Oxid hořečnatý

Oxid hořečnatý je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál periklas. Jeho empirický vzorec je MgO. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý hygroskopický prášek. Ten se v přítomnosti vzdušné vlhkosti postupně přeměňuje na hydroxid hořečnatý (MgO + H₂O → Mg(OH)₂). Vzniklý hydroxid lze převést zpět na oxid hořečnatý zahřátím na vysokou teplotu.

Použití

• V medicíně je oxid hořečnatý používán jako antacidum při pálení žáhy a překyselení žaludku. Slouží také jako zdroj hořčíku a laxativum.

• Je používán jako relativně účinné a velmi levné sušidlo na místech, kde je nutné zabránit zvýšené vzdušné vlhkosti.

• Je používán jako elektrický izolant.

• Je používám jako protipožární složka nehořlavých stavebních materiálů.

• Je používán horolezci pro zamezení pocení rukou.
• spolu se síranem barnatým je látkou s nejvyšší známou odrazivostí

jejiž hodnota je 96-98%

• Průmyslově se využívá při zpracovávání kůže jako zásada při činění kůží chromany.

Rizika

Inhalace jemného prachu oxidu hořečnatého může způsobit poškození plic. Může působit dráždivě na sliznice očí a zažívacího traktu.