Wikipedista:Filip Bernard/Pískoviště

Dobové fotografie - August Sedláček

Královský hrad, tzv. Vlašský dvůr

Vlašký dvůr – dnes sídlem Městského národního výboru a také prohlídkovým objektem.

Vlašský dvůr je původně tvrz nacházející se v Kutné Hoře, kde sousedí s kostelem svatého Jakuba. Jde o bývalý královský palác, založený v roce 1290. Vznikl jako jedna ze součástí fortifikací tehdejšího města. Využití objektu se v průběhu staletí velmi často měnilo, stejně jako přirozeně docházelo k mnoha přestavbám.

Historie

Václav II.

Václav II. založil Vlašský dvůr okolo roku 1290,  kdy se také stal součástí nově vznikajícího města a jeho fortifikací. Nejprve sloužil jako opevněný dvůr jehož součástí byla obranná věž (pravděpodobně nejstarší) a mincovní dílny, které jsou přístupné z nádvoří.

Ústřední královská mincovna

Dvůr v Kutné Hoře nabyl na další důležitosti roku 1300, kdy byla otevřena ústřední královská mincovna, kam byla soustředěna ražba mincí z celých Čech a Moravy. Téhož roku proběhla měnová reforma, začaly se zde razit první pražské groše.

Mincovny

Ze základní stavby se částečně dochovaly pouze dolní znaky průčelí šesti šmiten – mincoven, z původních sedmnácti. Hořejší znaky, byly značně poškozené a byly vyměněny za znaky inspirované Parléřem ze svatovítského triforia, Staroměstské mostecké věže v Praze. Jsou výjimečné pro jejich zdobné erby, které popisují původní města, odkud byla ražba přenesena do Kutné Hory. Dochované jsou zejména spodní znaky šesti mincovních měst. Hořejší znaky zemí a měst, byly silně poškozené, nahrazeny rekonstrukcemi inspirovanými Parléřovými znaky ve svatovítském triforiu a na staroměstské mostecké věži v Praze.

Václav IV. 1390-1400

Václav IV. rozšířil Vlašský dvůr o východní křídlo (vysoký dům) s palácem, kaplí a věží.  Reprezentační sál byl ponechán v původním stavu s gotickým trámovým stropem. Součástí paláce je ražební síň – tzn. preghaus Zde se razily pražské groše, drobné peníze a tolary.

Vladislav II 1496-99

Za vlády Vladislava II. Jagellonského se prováděly gotické úpravy vnějších i vnitřních prostorů, mezi hlavní změny patřilo zasypání příkopu.  V místech vyústění příkopu byl postaven roku 1496-99 Horstoforovský dům o jednom podlaží pro nejvyššího mincmistra.

Králové zde přestali sídlit již od dob Ferdinanda I. Stalo se tak proto, že Pražská mince se stala hlavní měnou. Klesl tak i význam Vlašského dvora.

Vlašský dvůr v datech

1577-82 Renesanční přestavba – nad mincovnami vzniklo patro se zázemím.

1580 – severní strana – arkádový ochoz upraven.

1622 - požár, jeho opravy trvaly do roku 1670.

Mincovna byla přemístěna do Prahy roku 1726 stejně jako došlo ke zrušení úřadu nejvyššího mincmistra a tím i ke zrušení Kutnohorské mince.

1739 byla postavena barokní nádvorní kašna.

1860 byly strženy hradby. Vlašský dvůr mohl být nadobro zbourán (s výjimkou kaple) po jejím odkoupení obcí v roce 1881, měl zde totiž vzniknout areál novorenesančních školních budov.

1892 Byla ale schválena goticko-puristická rekonstrukce architektů Láblera a J. Zacha, která vedla k ztrátě původního výrazu budovy. Mezi hlavní změny této rekonstrukce patří nahrazení většiny objektů novogotickými stavbami, odbourání západního křídla a dům mincmistra. Větší část jihozápadního křídla společně s gotickými provozními budovami severozápadní části byly nahrazeny parkem.

1914 byl Vlašský dvůr vymalován K Klusáčkem.

Mincmistrovský, neboli Horstofarův dům 

1496-99 vystavěn  za vlády Vladislava II.

1577-79 přestavěn renesančně

Popis

Nejstarší částí je štíhlá hranolová věž, která dříve obsahovala původní průjezd, dnešní průjezd se zobrazuje po její lehce předstupující jihovýchodní straně. Na tu navazuje další významně předstoupená dvouposchoďová část.

Vícekřídlý objekt, původně uzavřený, půdorysně komplikovaný s obrysem mnohostěnu, dispozičně převážně s jednotraktovým řešením prostor. Vnitřní nádvoří se zužuje směrem k severu. Stavební vývoj Vlašského dvora je velmi komplikovaný, jeho různé přestavby a dostavby v některých případech znemožňují jeho přesnou dataci, zejména pak díky nahrazení novostavbou (1893-98). Dále se dochoval preghaus (ražební síň nebo taky pregovna).

Brána je vyzděna do oblouku navazujícího na průjezd s válcovitým klenutím, které je převýšené oproti klenutí brány.  Průjezd má po pravé straně dva výklenky. Zadní brána je podobná té přední, ale je zdobnější.

Kaple sv. Václava a Ladislava

Kaple sv. Václava a Ladislava byla vybudována na přelomu roku 1400 a byla vysvěcena roku 1497.

Exteriér

Kaple je ukázkou „krásného slohu“.

Kaple je vyzdobena lomenými okny se čtyřlistými kružbami a dvěma štíhlými okny s tzv. jeptiškami, je uzavřena cibulovou střechou. Ve dvoře je výrazným prvkem arkýřový presbytář kaple, podepřený vysokým bohatě zdobeným pětibokým soklem, tvořený ve dvou patrech nad sebou půlkruhovými arkádami do pravého úhlu, arkády jsou oddělené průběžnou podokenní římsou. Jejich strany jsou zdobeny stoupajícími příporkami. Boční z nich jsou zakončené fiálami pod hlavní římsou arkýře. Arkýř je zarámovaný volnými obloučky ve tvaru oslího hřbetu s kružbami a kytkou. Po bocích se nachází dvě lomená okna dělená podélně napůl, jsou stejného rázu jako ty v arkýři. V jejich vertikální ose pod nimi se nachází obyčejná čtvercová okna, která jsou zamřížovaná.

Kaple je přístupná arkádou z patra paláce, arkáda je přístupná pomocí točitého schodiště (šneka) ze dvora.

Interiér

Kaple je zaklenuta žebrovou (hvězdicovou) klenbou sklenutou na střední válcový pilíř. Dominantním prvkem kaple je arkýřový výklenek zaklenutý síťovou klenbou milevského typu vyzdobený sochami (kopiemi) sv. Václava a sv. Vladislava z konce 17. Stol. Žebra jsou hruškovitého tvaru, sbíhají se na kalichovité hlavice přípor (nejsou nosné protože žebra klenby se sbíhají mimo ně), vystupujících ze šikmých okenních hlavic, bez svorníků. Celá loď byla původně asymetrická, rozcházela se s vnitřním pláštěm. Klenba se díky nepravidelnému půdorysu stavby do prostoru nevešla. Kaple byla po rekonstrukci půdorysně rozšířena. V kapli se nachází bohatá výzdoba, například orig. reliéfy sv. Vojtěcha a sv. Ludmily. (okolo 1500).' Z téže doby také boční archy s obrazy Smrt Panny Marie, sv. Kateřina a sv. Voršila na křídlech. Archa s obrazem sv. Filipa a sv. Jakuba, obraz sv. Zikmunda a sv. Víta na křídlech. Epitaf mincmistra J. Horstofara (1497). Výjevy Ecce homo mezi sv. Václavem a sv. Zikmundem na malované tabuli.

Jeneweinova galerie – patří k nynějšímu muzeu. Mezi nejrozsáhlejší díla patří malby Felixe Jeneweina (odtud její název) zdejšího rodáka a také profesora umění na technice v Brně. Dále také bohatá ikonografie města s historickými malbami ze 17. století rozšiřovaná postupně mladšími výtvarníky až po současnost. Mezi nejvýznamnější díla patří obraz „Žižka před Kutnou Horou“  (1888 - Adolf Liebscher).

Díla ve Vlašském dvoře

• Malovaný barokní záklopový strop ze 17. stol. Nacházející se v chodbě 1. Patra.
• Obraz popravy kutnohorských havířů v bouřích r. 1496
• Bronzový odlitek tzv. Konšelské desky z roku 1595
• Pozdně gotický polychromovaný znak města z lipového dřeva z konce 15. stol.
• Goticko-renesanční konšelská lavice  s plochou dřevořezbou  (okolo 1520 Jakub Nymburský)
• Velké nástěnné malby vydání dekretu kutnohorského r. 1409
• Volba krále Vladislava II. R. 1471 –Klusáček, a bří Špilarové z roku 1898
• Socha Ecce homo (monogramista H. E. 1511)
• Portrét starosty Macháčka (lLudvík Kuba)
• Dvě pozdně gotcké olářní archy (1497 – mistr Hanuš z Olomouce?)
• Hlavní pseudogotická archa (zač. 20 stol.) s dvěma pozdně gotickými reliéfy v křídlech (1497)
• Realisticky pojatá socha Kristova  (1502 – Hanuš Elfeldar) s pozdější barokní polychromií

Literatura:

• POCHE, Emanuel a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1980, 1978
• LÍBAL, Dobroslav, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Vyd. 1. Praha: Unicornis, 2001
• LÍBAL, Dobroslav, Starobylá města v Československu : stavba jako obraz dějin, Praha : Artia, 1970
• Benešovská, Klára – Chotěbor, Petr – Durdík, Tomáš – Plaček, Miroslav – Prix, Dalibor – Razim, Vladislav. Architektura gotická. Správa Pražského hradu DADA. Praha: 2001
• KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 3.díl Kolí-Mi. Praha : LIBRI, 2002
• Historický atlas měst České Republiky svazek č.22 - Kutná Hora, Historický ústav AV ČR, v.v.i., 2010
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek 14. Praha : Jiří Čížek – ViGo agency, 2000

Externí odkazy

http://www.zmizelakutnahora.cz/cs/archiv/05-Vlassky-dvur/