Václav Brožík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)


Václav Brožík (5. 3. 1851 – 15. 4. 1901) byl největší český akademický malíř.

Od roku 1868 studoval na AVU v Praze, Drážďanech a Mnichově. V roce 1879 podnikl studijní cestu do Nizozemí. Člen Francouzského institutu.

dílo:

Eva z Lobkovic u svého otce v žaláři (1871)
Svatební průvod královny Kunhuty (1872)
Loučení Přemysla Otakara II. s rodinou před válečným tažením do Rakous (1873) Messalina (1876)
Svatební průvod královny Dagmary – Salon 1877.
Oběť náboženského fanatismu – Salon 1877.
Svatební poselstvo krále Ladislava na francouzském dvoře Karla VII. – zlatá medaile pro zahraniční umělce na Salonu 1878.
Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém (1883)
Kryštof Kolumbus na dvoře španělském (1885)
Selský genre – Salon 1890.
Zvonice ve Vilamé v Bretani (1893)
Nokturno (1901)
Císař Ferdinand I. na Pražském hradě mezi svými umělci (1901)