Přeskočit na obsah

Wikipedista:D PACKcz/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nadvláda mužů (ve francouzském originále La Domination masculine) je kniha francouzského sociologa a antropologa Pierre Bourdieu, vydána roku 1998. Jedná se o sociologickou studii vztahů mezi pohlavími, ve které se autor snaží objasnit příčiny nadvlády mužů nad ženami v lidských společenstvích. Bordieuovo uvažování vychází z historicko – antropologických faktů. Autor využil svých poznatků, které načerpal při pozorování domorodého berberského kmenu Kabylů začátkem šedesátých let minulého století. Na základě této zkušenosti dokázal analyzovat jednotlivé úlohy mužů a žen v tradičním společenství, které je oproštěné od hodnot a zvyků vytvořených moderními západními civilizacemi. Výsledky svého zkoumání se poté snažil extrapolovat na současnou společnost a najít v ní tradiční modely vztahu muže a ženy, podobné těm berberským.

Synoptické schéma relevantních opozic Autor uvádí čtenáře do poněkud rozsáhlého tématu strukturovaným schématem, ve kterém využívá známých antonym (např. suchý/vlhký, nahoře/dole, dominantní/ovládaný), aby poukázal na základní rozdíly mezi pohlavími. Dále také ve schématu používá přirovnání pro konkretizaci daných procesů, typických jak pro muže, tak pro ženy. Toto grafické znázornění se dá považovat za výchozí bod této knihy, avšak lze si povšimnout, že Bourdieu se s takovýmto rozdělením společnosti v několika případech rozchází.

Antropologický pohled – sociální konstrukce těl Bordieu vychází ze skutečnosti, že mužský princip je přirozeně nadřazený, což si lze vysvětlit jednak faktem, že z celé historie neznáme žádné mýty, které by odmítali sexuální hierarchii, a jednak na základě biologických předpokladů. Bordieu vychází z faktu, že jsme našim pohlavím biologicky determinováni k určitým činnostem. Vyšší hierarchické postavení se projevuje již v samotné tělesné stavbě muže, která je mnohem mohutnější než stavba těla ženského. Nadřazenost muže vychází i z etymologického původu slova muž (vir), kdy virilita (mužnost) je podstatná vlastnost muže a je spojená se ctí (virtus), která je u mužů determinována především sexuální potencí, jež je od muže přímo očekávána. Toto souvisí i s výše zmíněnou opozicí mužského a ženského principu (nahoře/dole), kdy muž při pohlavním aktu typicky zaujímá dominantní postavení.

Přenesené chápání ženy ve společnosti Žena je ve své podstatě prezentována jako slabá a zranitelná, což je potvrzeno jejím historickým postavením, kdy se žena stará o chod domácnosti a zajišťuje podřadnější práce – starost o dobytek a podobně. Tento fakt lze analogicky znázornit na příbězích z knihy. Prvním z nich je sklizeň jablek, kdy muži s bidlem shazují jablka ze stromu a ženy s dětmi sbírají spadaná jablka. Dalším příkladem jsou typické zabijačky, kdy jediný úkol mužů je ráno zabít prase a naporcovat ho. Následující úkoly – vaření a úklid pak již obstarávají ženy, zatímco muži popíjí a baví se.

Moderní společnost už podle Bourdiuea dokáže akceptovat ženu jako pracující, a tudíž v osobním životě soběstačnou, avšak v pracovním prostředí je neustále uváděna do podřadné pozice. Konkrétním příkladem tzv. hierarchizace práce jsou příslušná zaměstnání a jejich názvy. Šéf a sekretářka, kdy muž je prezentován jako ten, kdo všechno řídí a ženské subjekty, které ho v práci podporují. Důsledky těchto zakořeněných faktů lze i dnes shledávat v moderní politice a na nejvyšších manažerských pozicích, které jsou jen velmi málo obsazovány ženami a dominují zde spíše muži.

Symbolické násilí Aspekt, který přispívá k zachování mužské nadvlády a ženské podřízenosti je tzv. symbolické násilí, respektive symbolická nadvláda. Ta je zapříčiněna nedostatečným pochopením a vírou obou stran, že takovýto stav je přirozený. To je důvodem, proč pouhé odstranění společenských struktur, které tento stav podporují a udržují (např. zrovnoprávnění žen před zákonem) k opravdové změně nestačí. Skutečný obrat by podle Bourdiea mohla způsobit jen „radikální změna sociálních podmínek, z nichž se ony dispozice, nutící ovládané pohlížet na vládnoucí i na sebe samotné z hlediska vládnoucích, rodí.“ (Nadvláda mužů, s. 40) Použitá literatura