Wikipedista:Magdička Chlupová/Efektivnost veřejných služeb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vymezení pojmu efektivnost[editovat | editovat zdroj]

Efektivnost je možno vyjádřit jako praktickou účinnost nějaké lidské činnosti. V praxi je toto slovo spojeno zejména s hospodářskou efektivitou či ekonomickou efektivitou. Efektivita obvykle bývá hlavním kritériem při posuzování úspěšnosti. A toto kritérium je důležité zhodnotit v případě veřejných služeb. [1]

Veřejné služby - definice[editovat | editovat zdroj]

Veřejné služby (latinsky officia publica) jsou definovány jako určitý druh služeb, u kterých je uživatelem veřejnost jako sociální subjekt. Tyto služby jsou produkovány, regulovány a zabezpečovány orgány veřejné správy. Cílem poskytování veřejných služeb je zejména uspokojování společenských potřeb.[2] Pod pojmem veřejná služba si lze představit např. bezpečnost a justice, zdravotnictví, školství, sociální služby, doprava a jiné. Veřejné služby z ekonomického hlediska představují veřejný statek, který se člení na čistý kolektivní statek či smíšený.[3]

Poskytování veřejných služeb[editovat | editovat zdroj]

Poskytovatelem veřejných služeb může být např. stát, kraj, obec či právnická a fyzická osoba, která splňuje určité podmínky předepsané zákonem. Mimo to jsou dále poskytovatelem organizace agentury či organizační složky ministerstev, krajů, měst, obcí apod. A dále jim mohou být také organizace nebo obchodní společnosti, které jsou buď zcela nebo z části v majetku ministerstva, kraje atd.[4]

Financování veřejných služeb[editovat | editovat zdroj]

Veřejné služby mohou být financovány z moha zdrojů:

  • státní rozpočet,
  • rozpočet samosprávných celků (krajů, obcí),
  • poplatky občanů,
  • účelové fondy apod.[2]

Organizování veřejných služeb[editovat | editovat zdroj]

Veřejná služba může být organizovaná neziskovými organizacemi, kterými jsou např. nadace, prospěšné společnosti, příspěvkové organizace, školy, církevní organizace apod.[5]

Činnosti, ve kterých může být veřejná služba organizovaná, jsou jimi následně činnosti při zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomocné činnosti při ochraně životního prostředí, pomocné činnosti při udržování veřejného pořádku, pomocné činnosti v oblasti poskytování zdravotní péče, dále v oblasti poskytování sociální péče a jiné.[5]

Veřejné služby v České republice[editovat | editovat zdroj]

Veřejné služby jsou takové služby, které jsou financované zejména z veřejných financí. Veřejné služby jsou zajišťovány státem ve prospěch občanů, kteří je platí nepřímo, a to formou daní. Každá veřejná služba v ČR je popisována ve třech rovinách, a to: veřejný zájem, koncepce a politika, management, organizace a legislativa a ekonomika včetně financování.[4]

Zabezpečení veřejných služeb[editovat | editovat zdroj]

Zabezpečování veřejných služeb zahrnuje uspokojování potřeb lidí ve společnosti. Pod tímto pojmem jsou zahrnovány služby, na kterých je obecný zájem, a to zejména v oblasti hospodářské, zdravotnické, vzdělávací atd. Tyto potřeby jsou zajišťovány jednotně pro všechny subjekty, které je na daném území mohou hromadně využívat.[6]

Zabezpečovatelem veřejné služby je veřejná služba, tj. konkrétní organizační složka veřejné správy, do které spadají kompetence k zabezpečování veřejné služby, a to podle příslušné legislativní normy.[6]

Efektivnost veřejných služeb[editovat | editovat zdroj]

Efektivnost se zaobírá výzvou ke snížení vládních výdajů, zvýšení produktivity úředníků a transformování veřejného sektoru. Ekonomická kritika efektivnosti veřejného sektoru definuje, že služby spravované a vlastněné státem nejsou ovlivňovány volným trhem, jsou daleko méně pružnější, díky regulaci moci státu, daleko méně mohou reagovat na změny státu.[7]

Efektivnost lze vysvětlit jako vztah mezi dosaženými výsledky a náklady, které byly k dosažení daných výsledků vynaloženy a současně jako činnost, která vede k minimalizaci nákladů nebo maximalizaci užitků.[2]

Jedním z dopadů na efektivitu poskytování veřejných služeb je fiskální decentralizace. Zjištění studie naznačuje, že fiskální decentralizace může sloužit jako politický nástroj ke zlepšení výkonnosti, ale pouze za určitých podmínek. Zjištění se zaměřují na efektivitu výdajů na vzdělávání a zdravotnictví a naznačují, že pro decentralizaci je zapotřebí odpovídající institucionální prostředí, aby se zlepšilo poskytování veřejných služeb. Mezi takové podmínky patří efektivní autonomie místních samospráv, silná odpovědnost na různých úrovních institucí, dobrá správa věcí veřejných a silná kapacita na místní úrovni. Navíc se zdá, že k dosažení pozitivního výsledku je nezbytná dostatečná míra centralizace výdajů. [8]

Efektivita zabezpečování služeb[editovat | editovat zdroj]

Snahou jednotlivých organizací ve veřejném sektoru je zabezpečovat své služby, a to co nejefektivněji. Veřejný sektor disponuje omezenými finančními prostředky, jeho cílem by tak měla být i ekonomická racionalita, která je sledována dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (Píchová, 2017).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ITBIZ. Efektivita [online]. 2011-09-13 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  2. a b OCHRANA, František. Veřejné služby - jejich poskytování, zadávání a hodnocení: teorie a metodika poptávkového způsobu poskytování a zadávání veřejných služeb na úrovni municipalit.. Praha: Nakladatelství Ekopress, sro, 2007. ISBN 9788086929316. S. 8.-9. 
  3. 8. Veřejné služby - Příručka pro zastupitele [online]. 2022-11-06 [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. 
  4. a b HALÁSKOVÁ, Renata. Veřejné služby [online]. Ostrava: Ostravská univerzita, 2019 [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. 
  5. a b [1]Ministerstvo práce a sociálních věcí
  6. a b POMAHAČ, Richard. Veřejná správa. [s.l.]: C.H.BECK, 2012. ISBN 978-80-7400-447-6. 
  7. Rhys Andrews, Tom Entwistle. Public Service Efficiency: Reframing the Debate [online]. London and New York: Routledge, 2014 [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. 
  8. Moussé Sow, Mr.Ivohasina Fizara. Fiscal Decentralization and the Efficiency of Public Service Delivery [online]. International Monetary Fund, 2015 [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. ISBN 1484351118, 9781484351116.