Židovka z Toleda: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{upravit - literatura}}
-'''Židovka z Toleda''' (1955) je román německého spisovatele [[Lion Feuchtwanger|Liona Feuchtwangera]].
-==Děj==
-Děj se odehrává na území Španělska v době křížových výprav.
-[[Španělsko]], na kterém sídlili křesťanští Vizigóti, dobyli Moslimové. Moslimové povznesli zemědělství, obchod a kulturu. Dokonce dali volnost židovskému náboženství. Vizigóti se usídlili v severním Španělsku a dále vedli boje s moslimy. Podařilo se jim dobýt polovinu ostrova nazpátek, proto si zavolali Moslimové na pomoc své bratrance z Afriky, aby ubránili zbytek své říše. Volnost ve víře tím byla zrušena. Mnoho židů odešlo do křesťanského Španělska bez majetku nebo přestoupili k islámu.
-Tím začíná příběh Ibrahima ze Sevilly, který byl jako malý chlapec židovskou rodinou ponechán v muslimském Španělsku. Bohatý vážený kupec Ibrahim  se řídil islámskými zvyky, ale v duchu byl stále žid ze slavného rodu Ibn Ezra. Panovník jako jeho přítel mu toleroval jeho víru. V křesťanském Španělsku vládl Alfonso Osmý, který stále vedl marné boje s moslimy. Při jedné prohrané bitvě mu panovník moslimů s radou Ibrahima navrhl osmileté příměří. Ibrahim očekávající další Svatou válku opustil Sevillu a odešel i se svou dcerou Rachel, synem Alazarem a se svými poddanými do křesťanského Toleda, kde mohl vyznávat svoje židovství. Uzavřel dohodu s králem, že zapůjčí králi honosnou částku a on ho za to učiní svým rádcem.  Ibrahim, v židovské víře Jehuda Ibn Ezra, se zabydlil v paláce jeho předků Castillo Ibn Ezra, které před jeho příchodem vlastnili baroni z rodou Castro. Jehuda si učinil v Toledu mnoho přátel a nepřátel. I sám král mu zcela nevěřil a stále mu vyčítal osmileté příměří, které kvůli němu musel podepsat. Jehudovým snem však bylo udržet mír v zemi a bránit židy jako jeho předkové. Král Alfonso však prahnul po boji. Baroni Castro, kteří byli pod ochranou Aragonie, začali dělat v jeho zemi nepokoje. Rozhodl se tedy, že na ně zaútočí, ale tím poštve na sebe Aragonii. Naštěstí jeho bratranec, Aragonský král, zemřel a nastoupil na jeho trůn Alfonsův obdivovatel synovec Pedro. Alfonsova žena Leonor, dcera Anglického krále, doufala, že si Pedro vezme její dceru a tím se spojí obě země. Alfonsova pýcha, hrdost tomuto činu zabránila tím, že lstí Pedra nechal při jeho pasování na krále přísahat, že je Aragonie poddanskou zemí Kastilie. Na této oslavě se také setkává král poprvé s dcerou žida Rachel a s jeho synem Alazarem. Alazar si přeje být rytířem a je velkým obdivovatelem krále, proto později přestoupí ke křesťanské víře, a to Alfonse mile potěší. Ale Rachel se svými názory krále akorát urazí. Alfonsův problém, kdo bude jeho následníkem, se náhlé vyřeší, narodí se Leonoře syn. Král nemohl zapomenout na židovku a chtěl, aby byla jeho milenka. Nechal ji opravit muslimský palác La Galianu a tam s ní dlouhou dobu pobýval. Vzájemně do sebe zamilováni žili i přes pomluvy ostatních spokojeně. Mezitím vypukla očekávaná Svatá válka a Alfonso musil se svými rádci odjet do Burgosu za Leonorou, aby vyjednal mír s Aragonií a mohli jít do války. Nedohodli se a při jeho pobytu u své ženy zemřel jeho jediný syn. Věřil, že je to trest za to, že žije se židovkou, proto byl rozhodnut vztah s ní ukončit. Avšak při návratu do Galiany zjistil, že židovka čeká dítě, spokojen s ní žil nadále. Při Svaté válce Křesťané nejen útočili na muslimy, ale i na židy. Proto požádali franští židé Jehudu o přistěhování do Kastilie. Přes dlouhé naléhání král Alfonso svolil. Alfonso nemohl déle nezúčastněně pohlížet na válku. Proto se nakonec s pomocí Leonořiny matky Aragonie a Kastilie dohodla. Z obavy z nebezpečí nechal Jehuda svého vnuka ukrýt do bezpečí, kde by ho nikdo nenašel. Hrdý král však dohodu s Aragonií opět nedodržel a zaútočil sám na moslimy. Královo tažení velice rychle vedlo k prohře. Mnoho lidí padlo v boji i Jehudův syn Alazar. Lidé v Toledu dávali prohru za vinu Jehudovi a Rachel a vybývali si zlost na všech židech. Královna ze žárlivosti dala rozkaz baronu Castrovi, aby zabil Jehudu i Rachel. Castro s pobouřenými lidmi města úkol splnil. Královna doufala, že se její vztah s králem urovná, když už nebude mít svoji lásku, ale zmýlila se. Král neodpustil královně smrt své milované. Z křesťanské části se muslimové stáhli kvůli neshodám v jejich zemi a byl uzavřen s Kastilií mír.
-[[Kategorie:Knihy roku 1955]]
-[[Kategorie:Německé romány]]
-[[de:Die Jüdin von Toledo (Roman)]]
-[[en:Die Jüdin von Toledo]]

Verze z 29. 11. 2007, 17:52