Wikipedistka:Naďa Čel/Pískoviště

Elizebeth Smith Friedman (26. srpna 1892, Huntington, Indiana – 31. října 1980, Plainfield, New Jersey) byla americká kryptoanalytička a spisovatelka, která rozluštila nepřátelské kódy v obou světových válkách a pomohla vyřešit mezinárodní případy pašování během prohibice.

Během své kariéry pracovala pro ministerstvo financí Spojených států, pobřežní stráž, námořnictvo a armádu a Mezinárodní měnový fond. Byla nazvána první americkou kryptoanalytičkou.

Vzdělání

Elizabeth Smith se narodila v roce 1892 v Huntingtonu ve státě Indiana jako nejmladší z devíti dětí. Jejími rodiči byli bankéř a politik Johna Marion Smithe a Sophy Strock Smithov, která se starala o početnou rodinu. Po absolvování College of Wooster v Ohiu získala Elizebeth titul z angličtiny na Hillsdale College v Michiganu. Zajímala se o anglickou literaturu, zejména o Shakespearovo dílo. Kromě toho tato všestranná mladá žena studovala také cizí jazyky, jako je latina, řečtina a němčina.

Kariera

Riverbank Laboratory

Po odchodu z vysoké školy si Elizabeth Smith našla svou první práci v Newberry Research Library, knihovně v Chicagu, která je známá především originálem Shakespearova Folia. Začala se zde věnovat studiu Shakespearových děl a seznámila George Fabyanem (1867–1936), který byl přesvědčený, že díla Shakespeara napsal Francis Bacon, kancléř britské královny Alžběty I.. Tento bohatý obchodník s textilem ji nabídl práci v americkém městě Ženeva nedaleko Chicaga ve státě Illinois, kde založil soukromou výzkumnou instituci Riverban. Zaměstnával tam dvanáct výzkumníků, kteří pracovali na široké škále témat v přírodních, technických a humanitních vědách. Jednalo se o obory jako akustika, chemie, genetika a nové se věnovali také kryptologii.

Při přípravě zmíněných alžbětinských textů jí mladý kolega z genetické laboratoře William Friedman pomohl zvětšit a prozkoumat záhadné pasáže starověkých dokumentů. Oba mladí badatelé se nejen velmi dobře profesionálně sladili, ale sblížili se i v soukromém životě a nakonec se v květnu 1917 vzali. Slečna Smith se stala paní Elizebeth Friedman.

Kromě roční nepřítomnosti Williama kvůli válce, během níž školil americké důstojníky v kryptologii, pracovali novomanželé v laboratořích Riverbank další čtyři roky. V roce 1921 po sporu s Fabyanem se přestěhovali do Washingtonu, D.C., kde pracovali jako kryptoanalytici pro americké ministerstvo války.

Prohibice

V době prohibice od roku 1920 do roku 1933 se Elizabeth Friedman připojila k americké pobřežní stráži, mezi jejíž povinnosti patřilo zabránit tehdy nelegálnímu pašování alkoholu z lodí na moři. Pašeráci komunikovali s pomocí tehdy nově vznikající rádiové technologie a šifrovali své rádiové zprávy, aby udrželi svou komunikaci v tajnosti. Kromě relativně jednoduchých postupů nahrazování a transpozice používali i složitější kódy. Elizebeth Friedman pracovala jako velitelka jednotky 387 pobřežní stráže Spojených států amerických (USCG Unit 387) a rozluštila více než 12 000 těchto zpráv. Tím rozhodujícím způsobem přispěla k odhalení ilegálních pašeráckých operací, stejně jako k usvědčení pachatelů a dokonce i celých pašeráckých kruhů, jako je Consolidated Exporters Company.

Po zrušení prohibice v roce 1933 pracovala Elizebeth Friedman jako kryptoanalytička pro americké ministerstvo financí a při několika příležitostech se objevila jako soudní znalec v důležitých soudních případech. Během druhé světové války pracovala pro různé kryptoanalytické služby armády a námořnictva Spojených států. Po druhé světové válce pracovala také jako konzultantka pro Mezinárodní měnový fond (MMF), pro který vyvinula bezpečný kryptosystém založený na One Time Pad.

Shakespear

Elizabeth Friedman se během své kariery nikdy nepřestala zabývat otázkami Shakespearova autorství. Ve svém manželovi našla stejného nadšence pro tuto otázku. V roce 1957 společně vydali knihu The Shakespearean Ciphers examination. Dokázali, že v Shakespearově díle nejsou žádné kódované zprávy, které by poukazovaly na zahraniční autorství.

Po smrti svého manžela Williama v roce 1969 se Elizebeth Friedmanová po více než padesátileté kariéře kryptoložky stáhla do ústraní. Procházela a třídila bohatou vědeckou pozůstalost svého manžela. Snad nejrozsáhlejší soukromá sbírka kryptografického materiálu na světě nakonec našla své místo v knihovně města Lexington ve Virginii, pojmenované po Georgi C. Marshallovi, původci Marshallova plánu.

Elizebeth Friedmanová je považována za jednu z nejvýznamnějších kryptoanalytiček. Slavná věta, která je jí připisována, zní: "Naše kancelář z nich nedělá, pouze je lámeme německé."  Zemřela v roce 1980 ve věku 88 let.

Posmrtná vyznamenání

V roce 1999 byla Elizebeth Friedmanová uvedena do Síně cti německé Národní bezpečnostní agentury (NSA). Jedinečnost tohoto posmrtného ocenění podtrhuje fakt, že byla první ženou, která byla takto oceněna.

V roce 2002, u příležitosti oslav 50. výročí NSA, byla budova OPS1 oficiálně pojmenována "Budova Williama a Elizebeth Friedmanových".

Dílo

• William Friedman a Elizebeth Friedmanová: Výzkum Shakespearových šifer. Cambridge University Press, 1957.

Literatura

• Friedrich L. Bauer: Entzifferte Geheimnis. Metody a zásady kryptologie. 3., přepracované a rozšířené vydání. Springer, Berlin et al. 2000, ISBN 3-540-67931-6.
• David Kahn: Lamači kódů – příběh tajného psaní. Macmillan USA, reedice 1974. ISBN 0-02-560460-0
• Rudolf Kippenhahn: Šifrované zprávy, tajné písmo, záhada a čipová karta. Rowohlt, Reinbek bei Hamburg 1999. ISBN 3-499-60807-3 (anglicky)
• G. Stuart Smith: Obavy o bezpečnost a kariéru Elizebeth Friedmanové před druhou světovou válkou, Cryptologia, 2017. doi:10.1080/01611194.2016.1257523
• Wrixon: Kódy, šifry a další tajné jazyky – od egyptských hieroglyfů k počítačové kryptologii. Könemann, Kolín nad Rýnem 2000, s. 596 a násl. ISBN 3-8290-3888-7

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pyotr Kapitsa na anglické Wikipedii a Pjotr Leonidowitsch Kapiza na německé Wikipedii.

Související články

• Fyzika
• Kryogenika
• Adiabatický děj
• Supratekutost

Portály: Spojené království | Lidé