Wikipedista:Hnetubud
| ||
| ||
|
Seznam článků, které jsem založil, najdete snadno zde (nepotřebuji si to nikam psát, nejsem slepice, abych kvokal nad každým sneseným vajíčkem).
Přesný a prorocký text o problémech wikipedie z roku 2004 (en)
Citáty
- „Ze všech her, co jich je na světě, všude a věčně nejoblíbenější je hra na školu. To seberete šest dětí, posadíte si je na práh a sám si vykračujete sem a tam s knížkou a rákoskou. Takhle si hrajeme už jako mrňata, takhle si hrajeme, když jsou z nás kluci a holky, takhle si hrajeme, když jsme dospěli v muže a ženy, takhle si hrajeme, když se scvrklí a v bačkorách šouráme ke hrobu. Tahle hra se nám nikdy nezprotiví, nikdy nás neunaví. Kazí ji jenom jedno: že každé z těch ostatních šesti dětí se vehementně domáhá toho, aby taky na ně přišla řada a zase ono si mohlo vykračovat s knížkou a rákoskou. Že je žurnalistika přes četné stinné stránky povoláním tak oblíbeným, to má, tím jsem jist, tento důvod: každý žurnalista má pocit, že on je ten kluk, co si vykračuje sem a tam s rákoskou. Vláda, zámožní i chudí, společnost, umění, literatura, to jsou ty ostatní děti, co sedí na prahu. A žurnalista je vzdělává a zvelebuje.“
Jerome Klapka Jerome: Tři muži na toulkách
- „Čím blíže jsou lidé pravdě, tím jsou snášenlivější vůči cizím omylům. A opačně.“
Henrik Ibsen
- „Před pěti nebo šesti léty bydlil zde profesor Karlovy univerzity, muž rozvážlivý, písemný půtkář a člověk, jenž potřásal literaturou starou i novou, a víte-li pak, že nedovedl říci souvisle číslo kabiny, kde se svlékl. Od těch dob soudím, že vzdělání tohoto druhu je na obtíž, chceme-li se vyjadřovati.“
Vladislav Vančura: Rozmarné léto
- „Čas, který člověk už strávil na Wikipedii, je nepřímo úměrný objemu jeho přispívání do encyklopedických článků.“
Zákony Wikipedie
- „Je jenom jedna cesta, která nám umožňuje zmocnit se skutečnosti, a to je zjednodušit ji. To je ovšem úkol, s nímž nemůžeme být nikdy hotovi, neboť jde o to nalézat takový stupeň a způsob zjednodušování, kterým můžeme skutečnost zmoci a který ji přece neochudí nad potřebnou míru, který ji nepromění v neskutečnost. To je problém, s nímž lidstvo zápasí od doby, kdy se naučilo myslet.“
Vilém Mathesius
- „Včera došlo k tragické události. Ztratil jsem červenou tužku, takže od této chvíle již nemohu podtrhávat názvy kapitol červeně.“
Divadlo Járy Cimrmana
- „Musíme soustředit své síly. Ale to neznamená mrtvou, vše ubíjející svornost, to musí být svornost vnitřní, která rozděluje práci podle sil, která využívá každého talentu, která individualisuje.“
T. G. Masaryk
- „Navigační šablony, portály, obří tabulky a seznamy, masivní kategorizaci, barvičky, vlaječky a podobné omalovánky považuji za projev zoufalosti různých wikipedistů, kteří nejsou schopni přispět k poslání encyklopedie. Čtenář potřebuje v první řadě smysluplné texty a takové obrázky, které pomáhají text pochopit. Všechno ostatní je marginální.“
Wikipedista Egg
- „Někteří lidé si myslí, že rozumné je všechno, co se dělá s vážnou tváří.“
Georg Christoph Lichtenberg
- „Proces upadání začíná tam, kde se nejvíce cení schopnost běžného a hladkého úřadování.“
Parkinsonovy zákony
- „Vy, kulturní protagonisté včerejška, jeho hlavní aktéři, nedopusťte už ve vlastním zájmu, aby na Vaši minulou činnost, v níž bylo mnoho dobrého, padly další a zbytečné stíny. Odejděte včas, to jest hned, může Vám být ještě poděkováno. Neučiníte-li tak sami, z vlastní jasnozřivosti, odejdete sice o něco později, ale odejdete, nepochybujte o tom, stejně, jenže ne už důstojně, nýbrž jako komické figury.“
Miloš Kopecký
- „Řekl bych, že je důležité dodržovat principy, a při porušení pravidel brát v úvahu kontext. Neslovíčkařit, nedělat z malé neúmyslné chybky aféru, nebýt zbytečně přísný a kritický k nováčkům. Ale bohužel Wikipedia se postupně stala místem, kde se právě toto děje.“
Larry Sanger
Vlastní postřehy
Velkým štěstím pro wikipedii, a tu českou zejména, je to, že čtenáři neumějí nebo nechtějí nahlížet do jejího zákulisí. Kdyby například viděli uživatelské stránky některých kolegů, stěží by mohli zdejší informace brát vážně. Ta potřeba vystavovat všechny svoje BDP (bronzový diplom za plavání) a pomocí pestrobarevných nálepek sdělit Urbi et orbi svůj názor na to, zda lidé mají či nemají kouřit nebo zda má či nemá být Horní Umbagumba nezávislá, to je projev infantilního narcismu, který nevidí v psaní wikipedie službu čtenářům, ale jen prostor k osobní exhibici. Pak se nemůžeme divit tomu věčnému hašteření a ponorkové nemoci.
Pokud se nechcete z wikipedie zvencnout, pak je nejlepší mít minimální ambice a hledět si svého. Lidé, kteří sem přicházejí s apoštolskými úmysly, dělají ze života peklo sobě i ostatním. Sebelépe míněná snaha předělat českou wikipedii k obrazu svému neustále narušuje prostor ostatních editorů a vede k množství absurdních konfliktů. Výsledek činnosti takového množství lidí je pak nutně kompromisem: to ale bohužel vede k nevyléčitelné průměrnosti a setrvačnosti. Prostě: pokud nechcete devět desetin svého volného času strávit nekonečnými diskusemi o kozí chlup, musí vám být jedno, jak článek, který jste založili, dopadne. Nemá například smysl hledat půl dne na Commons nejlepší ilustrační obrázek; stejně vám ho brzy smažou. Nemá smysl lámat si hlavu nad nejpřesnější formulací nějaké věty; stejně to brzy někdo přepíše, aby vám dokázal, že umí česky líp než vy. A pokud máte nedejbože nějaký nápad, jak vnitřní strukturu článků zatraktivnit a zpřehlednit, pak uděláte nejlépe, když si ho necháte pro sebe a založíte vlastní wiki.
Absurdita a bezvýchodnost diskusí na wikipedií se dá vysvětlit principem Hlavy 22: pokud někdo opravdu zná všechna zdejší pravidla a dokáže je při každé příležitosti citovat, jde bezpochyby o mašíbla, pro něhož je wikisudičství jedinou náplní života.
Velmi bych si přál, aby se česká wikipedie jednou stala opravdu otevřenou encyklopedií, to znamená, aby ji mohl užitečně upravovat opravdu každý, nejen ti, kteří si nabiflovali celou nápovědu nazpaměť a mají deset let každodenní praxe. To by ovšem vyžadovalo doživotní zablokování většiny patrolářů, kteří dokáží každého začátečníka spolehlivě znechutit hysterickým bazírováním na formalitách a bezcenných omalovánkách nebo nadužíváním šablon Náhled a Shrnutí.
Kdo umí, umí. Kdo neumí, dělá stylistické úpravy.
Rozdíl mezi encyklopedistou a wikipedistou spočívá v tom, že encyklopedista má encyklopedické znalosti, kdežto wikipedista pouze wikipedistické. Faktické chyby v článku jsou zpravidla pod jeho rozlišovací schopnost, zato může porodit ježky, když někdo použije ty uvozovky, které má na klávesnici, místo těch, které jsou na wikipedii nařízeny.
Pokud někdo nedokáže strávit celý Štědrý den nebo slunečný letní víkend jinak, než že do tisíců článků na wikipedii doplňuje prázdné řádky nebo něco podobně nezbytného, pak to svědčí o tom, že v jeho životě cosi velmi podstatného chybí. Bohužel, celkový charakter wikipedie určují právě nerdové a hikikomori, protože oni zde logicky tráví nejvíc času.
Wikipedisticko-český slovník
- Přidal jsem důležitý obsah = na seznam hudebních skupin jsem připsal tu svoji, kterou jsme založili s kamarády před týdnem a už jsme dokonce měli jednu zkoušku
- Drobná úprava = zbytečná úprava (potřeboval bych zaokrouhlit počet editací, abych si mohl udělit další vyznamenání, tak přehážu pořadí vět a nahradím některá slova synonymy)
- Nevýznamné = já tomu nerozumím a nezajímá mě to, tak to honem smažte
- Patvar (event. Paskvil nebo Prznění) = chtěl bych článek přejmenovat, ale nemám pro to žádnou oporu ve zdrojích
- Osobní útok = někdo se mnou komunikuje stejným tónem, jaký obvykle používám jenom já, tak jdu honem požalovat správcům, protože oni určitě nemají nic lepšího na práci
- Subpahýl = článek, který je o jednu větu kratší než ty moje
- Neencyklopedický styl = kdybych já někdy napsal článek, tak bych použil daleko lepší formulace (a dokažte mi, že ne)
- Článek tu dosud chyběl = napsal jsem propagační text o svojí firmě, to jsem ale čtverák
- Standard = něco, na čem se za krále Klacka domluvili tři kamarádi (z nichž ani jeden už dávno není aktivní) a co se navzdory zdravému rozumu stále udržuje, protože myšlení bolí
Typologie nejužitečnějších wikipedistů
- Odborník. Napíše tři pahýlky na téma Tramtárie a hned začne vystupovat jako nejvyšší autorita na tramtárijské reálie, na správný přepis tramtárijského písma apod. Vytrvalým prosazováním svých představ se snaží odradit všechny ostatní od editace článků s danou tematikou.
- Vlastenec. Obyvatel nějakého srandovního – zpravidla postsovětského – státečku, který systematicky prohlíží všechny jazykové verze wikipedie a odstraňuje z nich všechno, co se mu zdá být v rozporu s oficiální propagandou jeho vlády. Dohoda s ním je velmi obtížná, protože neumí jiný jazyk než svoji mateřštinu a nemá jiné argumenty než ideologické.
- Objevitel. Právě vynalezl perpetuum mobile nebo rozluštil písmo rongorongo a přišel se s tím na wikipedii pochlubit. Lehčí případy se podaří po čase odradit systematickou revertací neověřitelných informací. Těm těžším se na wikipedii bohužel zalíbí a začnou vymýšlet fungl nové šablony, kategorie, portály apod. vyznačující se především naprostou zbytečností.
- Učitel. Připadá si jako druhý Komenský, když zadá žákům jako domácí úkol napsat heslo do wikipedie. Bohužel se už nikdy neobtěžuje, aby jim předtím vysvětlil základní pravidla editace, ani aby po nich výsledný text zkontroloval a opravil v něm alespoň nejkřiklavější chyby.
- Čukča pisátěl. Nic neví, nic neumí a nic ho nezajímá, ale ohromně touží být encyklopedistou. Zakládá desítky torzovitých článečků denně, většinou strojových překladů na naprosto nicotná témata, a strašně se urazí, když mu to někdo vytkne.
- Informovaný. Denně čte Novinky.cz, takže ví o všem, co se ve světě šustne. Každou zprávu z černé kroniky nebo přeřeknutí politika pak zpracuje do encyklopedického hesla.
- Soutěživec. Překonává rekordy v počtu editací, uděluje sám sobě metály a puclíky, kandiduje na všemožné funkce a přispěje svým názorem do jakékoli diskuse. Akorát ta tvorba obsahu mu pořád ještě nějak nejde...