Wikipedista:PavelNo2/Obranná strategie ČR 2013

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mezi nejdůležitější témata obranné politiky ČR, jimž se nová strategie věnuje, patří zejména zásadní zhoršení bezpečnostního prostředí a jeho implikace pro obranu ČR a kolektivní obranu NATO, obranné ambice ČR, různé scénáře použití ozbrojených sil a budování obranných schopností, celovládní a celospolečenský přístup k obraně včetně zapojení občanů do přípravy na obranu, nevojenské předpoklady obranyschopnosti, odolnost státu a společnosti, čelení hybridnímu působení, efektivita rozhodovacích procesů, krizové řízení, technologie a inovace. Dále to je o schopnost válečného rozvinutí ozbrojených sil a mobilizace k tomu potřebných zdrojů a nástrojů, role obranného a bezpečnostního průmyslu včetně zajištění bezpečnosti dodávek a zapojení průmyslu do systému hospodářské mobilizace a zdrojové a personální zajištění obrany. Rezort MO chce i nadále rozvíjet mezinárodní obrannou spolupráci v rámci kolektivní obrany a Severoatlantické aliance. Při implementaci obranné strategie je kladen důraz na celovládní a celospolečenský přístup.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vláda se v programovém prohlášení z ledna 2022 zavázala do roku 2023 přijmout aktualizaci Obranné strategie ČR.[2]

Na podzim roku 2022 byla zahájena příprava nové bezpečnostní strategie ČR a nové obranné strategie ČR.

V červnu 2023 byla vládou přijata nová bezpečnostní strategie ČR,[3]což je střechový dokument, z kterého obranná strategie vychází.

Do přípravy byla zapojena širší bezpečnostní komunita včetně akademických institucí, byly od začátku zapojeny relevantní složky veřejné správy, což má svědčit , že jedním z hlavních principů je celospolečenský přístup k obraně. Do konzultací byli zapojeni i zástupci obranného průmyslu ČR (z sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR), protože i důraz na význam obranného průmyslu na obranyschopnost země bude důležitou součástí dokumentu.

1.září 2023 proběhlo projednání ve Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny.

Koncem září 2023 je plánováno projednání obranné strategie v Bezpečnostní radě státu.

Na přelomu září a října bude obranná strategie předložena na vládu.

Na dokumenty Bezpečnostní a Obranné strategie bude navazovat dokument Koncepce výstavby armády České republiky 2035 tzv.KVAČR, který bude předložen v průběhu listopadu do vlády. [4]

Do 20.září 2023 nebyla Obranná strategie publikována k veřejné diskusi a podle dřívější praxe této vlády se dá očekávat seznámení veřejnosti až s dokumentem schváleným vládou.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Ambicí Ministerstva obrany je budovat moderní akceschopnou a komplexně připravenou vševojskovou armádu. Cílem je budovat armádu, která bude pevným pilířem obrany ČR a která bude poskytovat adekvátní příspěvek do kolektivní obrany NATO. Armáda ve své koncepci zohledňuje zejména výraznou změnu bezpečnostního prostředí a s tím související potřebu připravit se na konflikt vysoké intenzity. Hlavním úkolem české obranné politiky je všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi, to znamená s Ruskem. Dalším významným tématem je adaptace na měnící se charakter války, zejména koncept multidoménového válčení[5] a nástup nových a přelomových technologií.

Obranná koncepce stanovuje základní úkoly, která má armáda plnit a to:

  • Zajištění obrany České republiky a plnění aliančních závazků ke kolektivní obraně
  • Přispívat k prevenci konfliktů a to jak budováním vlastních obranných kapacit, tak i zapojením do systémů kolektivního odstrašení.
  • Podílet se na mezinárodních operacích krizového řízení zaměřených na stabilizaci krizových či konfliktních oblastí a potlačování terorismu.
  • Dále podílet se na budování obraných kapacit partnerských zemí a dále asistovat v řešení krizových situací nevojenského charakteru a to jak v rámci našeho státu, tak případně i v zahraničí.
  • Chceme efektivní systém velení a řízení schopný provádět multidoménové operace a to v národním i aliančním prostředí
  • Usilujeme o naplnění aliančních struktur personálem a schopností armády rozšíříme dobře vycvičenými mobilními zálohami

Koncepce stanovuje 6 blízkých cílů:

  1. Investice do rozvoje lidského kapitálu
  2. Posilování připravenosti, nasaditelnosti a udržitelnosti armády v operacích NATO jak doma, tak v rámci mezinárodního prostředí
  3. Digitalizace systému velení a řízení
  4. Účinné působení ve všech operačních doménách-pozemní, námořní, vzdušnou a budeme intenzivně využívat i vesmírnou operační doménu
  5. Prohlubování mezinárodní spolupráce a rozvoj interoperability
  6. Agilní inovace a zavádění nastupujících technologií do prostředí armády

Česká republika má mít v rámci společné obrany NATO dva hlavní úkoly:

  1. Budování dobře vyzbrojených, vycvičených a v boji udržitelných ozbrojených sil nasaditelných do operací kolektivní obrany
  2. Všestranná operační příprava území České republiky na zabezpečení přijetí, přesunu a podpory potencionálně velkého množství spojeneckých sil tzv. Enablement of territory nebo vojáky používaný termín "operační příprava státního území" nebo "host nation support". Tento úkol zahrnuje kapacitu dopravní infrastruktury, schopnosti a odolnosti komunikačních sítí, schopnost přijmout spojenecké síly, zásobovat je na území ČR, ubytovat je na území ČR, umožnit jim přesun dál na východ v případě krize, v případě operace kolektivní obrany. V rámci jakýchkoliv odstrašujících opatření nebo operace kolektivní obrany přes území ČR by se přesouvali desetitisíce spojeneckých vojáků nejenom ze západu na východ , ale v průběhu případných bojových operací i z východu na západ v rámci rotování bojujících jednotek. Bude se jednat o komplexní logistický úkol, na který se musí ČR velice systematicky připravovat a zároveň to je věc, která daleko přesahuje možnosti kompetence a kapacity Ministerstva obrany a je zde nutnost pro celovládní přístup a dalších relevantních složek veřejné správy.

Hlavním sdělením nové obranné strategie je to, že obrana země není jenom úkolem Ministerstva obrany a ozbrojených sil, je to celovládní a celospolečenský úkol. Všichni do tohoto úsilí musí přispět

Dokument vhodným a adekvátním způsobem zdůrazní nutnost mít schopnost válečného rozložení ozbrojených sil, to znamená mobilizace. Obranná strategie má sloužit k edukaci, že je nutné v obraně a bezpečnosti se připravit na nejhorší. Aby odstrašení fungovalo, tak musíme přesvědčit protivníka případnou mobilizací, aby to ani nezkoušel. Prvotním cílem naší obranné strategie ve spolupráci s našimi spojenci v NATO je odstrašení. A teprve když odstrašení selže, tak samozřejmě nastává obrana.

V otázce financování bude pouze konstatován již schválený Zákon o financování obrany ČR[6], který zakotvuje povinnost vydávat nejméně 2% HDP na obranu od roku 2024 a dál.

Dle pana ředitele Jireše budou identifikovány a navrženy potřebné změny v oblasti obranné legislativy.

Ministryně obrany Černochová zmínila v souvislosti s obrannou dohodou nutnost řešit kam přesunout civilní pacienty z vojenských nemocnic v případě konfliktu. [4]

Kritika a podněty[editovat | editovat zdroj]

Pan poslanec Pavel Růžička apeloval na nutnost řešení problematiky civilní ochrany, která je nyní v kompetenci Ministerstva vnitra a tuto oblast příliš nekoordinuje. Vznesl dotaz zda by se vojenskou složkou civilní ochrany neměl více věnovat resort obrany. Podle ministryně Černochové jsou kryty civilní ochrany a ohlašování stavu nebezpečí v kompetenci Krajských úřadů, věc s nimi byla komunikována, ale odpovědi přišly nic moc a změny se zatím neočekávají. [4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZÁPIS z 31. schůze výboru pro obranu, která se konala v pátek 1. září 2023 [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, 2023-09-01 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  2. Programové prohlášení vlády České republiky [online]. Praha: Vláda ČR, 2022-01 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. 
  3. BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY 2023 [online]. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2023-06 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. 
  4. a b c Zvukový záznam výboru pro obranu poslanecké sněmovny VO31.mp3 [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, 2023-09-01 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. 
  5. Evropské multidoménové bojiště [online]. Armádní noviny, 2020-06-29 [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. 
  6. Zákon č. 177/2023 Sb. Zákon o financování obrany České republiky a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o financování obrany) [online]. Zákony pro lidi, 2023-05-31 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online.