Jakub Sofián Vodňanský[editovat | editovat zdroj]

Jakub Sofián Vodňanský
Jakub Sofián Vodňanský
Narození	1545; Vodňany
Úmrtí	23. prosince 1604; Praha
Povolání	duchovní, spisovatel a básník
	Chybí svobodný obrázek.

Duchovní, spisovatel, básník, vlastní jméno Walkenberger. Získal hodnost bakaláře na pražské akademii (1566). Kolem roku 1574 se stal rektorem latinské školy u sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze a také roku 1574 byl vysvěcen na kněze. Roku 1575 povýšen do šlechtického stavu. Stal se farářem lochovským roku 1577, kaplanem v Broumově roku 1578, proboštem některého kláštera v Uhrách, kaplanem u sv. Apolináře na Novém Městě pražském od roku 1585 do roku 1588 a správcem církve v Charvatcích u Budyně nad Ohří. Potom byl farářem v Brandýse nad Labem a správcem církve v Mladé Boleslavi roku 1589. Pak odešel do Božejova na faru kde nějaký čas působil v církevní správě Bohuslava z Michalovic ve Rvenicích od roku 1590 do roku 1592. Roku 1593 se obrátil na zástupce pražských měst a žádal ho o ochranu proti Fabiánu Rezkovi a papežskému legátu, kteří mu hrozili vypovězením z českého Království, pokud neprohlásí, že Jan Hus byl odsouzen spravedlivě v Kostnici, že zachová poslušnost papeži a že se v učení o svátostech bude držet katolické církve. Poté byl krátký čas roku 1594 farářem u sv. Jindřicha na Novém Městě pražském, potom u sv. Jiljí na Starém Městě. Roku 1602 byl od administrátora podobojí při univerzitě mistrů navrhován za kazatele kaple Betlémské. Přechodem k podobojí podráždil římskokatolické kněze proti sobě. I přes podporu Zdeňka z Lobkovic neboli nejvyššího kancléře, místo nezískal a stal se farářem v Praze u sv. Klimenta na Novém Městě pražském roku 1603.