Wikipedista:Ferda23/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Důlní činnost v oblasti Děčínského Sněžníku

Děčínský Sněžník je dominanta Děčínského okresu, je to jeho nejvyšší hora. Na jeho vrchu se tyčí přes sto let stará rozhledna, která je velmi oblíbená a navštěvovaná. Okolí Sněžníku je navštěvováno turisty, cyklisty a v zimě běžkaři i sáňkaři. Pro většinu místních obyvatel je skutečnost o důlní činnosti prováděné v minulém století známá, i díky tomu, že zde zahynuli horníci na konci těžebního období.

V pískovcích se nachází dnes už netěžené ložisko fluoritu, jelikož jeho těžba začala být nerentabilní. O nálezu fluoritu pocházejí první zmínky od doktora Hibsche z roku 1906 a Michela z roku 1913.  Nálezy z první poloviny 20. století byly podkladem k průzkumu v padesátých letech. Poté se otevřelo 8 ložisek z nich i toto. Vytěženo bylo 203 kt rubaniny. Těžilo se od 1955 do 1995. Vyraženo bylo přes 21 km důlních chodeb. Vytěženo bylo 7900 t fluoritu.

Šachta je hluboká 60 m. Důlní díla se zde rozprostírají pod obcí Jílové.

Metoda těžby[editovat | editovat zdroj]

Těžbu ztěžoval úhel uložení rudních žil pod úhlem 35 – 45°. Těžba fluoritu zde měla dvě hlavní fáze. První fáze byla od roku 1955 – 1957. Vrtná metoda do roku 1957 nebyla skoro používána. Ze zachovalých dokumentů je zřejmé, že byla používána pouze skládková dobývací metoda. Žilovina byla značně rozsýpavá, a proto byly používány hlavně „přílože“. V druhé etapě byla vyrubána slepá jáma ze štoly č. 1, jáma byla spojena s dvěma patry. 1. Patro v hloubce 30m a druhé v hloubce 60 metrů.  Druhá etapa těžby pokračovala od roku 1968, kdy báňské dílo převzala báňská společnost.

Důvod těžby[editovat | editovat zdroj]

Fluorit je používán od dávných dob jako příměs při tavení rud, používá se k výrobě kyseliny fluorovodíkové a syntetického kryolitu. Využívá se při při výrobě smaltů a skla a ke snižování vypalovací teploty cementu. Čistý fluorit se používá i v optickém průmyslu.

Těžená surovina[editovat | editovat zdroj]

Fluorit je minerál ze skupiny halogenidy stejně jako sůl kamenná. Krystalizuje v krychlové soustavě. Jeho krystalová mřížka CF3. Jeho barva je různá, nachází se čirý, žlutý, oranžový, zelený, fialový, modrý i železitý.

Zde se nacházel čirý až nafialovělý, hustě páskovaný i vrstevnatý. Vyplňuje trhliny u Modré a Jílového v nichž tvoří žíly, stejně jako severně od svahu Holého vrchu nad obcí Jílové.