Wikipedista:Tomáš Podivinský II./Pískoviště

Umajjovské mincovnictví

Na počátku vlády Umajjovců neexistovalo jednotné mincovnictví jejich říše. V západních oblastech, dříve ovládaných Byzantskou říší, pokračovala ražba mincí podle byzantských vzorů. Naopak ve východní části říše pokračovala ražba mincí v sasánovském stylu. Ražba probíhala v několika desítkách mincoven, jejichž přesná poloha je u některých zapomenuta. Mezi nejznámější mincovny patří mincovny Dimashq a Wasit.

V poslední třetině sedmého století začala pak za vlády Marvana I. ražba stříbrných denárů nového vzoru. Tyto mince lze považovat za první zcela umajjovské. Na obou stranách nových denárů se již neobjevuje vyobrazení panovníka či jiné grafické symboly, ale jedná se o výhradně texty opatřené mince. Dokonce i rok ražby, který je uváděn podle letopočtu hidžri (AH), je vypsán slovy. Jazyk, který je používán, je kúfština. Písmo připomíná arabštinu.

Určování umajjovských mincí

Texty ražené v kúfštině nejsou pro běžného evropského numismatika snadno srozumitelné. Bez znalosti jazyka a několika odborných publikací lze umajjovské mince datovat a lokalizovat jen velmi těžko. Některé exempláře mincí vykazují takové nedokonalosti ražby, že může být letopočet jen obtížně jednoznačně identifikovatelný. I renomované aukční domy připouštění u některých exemplářů nejistotu ohledně roku ražby a mincovny.

Odkazy

Literatura

• PODIVINSKÝ, Tomáš: "Umayyad coins and how to read them"; London, 2020; 721 s. ISBN 80-999999-XX
• PODIVINSKÝ, Michal: "Arab numismatics"; Istanbul, 2019; 621 s. ISBN 80-998999-XX