Zákon na ochranu lidově demokratické republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zákon na ochranu lidově demokratické republiky
Předpis státu
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Druh předpisu zákon
Číslo předpisu 231/1948 Sb.
Údaje
Autor Národní shromáždění republiky Československé
Schváleno 6. října 1948
Platnost 16. října 1948
Účinnost 24. října 1948
Zrušeno 1. srpna 1950
Oblast úpravy
trestní právo

Zákon č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, byl v komunistickém Československu přijat dne 6. října 1948 s účinností od 24. října 1948, zrušen byl trestním zákonem k 1. srpnu 1950.[1] Zrušil prvorepublikový zákon na ochranu republiky (č. 50/1923 Sb. z. a n.).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Šlo o zvláštní trestní zákon, který obsahoval skutkové podstaty trestných činů proti státu, kterýžto termín byl však široce vykládán a byl užíván (zejména v ustanovení o rozvracení lidovědemokratického zřízení) k potlačení disidentských, demokratických a kulturních aktivit, které nebyly podle soudobého výkladu v souladu se zájmy vedoucí úlohy strany a komunistického režimu. Dále šlo o trestné činy proti vnější bezpečnosti státu, proti vnitřní bezpečnosti státu a proti mezinárodním vztahům. Řízení o nejzávažnějších trestných činech vedl Státní soud.

Postihované trestné činy[editovat | editovat zdroj]

  • velezrada
  • ničení samostatnosti nebo ústavní jednotnosti republiky
  • odtržení území od republiky
  • rozvracení lidově demokratického zřízení
  • násilné znemožnění ústavní činnosti prezidenta republiky nebo jeho náměstka, zákonodárného sboru nebo vlády (sboru pověřenců)
  • přímý nebo nepřímý styk s cizí mocí nebo s cizími činiteli
  • odpor branné moci
  • sdružování proti státu
  • pobuřování proti republice
  • hanobení republiky
  • vyzvědačství
  • nedbalé uchovávání státního tajemství
  • ohrožení obrany republiky
  • dokumentace vojenských zařízení za účelem vyzrazení cizí moci
  • válečné škůdnictví
  • válečná zrada
  • nedovolené zpravodajství
  • účast a nadržování při vojenském zločinu nebo přečinu
  • útoky na život ústavních činitelů.
  • vražda prezidenta republiky nebo jeho náměstka
  • vražda člena vlády (sboru pověřenců) nebo člena zákonodárného sboru
  • tělesné poškození ústavních činitelů
  • spolčení k útokům na ústavní činitele
  • násilí na ústavních činitelích
  • osobování si pravomoci ústavních činitelů
  • násilí na veřejných sborech
  • ublížení na cti prezidentu republiky
  • hanobení některých ústavních činitelů
  • podpora a propagace fašismu a podobných hnutí
  • navádění k násilnému činu
  • hanobení národa nebo rasy
  • zneužití úřadu duchovního nebo jiné podobné funkce
  • nedovolené ozbrojování
  • šíření poplašné zprávy
  • podněcování k trestnému činu a k neplnění zákonných povinností
  • schvalování trestného činu
  • nepřekažení nebo neoznámení trestného činu
  • hospodářská sabotáž
  • ohrožování jednotného hospodářského plánu z nedbalosti
  • neoprávněné opuštění území republiky a neuposlechnutí výzvy k návratu
  • poškozování zájmu republiky v cizině
  • hanobení spojeneckého státu
  • podněcování k útočné válce[1]

Sankce:

  • ztráta občanských práv[2]
  • ztráta státního občanství[3] - tyto ztráty byly trvalé.[4]
  • ztráta práva volebního
  • ztráta práva zastávat funkce ve veřejných organizacích
  • ztráta práva činit veřejné projevy slovem nebo tiskem - tyto ztráty byly dočasné.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Předpis č. 231/1948 Sb.: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
  2. Černý, str. 41
  3. Černý, str. 41
  4. Černý, str. 42
  5. Černý, str. 42

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Petr. Právní ochrana před extremismem. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]