Přeskočit na obsah

Wikipedista:Jana Lánová/Pomocník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Název se vyvíjel od varianty. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní .

Hosák a-l[1]

Hosák m-ž [2]

Profous A-H[3]

Profous Ch-L[4]

Profous M-Ř[5]

Profous S-Ž[6]

Od roku pod obec spadá [[]].

V letech – k obci příslušela ves [[]]. [7]

[8]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Puklice leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 9 km jihovýchodně od Jihlavy, 5 km jihozápadně od Luk nad Jihlavou a 8 km severně od Brtnice. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Dačická kotlina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 528 metrů.[10] Nejvyšší bod, Holý vrch (660 m n. m.), leží na západní hranici katastru obce. V severní části stojí Cahův vrch (592 m). V Písecském rybníce pramení Puklický potok, který obcí protéká a poté pokračuje na sever do Petrovic, východním okrajem vede Přísecký potok.[11] Část území přírodní památky Starý Přísecký Rybník zasahuje i do katastru Puklic.[12]

  • okres, kraj, vzdálenosti, popis - tvar
  • geo, nadmořská výška, nejvyšší bod
  • řeky, potoky, rybníky
  • chráněná území, památné stromy

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v domech obyvatel. obyvatel se hlásilo k československé národnosti a k německé. Žilo zde římských katolíků, evangelíků, příslušníků Církve československé husitské a židů.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel
Počet domů

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

2015[15]

Podle sčítání 1921 zde žilo v domech obyvatel, z nichž bylo žen. obyvatel se hlásilo k československé národnosti, k německé a k židovské. Žilo zde římských katolíků, evangelíků, příslušníků Církve československé husitské a židů.[16] Podle sčítání 1930 zde žilo v domech obyvatel. obyvatel se hlásilo k československé národnosti a k německé. Žilo zde římských katolíků, evangelíků, příslušníků Církve československé husitské a židů.[13]

Podle sčítání 1930 zde žilo v domech obyvatel. obyvatel se hlásilo k československé národnosti a k německé. Žilo zde římských katolíků, evangelíků, příslušníků Církve československé husitské a židů.[17]

Dle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo v domech trvale  osob, z toho  žen. Celkem  občanů se hlásilo k české národnosti, k polské, ke slezské, ke slovenské, k moravské a k ukrajinské. Žilo tu římských katolíků, evangelíků, Svědků Jehovových a příslušník Církve československé husitské. věřících se nehlásilo k žádné církvi či náboženské společnosti. bylo bez náboženské víry.[18]

Vývoj počtu obyvatel a domů[19]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel
Počet domů
Vývoj počtu obyvatel a domů města [20]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel
Počet domů

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Základní sídelní jednotky[21]

Správní území

[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]
Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2006–2010 9

2010–2014 9

2014–2018 9

Znak a vlajka

[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne . Znak je . Vlajka [22]

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy .[23] Obcí prochází silnice II. třídy č. .[24] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech .[25] Železniční doprava.[26] Obcí prochází cyklistická trasa č. Značená turistická trasa.

Školství, kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. ?. 
  2. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. ?. 
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 207. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 2. CH-L. Praha: Československá akademie věd, 1949. 705 s. S. 207. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř. Praha: Československá akademie věd, 1951. 629 s. S. 207. 
  6. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 4. S–Ž. Praha: Československá akademie věd, 1957. 864 s. S. 207. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25. 
  8. DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Bezděčín, s. 12. 
  9. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. 
  10. Puklice [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. 
  11. Puklice [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. 
  12. Starý Přísecký rybník [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. 
  13. a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 182.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „SL1930“ použit vícekrát s různým obsahem
  14. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-13]. Dostupné online. 
  15. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30 [cit. 2015-11-25]. Dostupné online. 
  16. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 102. 
  17. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26. 
  18. Sčítání lidu 2011 [online]. Český statistický úřad, 2011 [cit. 2015-08-16]. Dostupné online. 
  19. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-01-01]. S. 524, 525, záznam 60. Dostupné online. 
  20. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-01-01]. S. 524, 525, záznam 60. Dostupné online. 
  21. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2015-02-24]. Dostupné online. 
  22. Udělené symboly [online]. [cit. 2016-03-25]. 
  23. Arnolec [online]. Živnostenský rejstřík, 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  24. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  25. Nížkov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  26. Boršov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]