Mor ho!
Mor ho! je romantická báseň Samo Chalupky z roku 1864. Spojuje folklórní inspiraci s patetickým historismem.
Obsah
Římský císař ("car") si rozložil tábor v Panonii u hranic se Slovenským (slovanským) územím. "Slovenský rod" k císaři posílá domácích posly - junáky. Tito mu nabízejí chléb, sůl, mírové poselství od rady starších, varují ho, aby se nesnažil podmanit si Slovany (neboť Slovanům se prý vždy podařilo osvobodit se z nadvlády), a informují ho, že Slované jsou pohostinní, ale pokud třeba, umí i nevzdat se a intenzivně bojovat. Císař nabídku na mír odmítá a odpovídá, že si Slovany přišel podmanit (zotročit). Slovenští junáci se nato na císaře s meči v rukou vrhnou s výkřikem "Mor ho!". V boji proti přesile junáci umírají s pocitem morálního vítězství. Císař si nato prohlíží bitevní pole a stydí se z porážky junáků radovat, neboť vidí, že na zemi leží více mrtvých jeho vojáků než junáků.
Charakteristika
Báseň romantickým způsobem vyjadřuje ducha demokratičnosti a hlubokého vlastenectví lidu. Ve středu pozornosti jsou dvě protikladné ideje a světy: Jednak touha po míru, svobodě a rovnoprávnosti, krásná vlast s hrdými obyvateli a jednak násilí, zotročování a výbojnost. Slováci padají za vznešené ideály a jsou morálními vítězi, Římané naopak zůstávají s hanbou otrokáře.
Na zvýraznění demokratického ducha básně Chalupka zvolil přístupnou formu ovlivněnou lidovou slovesností, lidový jazyk a sylabický verš.
Motivace básně
Motivem k napsání básně byla Šafáříkova kniha Dějiny slovanské řeči a literatury z roku 1826, v níž Šafařík píše o ozbrojeném boji "Lemiakov" (tj. Limigantů), které Chalupka považuje za slovanské kmeny, proti římskému císaři Konstantinu II., který vtrhl do Panonie v roce 358.
Autor se ke své básni v časopise Sokol v roce 1864 vyjádřil následovně: Pravú ale príčinu cisárovej zloby proti Slovenom vidím ja v slovenskej slobodomyseľnosti. Čože mohlo Rímu, všetky národy zotročujúcemu, byť nebezpečnejšie a tak aj nenávidenejšie ako zásada obecnej slobody a rovnoprávnosti, ktorú tej doby, okrem Slovenstva[pozn 1], u žiadneho národa nenalézame. Slovenia zbrojou dobyli si slobody a vyhnali si svojich pánov. Ten príklad mohol nakaziť aj iné, najmä slovanské národy, po okolných krajinách Rímu poddané. Preto žiadal cisár od pokojných Slovenov, čo nežiadal ani od lúpežných Kvádov a Jasov, aby ďaleko odsťahovali sa od pomedzia rímskeho.
Zdroje
- Kováč, D. et al.: Kronika Slovenska 1, 1998
- Minárik, J. et al.: Literární rukojeť, 1988
Externí odkazy
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mor ho! na slovenské Wikipedii.