Wikipedista:IncuriousBlob/Hita (Óita)
Hita 日田市 | |
---|---|
Poloha | |
Časové pásmo | +09:00 |
Stát | Japonsko |
Region | Kjúšú |
Prefektura | Óita |
Hita | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 666,03 km² |
Počet obyvatel | 61 251 (2023) |
Hustota zalidnění | 92 obyv./km² |
Správa | |
Starostka | Mičiko Mukuno |
Vznik | 1940 |
Oficiální web | www |
Hita je město se nacházející v západní části prefektury Óita a leží nedaleko hranic prefektur Fukuoka a Kumamoto. Toto centrální město severního Kjúšú je obklopeno horami Aso, Kudžú a Hiko. Krajinu města charakterizuje pánev Hita, která vznikla srážkou vod z těchto pohoří, a okolní bujné lesy a kopce. Podnebí města Hita se vyznačuje velkými teplotními rozdíly a vysokými srážkami, které jsou typické pro vnitrozemské oblasti, což má za následek výrazné sezónní změny[1].
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historicky byla Hita důležitým dopravním uzlem na severu Kjúšú. V období Edo vzkvétala jako přímé území šógunátu a stala se centrem politiky, hospodářství a kultury na Kjúšú. Město si stále zachovává své historické ulice a tradiční kulturu, včetně soukromé školy Kanki-en a města Mameda, které je uznáno za japonské dědictví. Festival Hita Gion Jamaboko je zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO[1].
Významné události[editovat | editovat zdroj]
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Město Hita vzniklo 11. prosince 1940 sloučením města Hita se šesti okolními vesnicemi[1].
1940 - 1956[editovat | editovat zdroj]
K významným událostem patří založení hasičského sboru města Hita (1947), vyhlášení horského národního parku Yaba-Hita-Hiko (1950) a otevření vlakové tratě do Hity (1956)[1].
Moderní éra (1995 - 2004)[editovat | editovat zdroj]
Mezi klíčové události období Heisei patří prohlášení keramiky Ontayaki za národní kulturní památku (1995), sloučení města Hita s pěti městy a vesnicemi do nového města Hita (2005) a uznání města Mameda za významnou oblast pro ochranu tradičních staveb (2004) [1].
2016 - 2020[editovat | editovat zdroj]
K významným událostem poslední doby patří zápis Festivalu Hita Gion Jamaboko na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO (2016) a k významným přírodním katastrofám jsou povodně v Hitě v letech 2017 a 2020[1].
Kultura a festivaly[editovat | editovat zdroj]
Město Hita hostí řadu kulturních akcí a festivalů, které odrážejí jeho bohaté dědictví a přírodní krásy.
Festival Ohina[editovat | editovat zdroj]
Slaví se v budovách ve stylu éry Edo se vzácnými panenkami a přitahuje především ženské turisty[2].
Festival otevřených řek Hita[editovat | editovat zdroj]
Součástí je ohňostroj na oslavu rybí sezóny Aju [2].
Lov kormoránů a pozorování světlušek[editovat | editovat zdroj]
Tradiční akce představující přírodní kouzlo města [2].
Festival Hita Gion[editovat | editovat zdroj]
Jeden ze tří hlavních festivalů Gion v Kjúšú, který se slaví koncem července [2].
Festival Hita Tenryo[editovat | editovat zdroj]
Akce, která účastníky přenese do období Edo díky tradičním kostýmům a místní kuchyni [2].
Festival bambusového světla Hita Sen-nen Akari[editovat | editovat zdroj]
Jedinečný festival s 30 000 bambusovými světly osvětlujícími historické ulice [2].
Hospodářství a místní produkty[editovat | editovat zdroj]
Hita je proslulá svými hruškami, jejichž různé druhy jsou k dostání v různých ročních obdobích. Město má také bohatou tradici v hrnčířství, o čemž svědčí festival lidové keramiky Onta, kde se návštěvníci mohou seznámit s tradičními japonskými výjevy a řemeslnou výrobou[2].
Významní lidé[editovat | editovat zdroj]
- Kaoru Mitoma (fotbalový hráč)
- Hadžime Isajama (výtvarník mangy a spisovatel)
- Hirose Tansó (učenec a spisovatel)
- Džunko Maja (herečka)
- Keisuke Kimoto (fotbalový hráč)
- Kodži Kuramoto (džutistický atlet)
- Sajami Macušita (lukostřelkyně)