Wikipedista:Sahar/rozepsane2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vitamín K je souhrnný název pro skupinu sloučenin, jejichž chemické vzorce jsou odvozeny od 2-methyl-1,4-naftochinonu (menadion, synteticky vyrobená látka označovaná jako vitamin K3).

látky s aktivitou vitaminu K[editovat | editovat zdroj]

Kromě menadionu (vitaminu K3) se jedná se o vitamin K1 (fylochinon, 2-methyl-3-(3,7,11,15-tetramethyl-2-hexadecyl)-1,4-naftochi­non) vyskytující se v rostlinách, vitamin K2 (podle počtu nenasycených isopernových jednotek navázaných v poloze 3 se označuje názvy menachinon-4 až menachinon-13, resp. 2-methyl-3-(3,7,11,15-tetramethyl-2,6,10,14-hexadekatetranyl)-1,4-naftochinon až 2-methyl-3-2-(3,7,11,15,19,23,27,31,35,39,43,47,51-tridekamethyl-2,6,10,14,18,22,26,30,34,38,42,46-oktatetrakontadodekanyl)-1,4-naftochinon) vytvářený různými druhy bakterií v tlustém a tenkém střevě a vyráběný lidským i zvířecím tělem z vitaminu K1 (proto se nachází v potravinách živočišného původu) a dále synteticky vyrobené látky jako


http://lipidbank.jp/cgi-bin/detail.cgi?id=VVK0007 http://lipidbank.jp/cgi-bin/detail.cgi?id=VVK0006 http://lpi.oregonstate.edu/infocenter/vitamins/vitaminK/ http://www.sweb.cz/HPLC1/Vitamin/ch_vitaminK.htm http://is.muni.cz/th/101224/lf_b/bakalarka-uvod.doc


význam vitaminu K[editovat | editovat zdroj]

Má význam pro krevní srážlivost - v játrech ovlivňuje posttranslační úpravu protrombinu (koagulační faktor II), a dalších na vitamínu K závislých koagulačních faktorů (VII, IX a X). Jeho nedostatek způsobený nejčastěji destrukcí střevní flóry vyvolává zpomalení srážení krve, a tedy k vyšší krvácivost. Nadbytek vitamínu K (nejčastěji při předávkování vitaminovými preparáty) způsobuje hemolýzu.

Používá se ke snížení vnitřní krvácivosti, po operacích. Pomáhá při výstavbě kostí a snižuje riziko osteoporózy.

Vtamín K jako takový představuje soubor derivátů naftochinonu. Vitamín K1 (fylochinon) nachází se v zelených částech rostlin, vitamín K2 (menachinon) produkovaný bakteriemi a vitamín K3 (menadion) vyrobený synteticky.

Denní doporučený příjem je 0,5 - 1 mg. Díky jeho syntéze ve střevě je jeho nedostatek vzácný.

Zdroj: Zelené části rostlin, játra, rostlinné oleje, maso, pistáciové oříšky

Jako antagonisté vitaminu K se používají kumariny (dikumarol, jeho derivát warfarin. Jsou to látky podobné vitamínu K které s ním souteží o místo na jaterních receptorech, také se váží na enzym epoxidreduktázu a tím blokují cyklus přeměn vitamínu K. V terapeutických dávkách se používají u pacientů s rizikem vzniku trombózy.



http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:%C5%A0ablony/%C3%9Apravy_%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Jak_editovat_str%C3%A1nku

vitamin K - následující info zpracovat

z maxdorfu: Martin Vokurka, Jan Hugo a kolektiv: Velký lékařský slovník, 5. vydání (online na http://www.maxdorf.cz/maxdorf/vls/index.php?ctest=1 )


koagulace – 1. srážení, ztužení 2. hemokoagulace – krevní srážení. Proces, při němž krev přechází z kapalného do tuhého stavu a vzniká krevní sraženina (krevní koláč, koagulum) a sérum. Je důležitou součástí zástavy krvácení (hemostázy). Podstatou jsou kaskádovité reakce speciálních krevních bílkovin (viz koagulační faktory). Kromě koagulačních faktorů vč. iontů kalcia jsou důležité i faktory z trombocytů. Klasicky se dělí na systém vnitřní (faktory XII, XI, IX, VIII), zevní (faktory III a VII) a společný (X, II, I). Celý systém má i složku negativní zpětné vazby (antikoagulační), k níž patří zejm. antitrombin, proteiny C a S, TFPI. Porucha k. se nazývá koagulopatie a projevuje se zvýšeným krvácením (hemoragií). Testy na vyšetření k. jsou např. Quickův test, APTT, trombinový čas. Krev odebraná z těla se za několik málo minut sráží. Je-li třeba tomuto srážení zabránit (např. při vyšetření krevního obrazu nebo při odběrech krve u dárců k transfuzi), přidává se do krve ihned látka, která z ní odstraní vápník, jenž je pro srážení nezbytný. Takovou látkou je např. citrát či EDTA. Proti k. působí rovněž heparin

koagulační faktory – látky účastnící se krevního srážení (koagulace). Rozlišuje se celkem 12 k. f. (I-V, VII-XIII), jsou obsaženy v krvi v neaktivní formě. K aktivaci dochází při poškození cévního endotelu (tzv. vnitřní systém) nebo poškození tkáně (tzv. zevní systém). Takto aktivované k. f. vytvářejí kaskádu postupně a vzájemně se aktivujících faktorů, na jejímž konci je protrombin (k. f. II), jehož aktivovaná forma – trombin – působí přímo na fibrinogen (k. f. I). Ten se mění na fibrin, který je základem „sítě“, která se podílí na zastavení krvácení (hemostáze). Současně se aktivují i opačné mechanismy (srov. antitrombin, fibrinolýza), které zabraňují nadměrné koagulaci a limitují ji rovněž jen na postiženou oblast. Některé z k. f. se účastní i dějů při zánětu. K. f. jsou bílkoviny tvořené převážně v játrech (těžší postižení jater proto může způsobit i poruchu koagulace). Pro tvorbu některých z nich (II, VII, IX, X) je nezbytný vitamin K (srov. PIVKA). Faktor VII je hlavním faktorem zevního systému, s ohledem na krátký poločas je velmi citlivý na nedostatek vitaminu K (Quickův test)

PIVKA – angl. zkr. protein induced in vitamine K absence. Označení proteinu vznikajícího při syntéze koagulačních faktorů závislých na vitaminu K (tj. II, VII, IX, X, protein C) v nepřítomnosti tohoto vitaminu. U těchto proteinů nedochází k posttranslační gama-karboxylaci glutaminových zbytků, tj. jejich přeměně na karboxyglutamát

vitamin K – vitamin rozpustný v tucích. Nezbytný pro tvorbu koagulačních faktorů II, VII, IX, X. Je obsažen v zelenině, ale též vytvářen střevními bakteriemi. Nedostatek se projeví při poruše vstřebávání tuků (např. cholestáze) krvácivými poruchami. Rovněž ovlivňuje některé kostní proteiny. Působí na gamma-karboxylaci, vzniklé dikarboxylové kyseliny vážou kalcium. Uměle je možné jeho účinek zablokovat podáním dikumarolu a warfarinu (antikoagulancia), které se užívají k prevenci trombózy a jejichž účinek se v. K ruší. Srov. PIVKA Etymologie – vysvětlení původu slova: koagulace


https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_21296.html (hafa o K z knížky: Doc. MUDr. Pavel Hlúbik, CSc. Ing. Libuše Opltová: Vitaminy, Grada 2004, Praha


Jakub Zlínský: VÝZNAM VITAMINŮ VE VÝŽIVĚ, bakalářská práce, Fakulta sportovních studií, Katedra sportovní medicíny a zdravotní tělesné výchovy, Masarykova Univerzita, Brno 2007 (http://is.muni.cz/th/101772/fsps_b/Bakalarska_prace__Jakub_Zlinsky.doc)


Chemické zařazení: Označení vitamin K se používá pro skupinu derivátů, které můžeme nazvat antihemoragickým vitaminem. Fylochinon (K1) a menachinon (K2) patří mezi přirozené a jsou rozpustné v tucích. Stejný účinek má i syntetický menadiol nebo menadion (K3), které jsou však rozpustné ve vodě a mohou být v trávicím traktu přeměněny na vitamin K2. Vitamin K1 (fylochinon) se nachází především v rostlinách, vitamin K2 (menachinon) je syntetizován bakteriemi trávicího traktu živočichů

Tyto látky jsou potřebné pro dokončení biosyntézy protrombinu, faktoru krevního srážení, a bílkovin nutných pro mineralizaci kostí. Důležitými antagonisty vitaminu K jsou dikumarol a warfarin (snížení krevní srážlivosti).

Avitaminóza: Vitamin K je produkován střevní mikrobiální flórou, jeho nedostatek se projevuje jen vzácně u novorozenců, kteří ještě nemají střevní bakterie (mají sterilní střevo), dále při poruchách resorpce tuků, nebo při absenci střevní mikroflóry vyvolané širokospektrálními antibiotiky. Tyto poruchy mohou vést k poruše srážení krve.

Množství vitaminů se udává ve dvou rozdílných jednotkách. Jedná se o gramy, které se používají hlavně u vitaminů rozpustných ve vodě, a o jednotky I.U. Jednotka I.U. je mezinárodní jednotka pro vyjádření množství vitaminů rozpustných v tucích. Jednotka 1 I.U. vyjadřuje pro každý vitamin jinou hmotnostní jednotku. Například pro vitamin A 1 I.U. = 0,3 μg a pro vitamin D 1 I.U. = 0,025 μg. U vitaminu E je převod složitější v závislosti na obsahu tokoferolu a pohybuje se v rozmezí přibližně 1 mg = 1 – 1,5 I.U. (www.anabell.cz).



Gymnázium Boskovice Fylochinon – K1, farnochinon – K2, menadion – K3 (syntet.) produkují některé mikroby v trávicím ústrojí savců. V rostlinách se vitaminy K účastní fotosyntesy a aerobní fosforylace. U živočichů se účastní procesu srážení krve (katalyzují vznik protrombinu a některých hemokoagulačních faktorů v játrech). Za nepřítomnosti vitaminu K vzniká abnormální protrombin, neschopný vázat ionty Ca2+ a tím nemající schopnost přeměny na aktivní trombin. Denní dávka pro dospělého člověka nebyla dosud určena, kojenec dostává v mateřském mléce 1-2 mg denně. Dobrým zdrojem jsou zelené rostlinné tkáně (zelí, květák, špenát), luštěniny a játra, Vitamin K syntetizují střevní bakterie.