Wikipedista:Maternice/Zawory Mountains

Pásmo Závora (polsky Zawory, německy Qualischer Riegel) je geomorfologická jednotka, která je součástí Janovických kuest Polické stupňoviny. Jde o plochý hřbet s výškou 550 až 715 metrů. Dle polských pramenů je Závora severní součástí Stolových hor. Závora leží na hranici úmoří Severního a Baltského moře, nachází se částečně v České republice a částečně v Polsku.

Umístění[editovat | editovat zdroj]

Závora se nachází v severozápadních Čechách a jižním Polsku, je rovnoběžná s Radvanickou vrchovinou a Jestřebími horami.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Závora je portyta převážně lesem, je charakterizována kopci s plochým povrchem a strmými úbočími, na polské straně k ní patří také několik izolovaných vrchů v údolí říčky Zadrna. Na úbočích jsou místy pískovcové skály.

To, co polští geografové považují za Závoru, jsou v českém pojetí vlastně Janovické a Stárkovské kuesty, nicméně v Čechách odpovídá Závora pouze Janovickým kuestám Polické stupňoviny. Totožné bylo chápání i původního německého obyvatelstva, které nazývalo Závoru Chvalečskou závorou (Qualischer Riegel). Závora tvoří částečný oblouk kolem Adršpašsko-teplických skal

Na Závoru navazují Zdoňovské kuesty severním směrem s Mirošovskými stěnami a na jich Závora pokračuje de facto až k Velkému Dřebíči jako Státkovské kuestyNa polské straně pohoří má smyčky, která se táhne od kraje Golińsku v podstatě jako Zdoňovické kuestyaž po sverovýchodní okraj Police nad Metují. Závora Golińsk na Severo-Východní části české osídlení Police nad Metují v Jižní. Pohoří obklopují Adršpašsko-Teplické Skály ze tří stran. Na nejvyšší vrcholy Róg, Drogosz, Chochoł, a Mielna, nejsou tam žádné formace craig a ocas, které se obvykle nacházejí ve vysokých množstvích a různých tvarů, strmé hřebeny, zejména v Gorzeszowskie Skály , které jsou umístěny pod Gorzeszów a v okolí Różana a Łączna. Vzhledem k velkému množství hladké země a hřebeny území pohoří je používán jako pole pro pěstování plodin, kde se nachází vesnice. Lesy jsou umístěny v hůře přístupných oblastech, kde jsou strmé hřebeny a v části mesa , kde je velmi strmý terén.

Nejvyšší vrchol pohoří je Róg mít výšce 715 metrů.Chybná citace: Otvírací značka <ref> je chybná nebo má špatný název

Nejvyšší vrcholy pohoří:

Na polské straně pohoří s pohraniční horské vrcholy:

Róg na 715 metrů
Stożek na 613 metrů, na jeho hřebenech můžete najít přírodní Rezervace Głazy Krasnoludków, a Lisiec na 600 metrů
Drogosz na 681 metrů
Chochoł na 668 metrů
Mielna na 651 metrů
Dziób na 692 metrů
Rogal na 630 metrů
Mieroszowskie Ściany s hřebenem 638 664 metrů
Buk na 638 metrů

Na české straně pohoří:

Předni Rač na 710 metrů
Kroupný na 706 metrů
Skalky na 668 metrů
Rohový vrch na 698 metrů
Strážný na 696 metrů
Kamenný vrch na 636 metrů
Bukové hory na 638 metrů
Mračny vrch na 587 metrů
Na kostele na 690 metrů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

[[Kategorie:Pohoří v Polsku]] [[Kategorie:Pohoří v Česku]] [[Kategorie:Sudety]]