Wikipedista:Gertasik/Pracovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poker je skupina karetních her, které sdílí pravidla pro sázení. Hráči

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdci hry[editovat | editovat zdroj]

Některé základní prvky moderního pokeru se objevovaly v různých karetních hrách již od počátku 16. století. Za úplně první hru s pokerovými principy je považované primero. Primero je španělský výraz, ve Francii se říkalo La Prime, v Itálii Primiera,[1] jedná se však o stejnou hru a všechny označení vycházejí z latinského slova primarius (první). Pravidla této hry se v jednotlivých zemích lehce lišily, ale prvky současného pokeru zde byly již jasně znatelné - hráči se snažili z karet sestavit určité výherní kombinace, jako například pár (dvě karty stejné hodnoty), trojici (tři karty stejné hodnoty) či flux (všechny karty stejné barvy - dnešní flush). Historie této hry je velmi nejasná. Ačkoli například anglický historik a právník Daines Barrington tvrdil, že hra pochází ze Španělska,[2] první oficiální zmínku obsahuje italská báseň Capitolo del Gioco della Primiera od Francesca Berniho z roku 1526.[3]

Další hrou, která je někdy považována za předchůdce pokeru, je perská As Nas. Má však ještě zastřenější a nejasnější historii než primero. Robert Frederick Foster, americký znalec deskových a karetních her, v knize Foster's complete Hoyle prohlásil, že „poker, který byl ve Spojených státech původně hrán, tedy pět karet pro každého hráče z dvacetikaretního balíčku, určitě pochází z perské hry As Nas.“[4] As Nas, hra údajně až ze 16. století, se hraje s balíčkem 25 karet v pěti různých barvách. Pravidly i hodnocením výherních kombinací je podobná modernímu five card studu. V devatesátých letech 20. století však někteří historici, zabývající se historií her (například David Parlett) začali zpochybňovat tvrzení, že by se poker z této hry vyvinul. Jejich názor podporuje i fakt, že první písemná zmínka o hře As Nas pochází z roku 1890.[5] Mimo to slovo As nepochází z perštiny, ale z francouzštiny, a znamená „eso“, tudíž je možné, že je naopak As Nas pouze perskou interpretací pokeru.[6]

19. století[editovat | editovat zdroj]

Poker v pravém slova smyslu vznikl mezi první a druhou dekádou devatenáctého století.[5] První doložená zmínka pochází z knihy Dragoon Campaigns to the Rocky Mountains od Jamese Hildretha, publikované v roce 1829. Autor zde popisuje pokerovou hru, odehrávající se ve vojenských kasárnách o stovky dolarů.[7] Další dvě zmínky byly v knihách Exposure of the Arts and Miseries of Gambling od Jonathana Greena,[8] poprvé vydané roku 1843, a Thirty Years Passed Among the Players in England and America od Joe Cowella z roku 1844.[9] Obě knihy již obsahovaly popis tehdejší jediné herní varianty. Poker se hrál s dvacetikaretním balíčkem (4 barvy, hodnoty od 10 do esa), přičemž se účastnili až čtyři hráči, pět karet pro každého. Před samotnou hrou každý z hráčů dal do hry povinnou sázku (ante), po které mu byly karty rozdány.[10] Poté probíhaly sázky podle stejného principu jako v moderním pokeru. Pokud ve hře zůstal více než jeden hráč a bylo tedy nutné porovnat kombinace, nejnižší byl pár, poté dva páry, triplets (trojice), full (dnešní full house, tedy trojice a pár) a čtveřice.[5] V té době neexistovaly v pokeru žádné limity, hrálo se tedy vždy bez limitu.[11]

Do roku 1970[editovat | editovat zdroj]

Počátky World Series of Poker[editovat | editovat zdroj]

Rozmach pokeru[editovat | editovat zdroj]

Počátky online pokeru[editovat | editovat zdroj]

První internetovou hernou s nápadem převést poker do elektronické podoby byla v lednu roku 1998 Planet Poker.[12] Tím se poker přiblížil širší veřejnosti, protože nyní si mohl anonymně zahrát kdokoli z jakéhokoli koutu světa. Nicméně ze začátku se herna potýkala s technickými problémy, kvalita připojení v té době nebyla příliš vysoká a naprostá většina hráčů byla k internetu připojená přes vytáčené připojení.[13]

O rok později na scénu přišla další herna, Paradise Poker. Konkurenční boj pomohl v neustálém vylepšování technické kvality obou heren[13] a počet online hráčů stále rostl.

Na počátku 21. století začaly vznikat další online pokerové herny. V roce 2001 na scénu nastoupily PartyPoker, PokerStars a UltimateBet.[12] Technické možnosti heren i běžných uživatelů rostly a online poker získával čím dál více na oblibě.

Moneymakerův efekt[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce Moneymakerův efekt.

Velký rozmach mezi širokou veřejností zažil poker v roce 2003. V tom roce vyhrál Chris Moneymaker, amatérský pokerový hráč Main Event (hlavní turnaj) série World Series of Poker, na který se kvalifikoval online za 39 $.[14] V turnaji předčil všech 838 soupeřů a odnesl si 2,5 milionu dolarů.[15]

Po výhře tohoto amatéra na nejslavnějším světovém pokerovém turnaji zažil velký boom především online poker. Spoustu mladých hráčů si řeklo, že na internetovém pokeru mohou „doma u počítače vydělat víc peněz, než kdyby chodili do práce.“[16]

Poker boom[editovat | editovat zdroj]

Jako „poker boom“ se označuje období mezi roky 2003 a 2006, kdy poker zažil největší rozmach ve své historii. Během tohoto období se počet hráčů hrajících online poker každým rokem alespoň zdvojnásoboval.[17] Příčinami počátku poker boomu v roce 2003 bylo kromě vítězství Chrise Moneymakera v Main Eventu WSOP také uvedení televizních přenosů ze série World Poker Tour na americké obrazovky. Během této doby také velmi vzrostl zájem o sérii World Series of Poker - zatímco Main Eventu (hlavního turnaje) v roce 2003 se zúčastnilo 839 hráčů, v roce 2006 to bylo již 8773.[15]

Jako konec poker boomu je nejčastěji označováno vydání Unlawful Internet Gambling Enforcement Act of 2006 (UIEGA) v říjnu 2006. UIEGA je americký zákon regulující sázky přes internet, přesněji řečeno „zakazuje herním společnostem přijímání plateb ve spojitosti s účastí jiné osoby v sázce, která zahrnuje použití internetu a je nezákoná v rámci federálního nebo státního práva.“[18] Jinými slovy tento zákon zakázal transfer peněz za účelem hazardu, a tudíž posílání peněz na herní účet pokerových heren. Mnoho velkých pokerových heren, jako například PartyPoker, Pacific Poker a Paradise Poker, po vydání tohoto zákona opustily americký trh.[19]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Průběh hry[editovat | editovat zdroj]

Variant pokeru existuje několik stovek,[20] všechny moderní verze však spojuje stejný průběh hry. Každý hráč má na začátku určitý počet žetonů (chips, obvykle v různých nominálních hodnotách), které vyjadřují jeho majetek ve hře. Cílem hry je získat co největší obnos od soupeřů.

V domácích hrách se povinnost míchat a rozdávat karty většinou točí kolem stolu ve směru hodinových ručiček. Před začátkem hry je vylosován hráč, který bude míchat jako první, a je obvykle označen žetonem dealer. Poté se v míchání hráči pravidelně střídají. V kasínech a pokerových hernách je obvykle přítomen stálý dealer jako zaměstnanec dané herny. Ve spoustě pokerových variant, kde je důležitá pozice hráče, se však žeton dealer losuje a točí stejně jako v domácích hrách, i když daný hráč karty ve skutečnosti nemíchá.

Jedna pokerová hra je rozdělena do mnoha dílčích her (tzv. hand[p 1]) dle formátu hry. Hand začíná vložením povinných sázek. Povinné neboli vynucené sázky jsou prostředkem, který je v pokeru přítomen z důvodu počáteční investice do banku (pot), jinými slovy jsou tam proto, aby se vždy o něco hrálo. Základními vynucenými sázkama jsou blind[p 2] a ante. V případě blindů jsou určeny dvě hodnoty povinných sázek, přičemž je obvykle jedna částka dvojnásobkem druhé (např. 25 $ a 50 $). Při hrách s blindy je důležitá pozice dealera, protože hráč nalevo od něj dává do hry povinně tzv. small blind (malý blind, menší částka) a hráč dvě pozice nalevo big blind (velký blind, větší částka). Tyto sázky jsou pevné a povinné, v dalším sázení poté pokračuje hráč nalevo od big blindu. V případě ante dává každý hráč do hry stejnou částku. V některých hrách, především v pokročilých stádiích pokerových turnajů, se někdy blindy a ante kombinují (všichni hráči musí dát ante, dva navíc i blindy).[21]

Pokerové kombinace[editovat | editovat zdroj]

Většina pokerových variant má společné hodnocení výherních kombinací (až na výjimky jako je lowball poker, kde je naopak nejnižší kombinace tou nejlepší). I když se některé varianty hrají s více než pěti kartami (7 card stud, texas hold 'em), sestavují se vždy nejlepší pětikaretní kombinace. V následující tabulce jsou seřazeny od nejvyšší po nejnižší (nejslabší).

Název Český překlad Popis Příklad
Straight flush Čistá postupka postupka v jedné barvě 4♥ 5♥ 6♥ 7♥ 8♥
Four of a kind Čtveřice čtyři karty stejné hodnoty J♥ J♣ J♦ J♠ 5♠
Full House Full house trojice a pár 7♠ 7♣ 7♦ 3♣ 3♥
Flush Flush pět karet stejné barvy A♣ K♣ 7♣ 6♣ Q♣
Straight Postupka pět karet s hodnotami na sebe sekvenčně navazujícími 7♥ 8♣ 9♣ 10♠ J♣
Three of a kind Trojice tři karty stejné hodnoty 9♣ 9♦ 9♠ A♠ K♦
Two pair Dva páry dvakrát dvě karty stejné hodnoty A♠ A♥ 2♥ 2♣ Q♦
Pair Pár dvě karty stejné hodnoty 4♣ 4♠ 7♥ 8♥ 3♦
High card Vysoká karta žádná z výše uvedených kombinací 7♣ A♥ 8♣ 3♠ 5♦

Čisté postupce končící esem (např. 10♠ J♠ Q♠ K♠ A♠) se často říká royal flush[5] a jde o nejsilnější možnou pokerovou kombinaci.

Při shodě kombinací dvou a více hráčů o vítězi rozhodují hodnoty daných kombinací (nejvyšší karta postupky, hodnota páru). V případě shody dvou full house kombinací rozhoduje hodnota trojice (A♠ A♣ A♥ 2♣ 2♠ je silnější než K♣ K♦ K♠ 9♠ 9); pokud je stejná, pak hodnota dvojice. U dvou páru rozhoduje hodnota vyššího páru; pokud je stejná, pak hodnota nižšího páru. U flushe rozhoduje nejvyšší karta (A♠ 7♠ 5♠ 4♠ 2♠ poráží K♣ Q♣ 10♣ 8♣ 6♣); pokud je stejná, pak druhá nejvyšší karta, a tak dále.[22] Pokud je hodnota kombinace totožná (barva nehraje žádnou roli), o vítězi rozhodne hodnota zbylých karet (kickers), přičemž vždy rozhoduje nejvyšší karta; pokud je stejná, pak druhá nejvyšší, a tak dále (A♠ A♣ A♥ K♣ 2♥ tedy poráží A♠ A♣ A♥ Q♦ J♥). Pokud je situace i poté nerozhodná, bank se mezi dané hráče rovnoměrně rozdělí (pozor, poker je pětikaretní hra, tudíž kombinace A♥ A♦ A♠ K♠ 9♣ 8♣ 7♦ je totožná s A♥ A♦ A♠ K♠ 9♣ 3♠ 2♦).

Limity[editovat | editovat zdroj]

Výše sázky, kterou hráč může učinit, je v některých pokerových hrách omezena. Přestože existuje více struktur sázek, v současné době se používají především tři.

  • No limit poker, neboli poker bez limitu, umožňuje hráčům kdykoli vsadit libovolně vysokou částku, avšak s určitým omezením. Zaprvé je určena minimální výše sázky (obvykle hodnota big blindu nebo ante), zadruhé ve většině heren navýšení (raise) musí být minimálně v hodnotě sázky předchozí (např. pokud hráč A vsadí 20 dolarů, hráč B může navýšit minimálně na 40 dolarů).[23]
  • Fixed limit poker, neboli poker s limitem, umožňuje sázení vždy určité, předem dané částky.

Pokerové varianty[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli na začátku 19. století existovala pouze jedna varianta pokeru a poker byl tedy označením konkrétní hry, postupně se během století vyvíjely stále nové varianty, a nyní je tedy poker označením pro celou rodinu těchto her. V současné době existuje několik set pokerových variant.[20] Liší se v počtu a způsobu rozdávání karet, způsobem a pořadím sázení, v některých případech i ve výherních kombinacích (např. lowball poker, ve kterém místo nejsilnější kombinace vítězí ta nejmenší), nicméně základně se všechny varianty dají rozdělit na tři hlavní skupiny - draw poker, stud poker a community card poker.

V draw pokeru hráč dostane všechny karty před začátkem sázek, může z nich pak určitý počet jednou nebo několikrát vyměnit. Jednoznačně nejznámější draw pokerovou variantou je five card draw, ve kterém hráči dostanou na začátku pět karet, z nichž si libovolný počet mohou jednou vyměnit. Vyvinul se v polovině devatenáctého století a až do druhé poloviny století dvacátého byl nejznámější pokerovou hrou vůbec[24] - na konci dvacátého století ho velmi suverénně překonal texas hold 'em.[25] Co se týče jeho rozšířenosti, five card draw byl oblíbený již v dobách divokého západu[26][p 3] a i když ho v oblibě překonal nejprve seven card stud[26] a poté i známější texas hold 'em, pro svou jednoduchost a dynamičnost je v domácích hrách stále oblíben, především u začátečníků v pokeru. V kasínech a pokerových hernách jsou ale v současné době rozšířenější jiné pokerové varianty.[27]

Dalším druhem pokerových her je stud poker. V těchto variantách hráči dostávají směs karet otočených lícem nahoru a lícem dolů. Karty lícem nahoru jsou viditelné všemi protihráči, použít do kombinace je však může pouze vlastník karty. Stud poker je vždy nepoziční, tedy každé kolo sázek může otevírat jiný hráč (podle daných pravidel, např. nejlepší dosavadně vyložené karty). V kasínech a pokerových hernách, kde je přítomný stálý dealer, tedy ani není nutné losovat pozici dealera. Stud poker se poprvé objevil během americké občanské války. Jako první z této skupiny her přišel na svět 5 card stud, který se stal populárním a v knize Hoyle's games z roku 1868 je uváděn jako „oficiální“ poker,[28] nicméně nikdy nedosáhl oblíbenosti 5 card draw. To se změnilo až s nástupem 7 card studu na začátku dvacátého století, který si na profesionální scéně vydobil příčku nejpopulárnější verze a zůstal na ní až do nástupu texas hold 'emu. Nejrozšířenejší variantou mezi běžnými hráči však i v tu dobu zůstal 5 card draw (též do nástupu texas hold 'emu). V seven card studu hráči obdrží postupně celkem sedm karet, z toho tři zavřené a čtyři otevřené.

Historicky nejmladší[29] a v současnosti nejoblíbenějí[30] skupinou pokerových variant je community card poker. V těchto hrách jsou přítomny tzv. community cards, neboli karty, rozdávané lícem nahoru doprostřed stolu, které do své kombinace může použít jakýkoli hráč - jsou tedy sdílené. Myšlenka společných karet v pokeru se objevila v první polovině dvacátého století. Úplně první podobnou hrou se v roce 1919 stala Wild Widow.[29][p 4] Ve dvacátých letech téhož století se zrodily další community card pokerové varianty, mezi nimi například v současnosti vůbec nejoblíbenější[31] pokerová hra, texas hold 'em. V něm každý hráč obdrží dvě vlastní karty (hole cards) a postupně je na stůl rozdáno dalších pět karet, přičemž hráči při mohou použít libovolnou kombinaci karet z ruky a karet společných ze stolu. Další populární hrou je omaha, při které všichni dostanou čtyři karty a podobně jako v holdemu je na stůl postupně rozdáno pět karet. Při sestavování kombinací hráči musí použít přesně dvě karty z ruky a tři ze stolu.

Formy pokeru[editovat | editovat zdroj]

Dvě základní formy pokeru jsou cash games a turnaje. V cash game se hraje o reálné peníze, zatímco v turnaji dají všichni hráči na začátku určitý vklad, který se na konci turnaje rozdělí zpátky mezi hráče podle předem dané výplatní struktury. Díky tomu obě formy vyžadují trochu jiný přístup ve hře, tudíž spousta profesionálních a dlouhodobě vyhrávajícíh hráčů cash games není tak úspěšná v turnajových hrách, a naopak.[32]

Cash games[editovat | editovat zdroj]

Cash game je formát pokeru, ve kterém se hraje buď se skutečnými penězi, nebo mnohem běžněji s herními žetony (chips), které vyjadřují odpovídající peněžní hodnotu. Délka takovéto hry nebývá časově omezena, hráči mohou libovolně přicházet a zase odcházet, přičemž si mohou kdykoli vyměnit peníze za žetony a naopak. Nicméně je běžně zakázáno odnášet chips ze stolu nebo měnit na peníze pouze část žetonů, které hráč ve hře má - musí stůl opustit úplně.[33] Protože cash games nebývají časově omezeny a hráči mohou hrát, jak dlouho chtějí, povinné sázky (blindy nebo ante) se obvykle během hry nezvyšují.

Pokerové turnaje[editovat | editovat zdroj]

Multi table turnaje[editovat | editovat zdroj]

Sit and Goes[editovat | editovat zdroj]

Satelity[editovat | editovat zdroj]

Satelity neboli kvalifikace jsou typem turnajů, ve kterých se nehraje o finanční výhry, ale o vstup do turnaje s vyšším buy-inem. Například pokud by deset hráčů dalo do hry každý 1000 $ a první z nich by získal vstupenku do turnaje se vstupným 10 000 $, jednalo by se o satelit.

Kvalifikace se uskutečňují jak živé, tak online, stejně tak mohou mít formát vícestolového turnaje či sit and go. Zatímco živé satelity jsou ve velké míře jednostolové sit and go, konající se před nějakým velkým turnajem (např. World Series of Poker), kde je předem daný počet účastníků a vítěz dané kvalifikace získá vstupenku na hlavní turnaj,[34] online satelity jsou mnohdy mnohastolové turnaje, kde počet hráčů není nijak výrazně omezen. V takovém případě může být vstupenek rozdáno několik (např. pokud se hraje o vstupenku v hodnotě 500 $ a vstupné je 50 $, poté za každých deset účastníků bude vyplacena jedna vstupenka). Popularita online satelitů je vysoká již od roku 2003, kdy Chris Moneymaker vyhrál Main Event World Series of Poker a stal se tak prvním online kvalifikantem, kterému se to podařilo.[35]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Hand (angl. ruka; výslovnost hænd zvuk hand) je označení pro jednu pokerovou hru od položení povinných sázek až po určení vítěze banku. Používá se také jako označení pro karetní kombinaci, kterou hráč v určitou chvíli má. Běžně se nepřekládá, ale často se slangově počešťuje jako handa. Pokerové utkání se obvykle skládá z mnoha hand (podle formátu hry) (výslovnost henda).
  2. ↑ Blind (výslovnost blaɪnd) zvuk blind) je anglicky slepý, od čehož se někdy překládá jako sázka naslepo. V běžné mluvě se však i v českém prostředí užívá spíše blind, který se často počešťuje a skloňuje se podle vzoru hrad.
  3. ↑ Five card draw je s divokým západem velmi často spojován i v populární kultuře - viz např. film Maverick.
  4. ↑ Ve Wild Widow byla před rozdáním páté karty hráčům na stůl umístěna jedna karta společná. Hráči poté klasicky sestavovali pětikaretní kombinaci ze svých karet a karty společné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Encyclopaedia Britannica - History of poker [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ SINGER, Samuel Weller. Researches into the history of playing cards. Londýn: Bensley & Son, 1816. 373 s. Dostupné online. S. 245. (anglicky, italsky) [Dále jen Researches]. 
  3. ↑ Researches, str. 246
  4. ↑ FOSTER, Robert Frederick. Foster's complete Hoyle. New York: Frederick A. Stokes company, 1937. 677 s. S. 163. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d PARLETT, David. A History of Poker [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Boardgame Geek - As Nas [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ HILDRETH, James. Dragoon campaigns to the Rocky Mountains: being a history of the enlistment, organization, and first campaigns of the regiment of United States dragoons; together with the incidents of a soldier's life, and sketches of scenery and Indian character. New York: Wiley & Long, 1836. 288 s. Dostupné online. Kapitola 15, s. 128-130. (anglicky) 
  8. ↑ GREEN, Jonathan Harrington. An exposure of the arts and miseries of gambling. New York: Redding, 1845. 324 s. Dostupné online. S. 59-64. (anglicky) [Dále jen Green]. 
  9. ↑ COWELL, Joe. Thirty years passed among the players in England and America. New York: Harper & brothers, 1844. 103 s. (anglicky) [Dále jen Cowell]. 
  10. ↑ Cowell, str. 94
  11. ↑ Green, str. 60
  12. ↑ a b ANGERMAN, Aaron. Is there integrity in online poker? [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b WANCHALK, Jonathan. The History of Online Poker – a Recap of the Last 12 Years [online]. 30. června 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ ANGERMAN, Aaron. Moneymaker's Effect on the Main Event [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b WSOP Results [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ SWAINS, Howard. Moneymaker method can show the way to a fortune—Poker. The Times. 18. březen 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ SILVER, Nate. After ‘Black Friday,’ American Poker Faces Cloudy Future. New York Times [online]. 20. dubna 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Unlawful Internet Gambling Enforcement Act [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ KIRK, Jason. The Poker Boom Part 4: U.S. lowers the boom [online]. 15. února 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b Poker Variations [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ 2011 WORLD SERIES OF POKER EVENT 58 WSOP MAIN EVENT SCHEDULE OF PLAY [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Poker – pravidla, druhy pokeru, karetní kombinace, zásady správného vedení hry [online]. Dostupné online. 
  23. ↑ Hold'em Betting Rules: No-Limit, Limit, Pot-Limit [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Poker variants: Draw Poker [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Draw Poker [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b Five Card Draw History [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Five Card Draw poker [online]. Dostupné online. 
  28. ↑ HOYLE, Edmond. Hoyle's games. New York City: Lippincott, 1868. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ a b The History of Poker... [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Variants of Poker: Draw, Stud, and Community Card [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Encyclopaedia Britannica - Community card poker [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ HARRINGTON, Dan. Harrington on Hold 'em Expert Strategy for No Limit Tournaments, Vol. 1: Strategic Play. [s.l.]: Two Plus Two Pub., 2004. 381 s. ISBN 1880685337. S. 61. (anglicky) [Dále jen Harrington]. 
  33. ↑ HOLLOWAY, Chad. Poker Etiquette: Going South [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Harrington, str. 44-45
  35. ↑ Chris Moneymaker's Effect on Poker and Pokerstars [online]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Gertasik/Pracovna&oldid=7197536“