Energiewende

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Energiewende (v překladu energetický přechod) je označení pro kompletní energetickou přeměnu německé energetiky, jež by měla zajistit ekologicky šetrné, cenově dostupné a bezpečné dodávky energie s minimem skleníkových plynů. Hlavním pilířem energetické transformace je přechod k obnovitelným zdrojům energie a dosáhnutí hospodárnějšího nakládání s energiemi. Klíčovou částí programu je také snižování emisí skleníkových plynů, do roku 2050 až o 95 %.

Německá vláda se na obsahu ambiciózního plánu shodla už v roce 2010, ale po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima byl o rok později dokument ještě dodatečně přepracován. Do plánu energetické proměny byl přidán cíl o vyřazení jaderné energie. Německo by se mělo jádra zcela vzdát do roku 2022. [1]

Cíle Energiewende[editovat | editovat zdroj]

Cíl 2020 2030 2040 2050
Emise skleníkových plynů (ve srovnání s rokem 1990) −40% −55% −70% −80 až −95%
Podíl OZE na celkové hrubé spotřebě energie 18% 30% 45% 60%
Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny 35% 50% 65% 80%
Konec jaderných elektráren v roce 2022
Konec uhelných elektráren v roce 2038

Dále:

  • Snížení spotřeby primární energie do roku 2020 o 20 procent a do roku 2050 o 50 procent.
  • Zvýšení energetické produktivity na 2,1 procent ročně, co se týče spotřeby energie.
  • Snížení spotřeby elektřiny do roku 2020 o 10 procent a do roku 2050 o 25 procent (ve srovnání s rokem 2008).
  • Snížení spotřeby energie v budovách do roku 2020 o 20 procent a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů o 80 procent do roku 2050. Rychlost renovace budov by se měla zdvojnásobit z jednoho na dvě procenta. [2]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Hlavní úskalí transformace je potřeba vyvinout a zabudovat nové rozvodné sítě a stanovit nové technologie skladování energie. Rozložení zdrojů elektřiny a spotřebitelů bylo v Německu téměř ideální. Většina průmyslových celků se stejně jako fosilní a jaderné elektrárny nachází na jihu Německa. Tedy z jihu byla a je rozváděna elektrická energie do zbytku země. Hlavní zdroj větrné energie se ale nachází na severu (pobřeží Baltského a Severního moře). Přenosová síť však nemá dostatečnou kapacitu na přenos elektrické energie vyrobené z větrných zdrojů. [3] V Německu je silný odpor regionálních skupin, který se výstavbám energetické infrastruktury brání. To je jeden z důvodů, proč v současnosti není přenosová soustava rozvíjena v takové míře, jak je plánováno. [2]

Kritizováno bývá i rozhodnutí z března 2011 uzavřít veškeré reaktory provozované před rokem 1980. To způsobilo okamžitý výpadek 6,4 procenta objemu výrobní kapacity země. [3] Tento výpadek byl nahrazen uhelnými elektrárnami, které na rozdíl od jaderných elektráren produkují významné emise CO2.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Německá energetická přeměna Energiewende: Jaké jsou její cíle?. Elektřina.cz [online]. 2019-09-24 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  2. a b Co je Energiewende a jaké jsou její cíle?. oEnergetice.cz [online]. 2015-02-10 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  3. a b Zpackaná Energiewende: Němci míří k energetické závislosti na sousedech. Peak.cz [online]. 2019-12-02 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.