Wikipedista:Ikcur/pískoviště 4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Karlova huť na soutoku řek Ostravice a Morávky ve vesnici Lískovec byla založena v roce 1833 Těšínskou komorou za arcivévody Karla Ludvíka.[1] Nejprve byly postaveny na pravém břehu Ostravice hamry (celkem šest), které byly poháněny šesti vodními koly.[2][3] Místo bylo nazýváno Lipina podle porostu líp.[4][5]

V roce 1836 byly postaveny čtyři zkujňovací výhně. V roce 1851 bylo vykováno 12 669 centů surového železa v sortimentu železa: kované, tyčové, podkovové, mřížové, rámové, nástrojové, brzdové a další. V roce 1851 byla zahájena výstavba válcovny jejíž výroba byla nejprve změřena na výrobu kolejnic a jiných profilů z pudlovaného železa. Po dostavbě v roce 1853 byla zahájena výroba válcovaných plechů (nejprve jemné plechy, kolejnice a hrubé plechy).[2] V roce 1863 byla vodní kola zaměněna turbínami, která poháněla nově vybudovanou střední válcovnu. V roce 1863 byl postaven buchar na výrobu plechů pro pluhy a soustruh k broušení válců. V roce 1857 výroba činila 3 600 tun kolejnic, 1 000 tun tyčového železa a 830 tun plechu. [1]

V roce 1871 byla Karlova huť napojena na Ostravsko-frýdlantskou dráhu a propojeny závody v Bašce s Karlovou hutí. V roce 1872 byly postaveny dvě kuplovny a dvě plamencové pece na výrobu litiny. V roce 1874 byla uvedena do chodu reverzní válcovna s pohonem 1000 HP a započala výstavba Bessemerovy huti.[6]

Ta byla přesunuta do Třince v roce 1877.[7]

Mostárna byla založena v roce 1867 v Ustroni odkud byla přenesena v roce 1881 do Lískovce[8]

Báňská hutní společnost[9] železný krov vídeňské radnice, ocelová konstrukce obilního skladiště v Budapešti. Mosty SDF přes Dunaj u Vídně, most městské vídeňské dráhy, mosty v Haliči a Rumunsku.

V roce 2004 zaměstnávaly 963 zaměstnanců.[10]

Karlova huť v datech[editovat | editovat zdroj]

  • 1823 kovárna (založil arcivévoda Karel, syn císaře Leopolda II.)[11]
  • 1833 - Karlova huť
  • 1854 pudlovna, válcovna kolejnic a jemných profilů pohon vodní kolo[11]
  • 1960–1969 studená válcovna
  • 1991 - Válcovny plechu a.s.
  • 1998 - Majoritním vlastníkem VP a.s. je Nová huť, a.s.
  • 2005 ukončena výroba plechů válcovaných za tepla[12]
  • 2005 - Majoritním vlastníkem VP a.s. je Mittal Steel Ostrava, a. s.
  • březen 2006 - 100% vlastníkem je Mittal Steel Ostrava, a.s.
  • 2. duben 2008 - změna názvu společnosti na ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s.

 Od 1.11.2014 došlo k fúzi dceřiné společnosti ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. Nástupnickou organizací se stává ArcelorMittal Ostrava a.s. V této souvislosti získává tento závod název Válcovny plechu FM.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b LABOUTKOVÁ, Irena. Z dějin hutnictví 41. Rozpravy Národního technického muzea v Praze. 2001, roč. 216, čís. 41, s. 23–29. SYŘINKOVA, Petra. Kapitola: Nástin historie Karlovy hutě do roku 1945. ISSN 0139-9810. (česky) 
  2. a b ArcelorMittal - 65 let výročí svého založení. www.novahut.cz [online]. [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. (cz) 
  3. ArcelorMittal Frýdek-Místek slaví 180 let své činnosti. Vyráběl nejen plechy, ale také pilníky nebo minové granáty.. www.konstrukce.cz [online]. [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. (česky) 
  4. Kapitoly ze starších dějin Lískovce. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 
  5. LAMPA, Jiří. Nejstarší historie závodu. Těšínsko. 1959, roč. 2, čís. 6 – 7, s. 3 – 6. Dostupné online. 
  6. LAMPA,... c.d., s. 4
  7. KOŘAN, Jan. České železářství v době prům. Praha: Národní technické muzeum v Praze, 1978. 
  8. MOSTARNA FM. www.geocaching.com. Dostupné online [cit. 2017-12-07]. (cz) 
  9. Mosty, které putovaly z Ostravy do světa. Moravskoslezský deník. 2014-05-03. Dostupné online [cit. 2017-12-07]. (česky) 
  10. FM, Kultura. Historie | Frýdek-Místek 750 let. www.750letfm.cz [online]. [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 
  11. a b LAMPA, ... c.d., s. 3
  12. ArcelorMittal Ostrava, O společnosti