Zasloužilý zkušební navigátor SSSR
Zasloužilý zkušební navigátor SSSR | |
---|---|
Заслуженный штурман-испытатель СССР | |
Uděluje Sovětský svaz | |
Typ | čestný titul |
Založeno | 14. srpna 1958 |
Stát | Sovětský svaz |
Způsobilost | občané Sovětského svazu |
Uděluje se za | mnoho let práce v oblasti testování a výzkumu nových leteckých technologií |
Status | nadále neudílen |
Zakladatel | Nejvyšší sovět Sovětského svazu |
Statistiky | |
Poprvé uděleno | 7. října 1959 |
Celkem uděleno | 419 |
Ostatní vyznamenání | |
Ekvivalentní | Zasloužilý zkušební pilot SSSR |
Zasloužilý zkušební navigátor SSSR (rusky Заслуженный штурман-испытатель СССР) byl čestný titul Sovětského svazu založený roku 1958. Udílen byl civilním i vojenským zkušebním navigátorům Sovětského svazu za mnoho let práce a za jejich zásluhy v oblasti výzkumu nových leteckých technologií. Udílen byl až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Historie a pravidla udílení
[editovat | editovat zdroj]V roce 1957 byl poprvé velké skupině zkušebních pilotů z civilního i vojenského letectva udělen čestný titul Hrdina Sovětského svazu. Na recepci v Kremlu při předávání Zlatých hvězd tohoto vyznamenání v listopadu 1957 ocenění zmínili, že většina zkušebních pilotů, kteří v tomto nebezpečném oboru pracovali více než dvanáct let, odešla do výslužby bez jediného vyznamenání. V reakci na to bylo vedení státu požádáno, aby připravilo návrhy na odstranění tohoto nedostatku. Vládě byl poté předložen návrh projektu na zřízení čestných titulů Zasloužilý zkušební pilot a Zasloužilý zkušební navigátor. Tento návrh získal u sovětských státníků podporu. Současně byla vyhlášena soutěž o nejlepší návrh designu nového vyznamenání. Soutěž vyhrál zkušební pilot Arkadij Pavlovič Bogorodskij. Na jeho návrhu byl vyobrazen letoun Lavočkin La-250, který v té době Sověti testovali.[1]
Čestný titul Zasloužilý zkušební navigátor byl založen dekretem prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu č. 2523-X ze dne 14. srpna 1958.[2] Udílen byl za odvahu a vynikající výkon vojenským i civilním zkušebním navigátorům v oblasti leteckého výzkumu a testování nových leteckých technologií. Poprvé bylo toto vyznamenání uděleno dne 7. října 1959.[1]
Status vyznamenání byl potvrzen dekretem prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu č. 9441-XI ze dne 22. srpna 1988.[3] Vyznamenání bylo udíleno do rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991. Dne 20. února 1992 bylo zavedeno ruské vyznamenání, Zasloužilý zkušební navigátor Ruské federace, které na toto původní sovětské ocenění navazovalo.
Pravidla udílení
[editovat | editovat zdroj]Čestný titul Zasloužilý zkušební navigátor SSSR byl udílen prezidiem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu na doporučení ministra leteckého průmyslu SSSR nebo ministra obrany SSSR vojenským i civilním zkušebním navigátorům 1. třídy leteckého a obranného průmyslu a sovětských ozbrojených sil za mnoho let tvůrčí práce v oblasti testování a výzkumu nových leteckých technologií, která významně přispěla k pokroku sovětského letectví.[2]
Udělený čestný titul mohl být odebrán pouze prezidiem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu na návrh soudu, ministra obrany nebo ministra leteckého průmyslu.[2]
Odznak tohoto čestného titulu se nosil na pravé straně hrudi a v přítomnosti dalších sovětských vyznamenání byl umístěn nad sovětskými řády. Pokud se nosí s vyznamenáními Ruské federace, pak mají ruská vyznamenání přednost.[4]
Popis odkazu
[editovat | editovat zdroj]Odznak je široký 27 mm a vysoký 23 mm. Na přední straně je v levé horní části nápis v cyrilici ЗАСЛУЖЕННЫЙ ШТУРМАН-ИСПЫТАТЕЛЬ. Ve středu je stoupající tryskové letadlo Lavočkin La-250 vyrobené z pozlaceného tombaku. Přední část letadla i část ocasu přesahují mírně přes okraj odznaku. Ve spodní části odznaku je vpravo vavřínová ratolest, která je uprostřed spodní části odznaku překryta nápisem CСCP. Vnější okraj odznaku je vystouplý.[2]
Modrá stuha z hedvábného moaré je připevněna k obdélnému postříbřenému kovovému rámečku.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Заслуженный штурман-испытатель СССР na ruské Wikipedii a Honoured Test Navigator of the USSR na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Симонов А.А. Заслуженные испытатели СССР. — Москва: Авиамир, 2009. ISBN 978-5-904399-05-4
- ↑ a b c d e Указ Президиума ВС СССР от 14.08.1958. www.libussr.ru [online]. [cit. 2021-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Указ Президиума ВС СССР от 22.08.1988 N 9441-XI. www.libussr.ru [online]. [cit. 2021-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Указ о мерах по совершенствованию государственной наградной системы РФ. Российская газета [online]. [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. (rusky)