Wikipedista:Lenka Plenka/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Organizace Světlana[editovat | editovat zdroj]

Organizace Světlana byla protikomunistická odbojová skupina působící na Moravě v letech 1948-1952. Název této organizace je odvozen od jména nemanželské dcery Světlany Josefa Vávry – Staříka (zakladatel organizace) se svou sekretářkou. Skupina byla složená především z bývalých partyzánů a zabývala se šíření ilegálních tiskovin, ukrýváním lidí, kteří byli pronásledování režimem, a náborem nových členů. Organizace a její činnost však byly od počátku sledovány státní bezpečnostní. Ta navíc dokázala do organizace infiltrovat dva své agenty a tím celou skupinu rozbít.

Zakládající členové[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem této organizace se stal bývalý partyzán Josef Vávra – Stařík, který v době vzniku Světlany pobýval v Paříži, kam ilegálně uprchl na konci března 1948. Skutečným šéfem odbojové organizace na území Československa byl Antonín Slabík, taktéž bývalý partyzán, kterému se jako jednomu z mála podařilo před svým zatčením utéci do zahraničí. Josef Vávra a Antonín Slabík se znali již z dob druhé světové války, kdy byli oba členy partyzánských skupin. Josef Vávra – Stařík byl členem 1. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky, Antonín Slabík byl členem partyzánského oddílu Olga.

Vznik organizace[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce se Josef Vávra – Stařík podílel na založení skupiny Partkol, jež sdružovala české partyzány. V tomto spolku vykonával funkci předsedy krajské organizace ve Zlíně. Mezi obyvateli byl velmi oblíbený a vážený. Organizoval pomoc bývalým politickým vězňům a jejich rodinám. Zde se poprvé dostává do sporu s komunistickými představiteli, do roztržky se dostává mj. i s tajným agentem NKGB-mjr. Augistinem Schrammen. Protože Josefu Vávrovi - Staříkovi hrozilo zatčení, rozhodl se dále ve svých aktivitách nepokračovat. Oficiální důvod jeho odchodu ze Zlína byl však odjezd na léčení na východu republiky. Ve skutečnosti však odjel do Volar, kde přešel státní hranici. Po zadržení v uprchlickém táboře pokračoval do Francie, kde opět strávil několik týdnů v uprchlickém táboře, a nakonec se usadil v Paříži. Odtud posílal dopisy do ČSR, především Antonínu Slabíkovi a Rudolfu Lenhardovi. Zde se zrodila myšlenka zorganizovat bývalé partyzány do ilegální skupiny.

V září 1948 se ve Zlíně uskutečnila schůzka, kterou inicioval právě Lenhard. Na této schůzce přečetl dopis od Vávry-Staříka, který nepřímo vyzýval k vytvoření ilegální organizace.[1] První ustanovující schůze proběhla až o čtyři měsíce později, a to 7. ledna 1949. Ta se především věnovala družstvu Partkol a jeho výdělku, dále pak finanční pomoci poskytnuté manželkám již uprchlých partyzánů, v otázce financování Světlany se výpovědi rozcházejí[2]. Toto je vaše osobní pískoviště. Můžete si zde bez obav vyzkoušet editační rozhraní nebo rozpracovat nový článek, který po dokončení přesunete přímo do hlavního jmenného prostoru Wikipedie.

Na tuto stránku se můžete kdykoli vrátit pomocí odkazu „Pískoviště“ v záhlaví stránky.

Při editování je nejdůležitější odvaha – nebojte se editovat Wikipedii!

  1. PETR., Radosta,. Protikomunistický odboj : historický nástin. Vyd. 1. vyd. Praha: EGEM 156 pages, [16] pages of plates s. ISBN 8085395258. OCLC 29509605 
  2.  LIŠKOVÁ, Michaela. Organizace Světlana. Studie o působení protikomunistické odbojové skupiny na Zlínsku v letech 1948 - 1952 [online]. 2011 [cit. 2017-06-11]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Černý. Dostupné z: <http://theses.cz/id/3s8ss0/>