Wikipedista:Sjelod Rtep/P8skoviště/4
| Eva Mikulecká (duchovní) | |
|---|---|
| Narození | 11. května 1960 Praha  Československo |
| Povolání | Kněz |
| Nábož. vyznání | Církev československá husitská |
| Chybí svobodný obrázek. | |
Eva Mikulecká Narozená 11. května 1960, Praha) farářka, vikářka, ekumenická pracovnice, tajemnice ústřední rady Církve československé husitské.[p 1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Eva Mikulecká pochází z farářské rodiny, otec Václav Mikulecký sloužil jako farář v Praze-Braníku, Kobylisích a v Karlíně. V roce 1960 mu byl odejmut státní souhlas k výkonu duchovenské služby, což zásadně poznamenalo osud jeho i celé rodiny. Z důvodu nepříznivého kádrového posudku se Eva nejprve vyučila prodavačkou skla a porcelánu, současně hrála vrcholově volejbal a při zaměstnání vystudovala gymnázium pro pracující.[1]
V roce 1984 jí bylo povoleno nastoupit na Husovu československou evangelickou fakultu bohosloveckou v Praze. Během studia bohosloví vycestovala na delší dobu do Skotska, kde se zapojila do ekumenické práce. Pracovala rok ve Scottish Churches House jako správce domu, který byl konferenčním zařízením pro všechny církve ve Skotsku. Její závěrečná diplomová práce se týkala srovnání Liturgie Karla Farského a revidované liturgie Episkopální církve ve Skotsku, ve které po celou dobu žila a prohlubovala svou víru.
Po návratu na podzim r. 1989 dokončila studium na HČBF, byla vysvěcena na kněze a v únoru 1990 uvedena jako farářka do náboženské obce Praha-Michle, Sboru Alberta Schweitzera, kde působí dodnes.
Husitské společenství v Praze-Michli se schází ve Sboru Alberta Schweitzera. Eva Mikulecká zde zavedla pravidelná setkávání se lidí ohrožených sociálním vyloučením a ztrátou zaměstnání, aby zde tito spoluobčané mohli najít podporu a radu.[2]
Své zkušenosti ze zahraničního pobytu zúročila v Ekumenické radě církví, kde se stala zahraniční korespondentkou v EYCE (Ekumenická mládežová rada v Evropě). V letech 1991–1993 působila jako prezidentka EYCE. V této době EYCE pořádala řadu seminářů v Evropě, zejména se zaměřením na potlačování předsudků ve společnosti a církvi, zvláště vůči romské menšině.
Dalším velkým tématem bylo násilí proti ženám a dětem, práce s mládeží, příprava táborových vedoucích
Krom duchovenské služby se Eva Mikulecká s obrovským nasazením věnuje praktické sociální práci, zejména s mládeží opouštějící v 18 letech dětské domovy a další výchovné instituce. Spolu s Cath Moss realizovaly stavbu domu na půli cesty - Maják, který započal činnost v roce 2007. "DPC Maják" je navázán na sbor a faru v Michli nejen tím, že spolu sousedí, ale budují jedno společenství.[3]
Tábory pro děti jsou již dlouhá léta součástí pastorační činnosti farářky se širokým srdcem Evy Mikulecké. Nezbývá, nežli jí popřát, aby všechny její aktivity vzkvétaly s požehnáním toho, který jí k této službě zavolal.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Charakteristika „husitská“ byla k názvu církve přičleněna z rozhodnutí VI. řádného sněmu v roce 1971.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JINDRA, Martin. Biografický slovník Církve československé husitské.. Praha: Církev československá husitská, 2020. 640 s. ISBN 9788070001677. S. 341.
- ↑ Biografický slovník Církve československé husitské. [s.l.]: [s.n.] S. 342.
- ↑ Biografický slovník Církve československé husitské. [s.l.]: [s.n.] S. 343.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JINDRA, Martin: Z milosti trpět pro Krista. Životní příběh faráře Církve československé (husitské) Václava Mikuleckého. Blahoslav ve spolupráci s NO CČSH Praha 1 – Staré Město, Praha 2011.
- Archiv Pražské diecéze Církve československé husitské, fond Osobní složky duchovních, osobní výkaz Evy Mikulecké.
- JINDRA, Martin; SLADKOWSKI, Marcel (eds.). Biografický slovník Církve československé husitské. Praha: CČSH, 2020. 640 s. ISBN 9788070001677.