Wikipedista:Mich Klein/Pískoviště
Komunitní energetika je systém výroby energie prostřednictvím obnovitelných zdrojů vlastněných skupinou občanů, obcí nebo dalších komunit. Komunitní obnovitelné zdroje fungují na zcela odlišném principu než běžné elektrárny vedené komerčními firmami.[1]
Smyslem komunitní energetiky není finanční zisk, tak jako to má řada komerčních subjektů působících v oblasti energetiky. Hlavním smyslem je poskytování environmentálních, sociálních a ekonomických služeb místní komunitě, obci nebo jinému společenství vlastníků. Komunitní elektrárny jsou ve vlastnictví a správě místních lidí, obcí, farmářů, zemědělců nebo sousedů.[2]
Principy komunitní energetiky[editovat | editovat zdroj]
Demokratizace[editovat | editovat zdroj]
Komunitní energetika se vyznačuje tím, že elektrárny jsou ve vlastnictví lidí, kteří demokraticky rozhodují o její správě a rozvoji.[3]
Decentralizace[editovat | editovat zdroj]
Díky decentralizaci energetiky se můžou do výroby a sdílení elektřiny zapojit tisíce obcí a komunit. Soustava pro přenos elektrické energie tak nemusí být silně centralizovaná, závislá na několika hlavních zdrojích. Na výrobě elektřiny se tak podílejí stovky energetických komunit.[4]
Dekarbonizace[editovat | editovat zdroj]
Dekarbonizací se rozumí zbavení naší energetiky fosilních paliv tak, abychom přešli na nízkoemisní nebo bezemisní obnovitelné zdroje.[5]
Historie komunitní energetiky[editovat | editovat zdroj]
Projekty komunitní energetiky, na jejichž počátku stáli v 70. letech environmentálně orientovaní nadšenci a do kterých se zapojovaly tisíce místních, začaly vznikat v Dánsku, Švédsku nebo Německu.[6] V té době ještě bez sebemenšího zájmu velkých energetických společností (roli sehrál i fakt, že technologie obnovitelných zdrojů v té době teprve začínaly a v porovnání s klasickými elektrárnami šlo o „drobné“).
Scéna kolem komunitní energetiky se postupně začala profesionalizovat, vznikaly další a větší projekty, národní asociace nebo orientace na další energetické služby, kdy k výrobě energie přibyla e-mobilita, energetické úspory v podobě zateplování budov nebo distribuce elektřiny či tepla. V posledních letech však dochází k posunu a hledají se jiné, více tržně orientované systémy podpory obnovitelných zdrojů, např. aukce.
Situace v EU a ČR[editovat | editovat zdroj]
EU[editovat | editovat zdroj]
Sektor komunitní energetiky se zatím speciálně nesleduje, minimálně ne na evropské úrovni. Existují však národní údaje, např. z Německa – vývoj počtu energetických družstev[7] nebo typ vlastníků OZE[8]. Německo má podobná data i proto, že kromě masivní podpory rozvoje obnovitelných zdrojů energií (Energiewende) má v zemi družstevní model podnikání silnou historickou pozici.
Nejvýznamnější evropskou asociací pro komunitní energetiku je REScoop (Evropská federace energetických družstev). Na jejím webu lze mimo jiné dohledat seznam jejich 1500 energetických družstev z 12 evropských zemí zastupujících 1 mil. členů. Česko zde žádného zástupce nemá.
ČR[editovat | editovat zdroj]
Stát zatím nevytvořil legislativní prostředí pro vznik energetických komunit, i když mu to ukládá evropská směrnice.[9] Vzniklo tu však řada obecních projektů. V ČR je aktuálně zhruba 160 obcí, které využívají k výrobě elektřiny i tepla obnovitelné zdroje a fungují na principech komunitní energetiky.[10] Patří mezi ně například Litultovice, Mikolajice, Litoměřice, Chrudim, Kněžice, Zlín, Prosiměřice, Dolní Bojanovice, Ludgeřovice.
Důležitost komunitní energetiky vyzdvihují nové iniciativy a nevládní organizace[11], které apelují na rozvoj komunitní energetiky v ČR. Například veřejná kampaň Venkov v balíku nevládní organizace Hnutí DUHA se snaží o urychlení rozvoje komunitní energetiky, apeluje na politiky, aby vytvořili stabilní a předvídatelné prostředí pro její rozvoj. Kampaň Venkov v balíku ukazuje obce, které dlouhodobě využívají obnovitelné zdroje a jsou tak díky nim energeticky soběstačnější a nezávislejší. Obce tak například šetří obecní náklady, zvyšují si úspory a podporují vznik lokálních pracovních míst.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ZACHOVÁ, Aneta. Vyrábět elektřinu může každý. Evropa sází na komunitní energetiku. euractiv.cz [online]. 2020-11-02 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Jak využít potenciál komunitní obnovitelné energie. Hnutí DUHA [online]. 2019-12-18 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Endevel. Fotovoltaika pro všechny, a hlavně na střechy | Průmyslová ekologie. www.prumyslovaekologie.cz [online]. [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Decentralizace energetiky | Alies [online]. [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
- ↑ OG+OW. Informační portál. Informační portál [online]. [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Komunitní energetika – Enviwiki. www.enviwiki.cz [online]. [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
- ↑ http://wiki.energytransition.org/files/2018/10/BL_ET_update_2018_Citizens-form-cooperatives-to-drive-the-energy-transition-.png
- ↑ http://wiki.energytransition.org/files/2018/10/2018-02-Citizen-Energy.png
- ↑ {{{typ}}} č. {{{číslo}}} ze dne 2018-12-21, Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Text s významem pro EHP.). [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Obecní obnovitelné zdroje energie. Hnutí DUHA [online]. 2021-01-28 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
- ↑ ZACHOVÁ, Aneta. V Česku zatím nejsou podmínky pro rozvoj komunitní energetiky, Praha chce být průkopníkem. euractiv.cz [online]. 2020-10-12 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
