Zakládající akt Rusko–NATO

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací je dokument podepsaný v Paříži dne 27. května 1997 mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po skončení studené války se Rusko a NATO začaly sbližovat, aby překonaly nedůvěru a hrozby konfliktu. Když se Rusko v roce 1994 stalo členem programu Partnerství pro mír, začala se v roce 1997 připravovat, podepisovat a ratifikovat dohoda o vztahu, jejímž cílem bylo vyvažování zájmů mezi stranami a odzbrojení na obou stranách, i když bez opuštění politiky zadržování.

Obsah dokumentu[editovat | editovat zdroj]

Preambule[editovat | editovat zdroj]

Preambule smlouvy uvádí, že Rusko a NATO se navzájem nepovažují za protivníky. Obě strany budou společně budovat trvalý a komplexní mír v euroatlantickém prostoru na principech demokracie a kooperativní bezpečnosti. Sdílejí cíl překonat pozůstatky dřívější konfrontace a konkurence a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku vybudovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů.

První odstavec[editovat | editovat zdroj]

První odstavec zákona „Principy“ deklaruje základy vztahů Rusko-NATO a obecné základní principy vztahů a jednání Ruské federace a NATO v Evropě.

  • společně posílí roli OBSE v evropské bezpečnosti;
  • zdrží se hrozby nebo použití síly proti sobě navzájem i proti jakémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem, který by nebyl v souladu s Chartou Organizace spojených národů a s deklarací principů řídících vztahy mezi zúčastněnými státy obsaženými v Helsinském závěrečném aktu;
  • respektování suverenity, nezávislosti a územní celistvosti všech států a jejich přirozeného práva vybrat si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti, nedotknutelnosti hranic a práva lidí na sebeurčení, jak je zakotveno v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE;

Druhý odstavec[editovat | editovat zdroj]

Druhý odstavec definuje mechanismus vzájemných konzultací a spolupráce a vytvoření Rady Rusko-NATO jako konzultačního orgánu, jakož i základní principy těchto konzultací. Ústředním cílem této Stálé Rady Rusko-NATO bude vybudovat rostoucí úroveň důvěry, jednoty účelu a zvyků konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila vzájemná bezpečnost a bezpečnost všech národů v euroatlantickém prostoru a přitom se nesnižovala bezpečnost nikoho.

  • Ustanovení tohoto aktu neposkytují NATO nebo Rusku žádným způsobem právo veta vůči akcím druhé strany, ani neporušují ani neomezují práva NATO nebo Ruska na nezávislé rozhodování a jednání. Nelze je použít jako prostředek ke znevýhodnění zájmů jiných států.

Třetí odstavec[editovat | editovat zdroj]

Třetí odstavec uvádí oblasti vzájemné spolupráce mezi Ruskem a NATO:

  • že Rusko se účastní Euroatlantické rady partnerství a programu Partnerství pro mír;
  • že si vyměňují informace o vojenských doktrínách, rozpočtech a vojenských strategiích;
  • že se účastní společných operací v rámci odpovědnosti OBSE nebo pod vedením Rady bezpečnosti OSN;
  • že spolupracují v oblasti nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní a jejich nosičů
  • že je možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;
  • že spolupracují v oblasti bezpečnosti letového provozu;
  • že sledují možné spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím přidružení Ruska ke Konferenci národních ředitelů pro vyzbrojování NATO;
  • že Rusko a NATO společně bojují proti obchodu s drogami;
  • že Rusko a NATO provádějí společná cvičení v oblasti likvidace následků člověkem způsobených katastrof a mimořádných událostí

Čtvrtý odstavec[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtý odstavec se zabývá politicko-vojenskými záležitostmi. Uvádí, že :

  • NATO nebude rozmisťovat jaderné zbraně na území nových členů a nebude zde budovat úložiště jaderných zbraní;
  • že Rusko a NATO budou pracovat na úpravě Dohody o konvenčních zbraních v Evropě a zbrojních limitech od Atlantiku po Ural, revidované každých 5 let od roku 2001.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací-plný text v angličtině. nato.int [online]. 1997-05-27 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. 
  2. Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací-plný text v ruštině. nato.int [online]. 1997-05-27 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online.