Církev sjednocení

Společenství Ducha Svatého pro sjednocení světového křesťanství, zkráceně Církev sjednocení (angl. The Holy Spirit Association for the Unification of World Christianity, zkráceně Unification Church) je synkretistické nové náboženské hnutí oficiálně založené v Jižní Koreji Son Mjong Munem 1. května 1954.

Historie

Počátky hnutí sahají až do roku 1940, kdy začal Son Mjong Mun svou misionářskou činnost v Severní Koreji v Pchjongjangu. Vzhledem k tomu, že jeho nauka církve obsahovala prvky silného antikomunismu, byl uvězněn a na dva a půl roku odeslán do pracovního tábora, odkud byl vysvobozen až během korejské války. Odjel do Jižní Koreje, kde začal hlásat své učení označované zde jako Tong-Il. Církev byla založena až v roce 1954 a její význam výrazně vzrostl teprve s rozšířením na Západ, resp. do USA, kam se Moonovo učení dostalo v roce 1959 prostřednictvím misionářky Young Oon Kim, a teprve v roce 1971 do USA přicestoval také Mun. Na území České republiky působí církev od roku 1969. V roce 1974 proběhlo se členy Církve sjednocení několik soudních procesů, v nichž byla naprostá většina členů komunistickým režimem odsouzena k vězení. Život církve byl plně obnoven až po roce 1989.

Učení

Dle principu Stvoření je Stvořitelem Bůh. Bůh má stejné aspekty jako univerzum, které stvořil: mužskost a ženskost, vnitřní aspekty a vnější aspekty. Mužskost, stejně jako vnitřní aspekty jsou identifikovány jako subjektivní. Bůh stvořil lidi jako své děti, kterým dal svobodnou vůli. Lidé měli růst s třemi velkými požehnáními: ploďte, které znamená individuální dokonalost, množte se - naplňte zemi, které znamená naplnění dokonalostí v rodině, kmeni, národu a na celém světě a vládněte, které znamená dokonalou vládu dokonalého člověka nad Univerzem.

Učení dále definuje principy stvoření jako: základní aspekty bytí, 'mužskost a ženskost': např. Člověk jako muž a žena, vnitřní a vnější aspekty: např. v jednotlivci jako mysl a tělo; subjekt a objekt: mužské aspekty a vnitřní aspekty jsou považované za primárně subjektivní; činnost dávání a přijímání: Subjekt investuje, dává, objektu, objekt reaguje a vrací subjektu. To vede na oboustranné dávání a přijímání a harmonické spojení subjektu a objektu; základ čtyř pozic: harmonické spojení subjektu a objektu nasměrované na Boha má za výsledek sílu pro existenci a další rozvoj. V rodině tak například tvoří základ 4 pozic Bůh, manžel, manželka a děti jako výsledek jejich jednoty; princip původ, dělení, jednota: popisuje způsob Boží tvorby kde např. Bůh jako jedno bytí rozdělí stvoření na dva aspekty, např. muže a ženu, aby se mohli sjednotit; tři stupně růstuvšech věcí: formování, růst a dovršení; čtyři říše srdce: prožitá láska dětská, sourozenecká, manželská a rodičovská

Pád lidstva je vysvětlen dle Biblického vyhnání z ráje, kde jezení ovoce stromu Poznání je symbolem za předčasnou sexuální lásku a příčinou dědičného hříchu, který může být obnoven pouze Mesiášem.

Učení vidí židovsko-křesťanskou historii jako Boží snahu obnovit lidstvo do původního stavu a popisuje způsob obnovy: obnovení odškodněním, základ víry, základ pro mesiáše

Základní myšlenky víry jsou zapsané v knize Boží Princip (Divine Principle) o dvou dílech. První díl popisuje tři velká požehnání, stvoření, pád člověka (kapitoly Princip Stvoření, Pád člověka, Poslední dny a dějiny lidstva, Mesiáš - jeho příchod a účel jeho druhého příchodu, Vzkříšení, Předurčení, Kristologie). Druhý díl popisuje prozřetelnost obnovení (kapitoly Prozřetelnost pokládání základu pro obnovení, Mojžíš a Ježíš v prozřetelnosti obnovení, Jednotlivá období v dějinách prozřetelnosti a stanovení jejich délky, Podobnost období mezi dvěma věky v prozřetelnosti obnovení, Období přípravy na Druhý příchod Mesiáše, Druhý příchod). Praktikování víry znamená respektovat biblické zákony, tedy učení Starého i Nového zákona. Tradice a náboženské praktiky se však od křesťanských liší.

Učení je dále systematizováno v knize Myšlenky sjednocení (Unification Thought) do ucelené filozofie. (Kapitoly Ontologie I-VI, Kritika hlavních tradičních pohledů na hmotu, Teorie původní lidské povahy I a II, Gnozeologie I a II (jinak také epistemologie), Axiologie (teorie hodnot), Etika, Teorie historie I - III). Filozofie se od jiných filozofií hlavního proudu zásadně liší v ontologii, která se nezabývá člověkem jako středem všeho, ale jako první se zabývá Bohem. Jedinečná je také kapitola Teorie původní lidské povahy, která popisuje rozdíl mezi původní (ideální) a současnou podobou lidské povahy.

Tradice

V úvodu Knihy tradic autor uvádí, že reverend Mun, zakladatel Hnutí sjednocení, v mnoha projevech upozornil na důležitost dědictví a tradice pro každého člena a popisuje jednotlivé tradice:

• Matching - výběr partnera dle fotografie reverendem Munem. Pro druhou generaci v církvi narozených dětí přebírají tuto úlohu rodiče.
• Mezinárodní svaté svatby, nebo též Obřad požehnání (Blessing Ceremony) - svatební obřad většího počtu párů. Obřad je rozdělen na dvě části, Obřad svatého vína a Obřad svatého požehnání. Obřad je prováděn jak pro páry, které jsou vybrány matchingem, tak i pro dříve sezdané páry, nebo páry, které spolu již žijí a chtějí se vzít. Obřad není náhradou civilní svatby, která je věcí každého páru zvlášť. Od roku 1990 je možno se účastnit obřadu i pro nečleny Církve sjednocení.
• Svaté dny
  • Den Pravého Boha (založen 1. ledna 1968) - vždy 1. ledna
  • Den Pravých rodičů (založen 1. března 1960 dle lunárního kalendáře) - 6. dubna 2008, 27. března 2009
  • Pravý den všech věcí (založen 1. května 1963 dle lunárního kalendáře) - 4. června 2008, 24. května 2009
  • Den Deklarace věčného božího požehnání (Založen 1. července 1991) vždy 1. července
  • Den založení Národa sjednoceného světa (založen 3. října 1988) - vždy 3. října
  • Den Pravých dětí (založen 1. října 1960 dle lunárního kalendáře) - 27. října 2008, 17. listopadu 2009

Historie

Historie v ČR

Počátky hnutí v Československu sahají do roku 1968, kdy první vlna misionářů přichází do Východní Evropy. Hnutí se posléze dostává pod sledování Státní bezpečnosti, členové jsou zatýkáni, propouštěni z práce, vyslýcháni a vězněni, v jednom případě s následkem smrti. Některá svědectví té doby popisuje kniha Mission butterfly. Další rozvoj Hnutí v Československu a dále v ČR nastává až po listopadu 1989. I v polistopadové éře se zřejmě stali obětí diskriminace ze strany státních institucí, které ji navzdory splnění podmínek příslušného zákona odmítly zaregistrovat jako církev

Činnost

Hnutí provozuje celosvětovou evangelizační činnost, zejména v USA (Ústředí ve Washingtonu, hlavní školící centrum ve městě Tarrytown v New Yorku, USA) a Jižní Koreji; podle odhadů má zhruba 3 000 000 sympatizantů a přes 200 000 členů. Věnuje se i podnikatelským a mimonáboženským činnostem (vědecké konference, kulturní výměna, různé společenské iniciativy).

Přidružené organizace

Církev sjednocení je jen jednou ze založených organizací Hnutí sjednocení. Zakladatel Církve sjednocení a členové Církve sjednocení založili množství dalších organizací. V Česku se nejčastěji setkáme s Federací rodin za mír ve světě, Federací žen za mír ve světě a studentským hnutím CARP.

• Federace žen za mír ve světě
• Federace rodin za mír ve světě
• Akademie profesorů za světový mír
• CARP - Sdružení studentů pro výzkum Principu
• Washington Times

Kritika

Církev sjednocení je jednou z nejvíce kontroverzních náboženských organizací. Mnoho oponentů ji označují za kult. Přesto je její náboženství uznáváno vládami mnoha zemí jako bona fide, a proto je v těchto zemích osvobozena od daně. V České republice vzhledem k Zákonu o církvích (3/2002 Sb.) a předcházejících zákonů platných z dob komunismu žádný takový status neplatí.

Některé pochybnosti ukazují na nenáboženský původ aktivit církve. Ale Frederick Sontag, profesor filozofie, jehož pohled na církev není příznivý, po 11 měsících studia celosvětové Církve sjednocení prohlásil, že „jedna věc je jistá: církev (sjednocení) má opravdovou duchovní podstatu.“ Německý nejvyšší soud dospěl k podobnému závěru v řešení Schengenského zákazu.

• Hromadné svatby - někteří lidé shledávají kontroverzním způsob konání obřadů tzv. požehnání do manželství (Blessing ceremony). Počty párů sezdaných tímto způsobem mají navíc vzrůstající tendenci (3, 33, 72, 124, 430, 43, 777, 1.800, 74, 118, 2.100, 6.500, 1.257, 1.267, 30.000 ). Od roku 1995 dosáhly počtu stovek tisíc a konaly se současně na různých místech světa. V Koreji byla tato metoda obzvláště kritizována, protože matching a výběr partnera by měl být dle korejských tradic buď věcí každého člověka, nebo odpovědností rodičů, nikoliv cizí církve, nebo reverenda Muna. V České republice působí jak hromadné svatby, tak i doporučování partnera velmi nezvykle a jsou předmětem rozsáhlé kritiky.

• Schengenský zákaz - manželé Munovi byli od roku 1996 na seznamu Schengenského informačního systému. Následkem toho jim byl zamezen vstup do západoevropských zemí. Důvodem zákazu bylo dle sdělení soudu: Celosvětové šíření totalitární teokracie pod Korejským vlivem, která se staví proti německé demokracii, podkopávání rodiny tím, že mladí dospělí lidé opouštějí své rodiče a obětují se církvi sjednocení a vytváření špatného vlivu na mládež pomocí „manipulace mysli“ a „vymývání mozků (brainwashingu)“. Představitelé církve označili obvinění za nepodložená a tento krok za porušení náboženské svobody, jelikož německá vláda prý takto zneužila Schengenský seznam k zastavení šíření církve. Po 11 letech, 11.listopadu 2006 německý nejvyšší soud zákaz zrušil a prohlásil: „Musí být náležitě zváženo, že v souladu s Schengenskou smlouvou zápis do seznamu současně znamená existenci nebezpečí pro veřejnou bezpečnost. Není zřejmé, že návštěva manželů Munových by mohla způsobit takové nebezpečí, které by ospravedlňovalo další setrvání manželů Munových na seznamu.“

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Unification Homepage
• Článek L. Kozáka