Wikipedista:Bazi/Utkání/doc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Použití[editovat | editovat zdroj]

{{Wikipedista:Bazi/Utkání
 | sbaleno = ne/ano (výchozí)
 | rám = ne/ano/barva včetně #
 | bg = hlavní pozadí
 | bg2 = rámovací, podkladové pozadí
 | kolo = pořadové číslo ligového kola
 | datum = d. měsíc rrrr
 | čas = hh:mm [[Středoevropský čas|SEČ]]
 | čas podrobně = pro umístění až do podrobného zápisu
 | soupeř1 = [[Domácí]]
 | skóre = 4 : 1
 | části = (2:0, 1:1, 1:0)
 | soupeř2 = [[Hosté]]
 | report = URL zdroje
 | souhrn = Textový popis průběhu a výsledku zápasu.
 | góly1 = minuta. [[Střelec]]<br />minuta. [[Střelec]]<br /><br />minuta. [[Střelec]]<br />minuta. [[Střelec]]
 | části podrobně = 1:0<br />2:0<br />2:1<br />3:1<br />4:1
 | góly2 = <br /><br />minuta. [[Střelec]]
 | stadión = [[Stadion]]
 | diváků = xxxx diváků
 | diváků podrobně = pro umístění až do podrobného zápisu
 | rozhodčí = [[Hlavní rozhodčí]]
 | rozhodčí2 = [[Pomezní rozhodčí]]
 | rozhodčí3 = [[Pomezní rozhodčí]]
 | penalty-titul = '''[[Penaltový rozstřel]]'''
 | skóre-penalty = 3 : 2
 | penalty1 = úspěšní/neúspěšní střelci penalt
 | penalty2 = úspěšní/neúspěšní střelci penalt
}}

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Třinec vedl už od první třetiny a své vítězství si bez problémů udržel.
{{Wikipedista:Bazi/Utkání
|bg = #eeeeee
|datum = [[24. únor]] [[2008]]
|čas = 17:25 [[Středoevropský čas|SEČ]]
|soupeř1 = '''[[HC Oceláři Třinec]]'''
|skóre = 4 – 1
|části = (2:0, 1:1, 1:0)
|report = http://www.hokej.cz/index.php?lng=CZ&webid=385&view=stats_zapis&idz=52700
|soupeř2 = [[HC Znojemští Orli]]
|góly1 = 14. [[David Moravec]]<br />15. [[Zdeněk Skořepa]]<br />33. [[Jiří Polanský]]<br />59. [[Ĺubomír Sekeráš]]
|góly2 = 24. [[Petr Selingr]]
|stadión = [[Werk aréna]]
|diváků = 3796
|souhrn = Třinec vedl už od první třetiny a své vítězství si bez problémů udržel.
|rozhodčí = [[Vladimír Šindler]]
|rozhodčí2 = [[René Hradil]]
|rozhodčí3 =
}}

Komplexní příklad z praxe[editovat | editovat zdroj]

První hrací den[editovat | editovat zdroj]

Československý tým začal svůj první zápas mistrovství nervózně, během první třetiny ovládali led hlavně díky dobrému pohybu a důslednému forčekingu Švédové. Obraz hry se zcela změnil ve druhé třetině, kdy českoslovenští hráči zrychlili svou hru a přidali důrazu v osobních soubojích. Dostali se do dvoubrankového vedení, ovšem těsně před koncem třetiny soupeř snížil. Po druhé přestávce českoslovenští hráči opět čelili švédskému náporu jen s největším vypětím, ovšem vyrovnávací branku v 52. minutě rozhodčí Švédům neuznal, protože Johan Garpenlöv dopravil puk za brankovou čáru nohou. V 54. minutě Juraj Jurík pronikl švédskou obranou a Radomír Brázda zvýšil vedení na 4–2. Do konce utkání se již Švédům podařilo jen snížit.[5][1]
Pro utkání byl charakteristický především velký počet zmařených šancí, v prvních dvou třetinách však nakonec rozhodující náskok získali Finové, a to především díky výrazně lepší kombinační hře a dobře chytajícímu brankáři. Výsledek byl považován za jedno z překvapení turnaje, mimo jiné i s ohledem na bronzovou medaili amerického týmu z předchozího mistrovství.[6]
Hráči polského týmu na počátku utkání dlouho drželi s favorizovaným týmem Sovětského svazu krok, mimo jiné díky výkonům svého brankáře. Postupně se však projevila lepší fyzická kondice i bruslařská technika Sovětů, kteří zápas dovedli do jednoznačného konce. Utkání bylo také poznamenáno nečistou hrou obou týmů hlavně v poslední třetině, poměr vyloučení byl 13:12.[7]
Utkání začalo v rychlém tempu s častými střelami na brankáře. Kanaďané si v první třetině vybudovali díky lepší koncovce tříbodový náskok. Pro druhou třetinu byla charakteristická zvýšená tvrdost kanadských hráčů, což v jejím závěru vyústilo i v šarvátku. V závěrečné třetině se podařilo Švýcarům získat převahu, z níž však vytěžili jen jeden gól.[8]

Druhý hrací den[editovat | editovat zdroj]

Američané předvedli střelecky velmi produktivní výkon. Českoslovenští hráči je sice zcela přestříleli v poměru 40 střel ku 20, přesto pro ně zápas skončil debaklem. První třetina se odehrávala zcela v režii Američanů, kteří se ujali vedení 3–0, ve druhé však československý tým výrazně zlepšil hru a drtivým náporem dokázal snížit na rozdíl jednoho gólu. V závěrečné třetině však již Američané, předvádějící dynamický tvrdý hokej s důrazným napadáním, zápas zcela ovládli. Největší slabinou československých hráčů byly osobní souboje, z nichž prakticky vždy odcházeli poraženi. Americké mužstvo v kritických chvílích podržel brankář Robb Stauber, naopak český brankář Oldřich Svoboda nepodal dobrý výkon a v průběhu třetí třetiny byl po šestém obdrženém gólu vystřídán Rudolfem Pejcharem.[5][9]
Utkání favorizované sovětského reprezentace s jedním s outsiderů skupiny měl podle očekávání jednoznačný průběh. První gól utkání padl již po 37 sekundách hry. Hra sovětského týmu se vyznačovala především rychlou a přesnou kombinací, ovšem v prvních dvou třetinách také poněkud nepřesnou koncovkou, takže naplno se převaha Sovětů projevila až v závěrečné třetině.[11]
V utkání plném zvratů měla zpočátku převahu Kanada, která sice v průběhu první třetiny nevyužila přesilovku 5 na 3, přesto ji vyhrála jednobrankovým rozdílem a v 1. minutě druhé třetiny se ujala vedení již 2–0. Poté však hráči Kanady polevili a Finové zahájili obrat – v polovině třetiny strhli třemi góly vedení na svou stranu. Na góly bohatá druhá třetina však stále ještě nebyla u konce; nejprve Kanaďané ve 35. minutě opět vyrovnali, ovšem o minutu později Kivelä vrátil Finům vedení. Na začátku třetí třetiny Finové zvýšili svůj náskok na dvě branky, ale 8 minut před koncem utkání zahájili Kanaďané další obrat a třemi góly během tří minut se ještě jednou ujali vedení, a to zejména díky své lepší orientaci před brankou soupeře a střelecké pohotovosti. V 55. minutě zajistil Finům remízu Wahlsten.[12] Velkou oporou byli v zápase oběma mužstvům jejich brankáři, i když Kanaďan Shawn Simpson pustil dvě střely z dálky.[14]
Třebaže polský tým předvedl bojovný výkon podpořený dobrým výkonem brankáře, proti všestranně lepšímu soupeři neměl žádnou šanci a výsledek utkání byl zcela jednoznačný. Švédové lépe bruslili, kombinovali, byli důraznější v osobních soubojích i v brankovišti a během hry se uplatňoval jejich lepší přehled. 8 z 15 branek vstřelil útok Öhman, Dahlén a Edlund.[15]

Třetí hrací den[editovat | editovat zdroj]

První gól, který do kanadské sítě vstřelil Ladislav Lubina, padl již po 14 sekundách hry. V průběhu první třetiny se Kanaďané vůbec nedostali do žádné šance, protože však Lubina v 15. minutě neproměnil trestné střílení, svůj náskok už Čechoslováci nezvýšili. Ve druhé třetině pak stupňovali tlak, ovšem na vstřelený gól dokázali Kanaďané ještě před jejím koncem odpovědět. 20 sekund před sirénou Aleš Badal neproměnil sólový nájezd. Jednoznačně československé mužstvo Kanaďany přehrálo až v třetině závěrečné, kdy vystupňoval své tempo. Síly v závěru docházely zejména kanadské obraně, neboť kanadský tým hrál jen se dvěma obrannými dvojicemi. Na přesilovky vyhrál československý tým 8–3, ovšem využil jen jedinou.[5][16]
Švédové se zpočátku dostávali do tempa jen velmi pomalu, od druhé třetiny však už na kluzišti jednoznačně dominovali. Závěr zápasu se přiostřil a byl poznamenán častými vyloučeními.[18]
Američané hráli i proti znatelně slabšímu soupeři naplno a po celý zápas ho převyšovali technicky, bruslařsky i vzájemnou souhrou. Ztráta koncentrace se na jejich straně dostavila až v závěru utkání, díky čemuž se Polákům podařilo skóre mírně korigovat.[19]
Zápas přinesl dramatický souboj do té doby neporažených mužstev. V první třetině se mužstva střídala ve vedení, od druhé třetiny pak už Finové svůj náskok navyšovali až do stavu 5–2, v závěru utkání však Sověti ještě dvěma góly snížili.[20]

Čtvrtý hrací den[editovat | editovat zdroj]

Českoslovenští hráči vycházeli v utkání především ze zajištěné obrany a vykrýváním středního pásma narušovali kombinace sovětských hráčů. Ty však nebyly zdaleka tak nebezpečné, jako bývalo u sovětských týmů zvykem, především proto, že nejslabším článkem sovětského mužstva byli obránci, kteří je měli zakládat. Československým hráčům se také dařilo v útoku soupeře přečíslovat,[5] jejich zbraní byl dobrý pohyb po kluzišti a vítězná vhazování.[21] Utkání se lámalo již v 8. až 9. minutě, kdy československý tým dvakrát krátce za sebou skóroval.[5] Hru sovětského týmu povzbudily dvě krátce za sebou následující přesilovky a českoslovenští junioři se dostali pod tlak. Tuto fázi zápasu však zvládli obětavou obranou, v níž vynikly zejména časté pády do sovětských střel. Sovětský tlak pokračoval i po první přestávce, opět hlavně díky dvěma přesilovým hrám, tentokrát však vyústil ve snížení.[21] Na sovětské gólové úspěchy se ale československým hokejistům dařilo rychle odpovídat. Když Sověti ve druhé třetině snížili na 2–1, Martin Hosták náskok opět zvýšil již po 24 sekundách, a když později ve třetí třetině snižovali na 4–2, následoval gól Jiřího Látala o 103 sekund později.[5]
Utkání mělo zcela jednoznačný průběh již od prvních minut. Po první třetině, kdy utkání již bylo za stavu 7–0 prakticky rozhodnuto, vystřídali oba trenéři brankáře, polskému náhradníkovi Wajakiewiczovi se však nedařilo o nic lépe.[22]
Dosud neporažený tým Finska si ze severského derby odnesl nečekaně vysokou porážku. Švédští reprezentanti měli jasnou převahu už od prvních minut zápasu a o svém vítězství prakticky rozhodli již v první třetině.[22]
Diváci sledovali na góly bohaté utkání, v němž Američané švýcarský tým jednoznačně přestříleli. Švýcaři si tak na šampionátu připsali již čtvrtou porážku za sebou.[22]

Pátý hrací den[editovat | editovat zdroj]

Pro československý tým nebyli Poláci vážným soupeřem, a proto měly podle pokynů trenérů nést hlavní tíhu zápasu jen 2. a 3. útok, zbývající dva útoky se měly snažit šetřit síly pro pozdější rozhodující zápas s Finskem.[23] Přesto se polský tým během utkání jen zřídkakdy dostával za půlící čáru. V polovině utkání již prohrával 6–0 a od dvouciferného debaklu ho zachránila jen řada dalších nevyužitých příležitostí československých hráčů, kteří v závěru zápasu zvolnili a dvěma hrubými chybami umožnili soupeři skóre mírně korigovat.[5] Aktivní byl zejména útočník Juraj Jurík.[24] Československý tým však v utkání ztratil útočníka Roberta Krona, který si po krosčeku polského obránce Niedospiala poranil ramenní vazy.[25] Ve třetí třetině si zachytal také náhradní gólman Rudolf Pejchar.[24]
V první třetině ovládali zápas Švédové, kterým se dařilo narušovat sovětské kombinace a využívat chyb soupeřovy obrany, do níž pronikali rychlými protiútoky. Sovětské mužstvo však podržel brankář Ivannikov. V závěrečné třetině Sověti dostali Švédy pod velký tlak, který nakonec vedl k vyrovnání.[26]
Mezi hráči těchto zámořských týmů se strhla potyčka ještě před začátkem utkání. Protože rozhodčí v té době nebyli ještě na ledě, udělili trest do konce zápasu náhodně po jednom hráči z obou mužstev, což za Kanadu odnesl kapitán Steve Chiasson.[27] V následeném souboji byla znatelně lepší Kanada, která americký tým předčila svým důrazem, střeleckou pohotovostí a využíváním přesilových her. Zejména v první a ve třetí třetině Kanaďané Američany převyšovali ve všech směrech.[28]
Finský tým předčil Švýcary ve všech směrech po celou dobu zápasu a dařilo se mu také v koncovce, z čehož vyplynulo i vysoké skóre. Jednoznačně probíhající zápas se hrál poměrně čistě, na straně Švýcarů byli jen tři vyloučení, Finové utkání odehráli bez jediné trestné minuty.[29]

Šestý hrací den[editovat | editovat zdroj]

Kvůli zranění Roberta Krona v předchozím utkání sáhli trenéři československého mužstva k rozsáhlým změnám v útočných formacích, což se velmi negativně projevilo na jejich výkonnosti v prvních dvou třetinách zápasu.[5][30] Švýcarský tým hrál velmi dobře a nebezpečně útočil. Československým hokejistům se sice dařilo dostávat do častých příležitostí, které však většinou zahazovali.[23] Již ve 2. minutě se Švýcar Hoffman řítil sám na brankáře, ovšem svou šanci neproměnil. To se však podařilo Aeschlimannovi o půl minuty později, čímž dostal Švýcarsko do překvapivého vedení. Českoslovenští hráči vyrovnali ve 14. minutě z přesilovky, a i když další tři góly přidali ve druhé třetině, kdy trenéři zredukovali sestavu na tři pětky, znatelně se jejich hra proti urputné švýcarské obraně zlepšila až ve třetině poslední.[5][30][23]
Zcela bezproblémový zápas pro finský tým. Útočník Sami Wahlsten otevřel skóre již v první minutě střetnutí a po osmi minutách již seveřané vedli 3–0.[31] Finové se proti Polákům prosazovali jak kombinační hrou, tak i individuálně a drželi polský tým pod stálým tlakem, ze kterého se vymaňoval jen velmi sporadicky.[32]
Švédský tým měl po celé utkání nad svým soupeřem převahu, ovšem Kanaďany podržel dobře chytající brankář Jimmy Waite, proti kterému dokonce švédský útočník Ulf Sandström neproměnil trestné střílení.[33] V předposlední minutě[31] rozhodl zápas pro zámořský tým z ojedinělého kanadského protiútoku Brendan Shanahan.[33]
Další překvapivá prohra obhájců titulu juniorských mistrů světa, kterou dokonce ztratili i teoretickou šanci na zisk jakékoliv medaile. První dvě třetiny byly vyrovnané, provázené urputným bojem z obou stran.[34] Američané však Sověty předčili ve střelbě.[31] Rozhodující branku vstřelil Robert Reynolds ve 45. minutě ve vlastním oslabení a vítězství pak Američané zpečetili při přesilové hře čtyři minuty před koncem utkání.[34]

Sedmý hrací den[editovat | editovat zdroj]

V tomto utkání stačilo československému týmu k získání zlatých medailí uhrát remízu. Do zápasu však nevstoupil dobře – nejprve inkasoval v oslabení a již o 36 sekund později po hrubé chybě brankáře Svobody prohrával 2—0. Ještě do konce třetiny se podařilo snížit a ve druhé dokonce vyrovnat. Díky zlepšené hře českoslovenští hráči ve druhé třetině ovládali led a často Finy zatlačovali před vlastního brankáře, ovšem dopláceli na špatnou koncovku a nevyužili ani přesilovku 5 na 3. Českoslovenští hokejisté byli aktivnější i na začátku poslední třetiny, ovšem pak obdrželi dvě branky v rozpětí 62 sekund a k dalšímu vyrovnání jim již evidentně chyběly síly. každý tým už jen přidal po jednom gólu, přičemž Finové skórovali ve vlastním oslabení.[5][35][36]
Švédové v utkání předváděli technický hokej, na který Američané nestačili. Jejich přehnaně tvrdá hra ústila v časté vylučování, čímž se připravovali o možnost dosáhnout lepšího výsledku.[37][36]
Utkání dvou posledních týmů tabulky, které v předchozím průběhu turnaje ještě nezískali ani bod, bylo současně přímým soubojem o udržení v elitní skupině. První se vedení ujali již po 52 sekundách hry Švýcaři. Poláci však postupně zlepšovali hru a nakonec zvítězili překvapivě vysokým rozdílem. Švýcarsko tak sestoupilo.[37][36]
Podrobnější informace naleznete v hesle Hokejová rvačka v Piešťanech 1987.
V tomto utkání měla Kanada ještě možnost získat zlaté medaile, pokud by sovětský tým porazila alespoň 5brankovým rozdílem.[38] Skóre zápasu otevřel Theoren Fleury po 5 minutách hry.[39] Kanaďané Sověty přehrávali a ve druhé třetině vedli 4–2. Utkání plné emocí, nečistých zákroků a provokací nakonec vyústilo v největší hromadnou rvačku v dějinách hokeje,[40] která trvala přibližně 20 minut. Bitku proslavil také marný pokus organizátorů o její ukončení tím, že v aréně zhasli světla. Delegáti IIHF následně zápas předčasně ukončili a oba týmy z mistrovství vyloučili.[38]
  1. ↑ Počet 5000 diváků uvádí deník Československý sport.[1] Podle deníku Rudé právo utkání zhlédlo 4000 diváků.[2] Týdeník Gól uvádí 3400 diváků.[3]
  2. ↑ V zápisu z utkání Československo–Švédsko připsal rozhodčí Trottier Tomáši Kapustovi dvě branky, střelcem druhé z nich však byl Petr Pavlas.[4] V celkové tabulce střelců pak Kapusta figuroval se čtyřmi góly na 9.–12. místě, ve skutečnosti však na mistrovství vstřelil pouze tři branky.
  3. ↑ Počet 5000 diváků uvádí deník Československý sport.[9] Podle deníku Rudé právo utkání zhlédlo 4000 diváků.[10] Týdeník Gól uvádí 4600 diváků.[3]
  4. ↑ Počet 500 diváků uvádí deník Československý sport.[12] Podle deníku Rudé právo utkání zhlédlo 805 diváků.[13]
  5. ↑ Počet 5000 diváků uvádí deník Československý sport.[16] Podle deníku Rudé právo utkání zhlédlo 4000 diváků.[17] Týdeník Gól uvádí 4100 diváků.[3]
  6. ↑ Počet 5500 diváků uvádí deník Československý sport.[21] Podle deníku Rudé právo utkání zhlédlo 5000 diváků.[22] Týdeník Gól uvádí 3900 diváků.[3]
  1. ↑ a b LONĚK, Pavel; PAUL, Zdeněk. Skok přes severskou překážku. Československý sport. 1986-27-12, roč. XXXIV, čís. 304, s. 1, 8. 
  2. ↑ SLOBODZIAN, Vladimír. Za první překážkou. Rudé Právo. 1986-12-27, roč. 67, čís. 304, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  3. ↑ a b c d Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Fakta není určen žádný text
  4. ↑ Mezi mantinely. Československý sport. 1986-29-12, roč. XXXIV, čís. 306, s. 8. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Stribrni není určen žádný text
  6. ↑ USA – Finsko 1:4. Rudé Právo. 1986-12-27, roč. 67, čís. 304, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  7. ↑ SSSR – Polsko 7:3. Rudé Právo. 1986-12-27, roč. 67, čís. 304, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  8. ↑ Kanada – Švýcarsko 6:4. Rudé Právo. 1986-12-27, roč. 67, čís. 304, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  9. ↑ a b LONĚK, Pavel; PAUL, Zdeněk. Místo náporu tvrdé K.O.. Československý sport. 1986-28-12, roč. XXXIV, čís. 305, s. 1, 8. 
  10. ↑ SLOBODZIAN, Vladimír. Chyby se krutě vymstily. Rudé Právo. 1986-12-28, roč. 67, čís. 305, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  11. ↑ Švýcarsko – SSSR 0:8. Rudé Právo. 1986-12-28, roč. 67, čís. 305, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  12. ↑ a b Dramatická remíza. Československý sport. 1986-29-12, roč. XXXIV, čís. 306, s. 8. 
  13. ↑ Kanada – Finsko 6:6. Rudé Právo. 1986-12-28, roč. 67, čís. 305, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  14. ↑ Padl nám do oka. Československý sport. 1986-29-12, roč. XXXIV, čís. 306, s. 8. 
  15. ↑ Švédsko – Polsko 15:0. Rudé Právo. 1986-12-28, roč. 67, čís. 305, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  16. ↑ a b LONĚK, Pavel; PAUL, Zdeněk. Javorové listy se chvěly. Československý sport. 1986-30-12, roč. XXXIV, čís. 307, s. 1, 8. 
  17. ↑ SLOBODZIAN, Vladimír. Kapitán dodržel slovo. Rudé Právo. 1986-12-30, roč. 67, čís. 304, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  18. ↑ Švédsko – Švýcarsko 8:0. Rudé Právo. 1986-12-30, roč. 67, čís. 304, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  19. ↑ USA – Polsko 15:2. Rudé Právo. 1986-12-30, roč. 67, čís. 304, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  20. ↑ SSSR – Finsko 4:5. Rudé Právo. 1986-12-30, roč. 67, čís. 304, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  21. ↑ a b c LONĚK, Pavel; PAUL, Zdeněk. Zopakovali slibný výkon. Československý sport. 1986-31-12, roč. XXXIV, čís. 308, s. 1, 8. 
  22. ↑ a b c d SLOBODZIAN, Vladimír. Vítězství po velkém boji. Rudé Právo. 1986-12-31, roč. 67, čís. 305, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  23. ↑ a b c SLOBODZIAN, Vladimír. Bod od zlaté medaile. Rudé právo. 1987-1-3, roč. 67, čís. 1, s. 1, 8. Dostupné online [PNG]. 
  24. ↑ a b Protagonistou byl Jurík. Československý sport. 1987-1-3, roč. XXXV, čís. 1, s. 8. 
  25. ↑ Robin dohrál!. Československý sport. 1987-1-3, roč. XXXV, čís. 1, s. 8. 
  26. ↑ SLOBODZIAN, Vladimír. SSSR–Švédsko 3:3. Rudé právo. 1987-1-3, roč. 67, čís. 1, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  27. ↑ Joyce, s. 111
  28. ↑ SLOBODZIAN, Vladimír. Kanada–USA 6:2. Rudé právo. 1987-1-3, roč. 67, čís. 1, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  29. ↑ SLOBODZIAN, Vladimír. Finsko–Švýcarsko 12:1. Rudé právo. 1987-1-3, roč. 67, čís. 1, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  30. ↑ a b LONĚK, Pavel; PAUL, Zdeněk. V neděli s Finskem o zlato. Československý sport. 1987-1-3, roč. XXXV, čís. 1, s. 1, 8. 
  31. ↑ a b c Další prohra obhájců titulu. Československý sport. 1987-1-3, roč. XXXV, čís. 1, s. 8. 
  32. ↑ SLOBODZIAN, Vladimír. Polsko–Finsko 3:13. Rudé právo. 1987-1-3, roč. 67, čís. 1, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  33. ↑ a b SLOBODZIAN, Vladimír. Švédsko–Kanada 3:4. Rudé právo. 1987-1-3, roč. 67, čís. 1, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  34. ↑ a b SLOBODZIAN, Vladimír. USA–SSSR 4:2. Rudé právo. 1987-1-3, roč. 67, čís. 1, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  35. ↑ Naděje zmizela za minutu. Československý sport. 1987-1-5, roč. XXXV, čís. 3, s. 1, 8. 
  36. ↑ a b c SLOBODZIAN, Vladimír. Našim hráčům stříbro. Rudé právo. 1987-1-5, roč. 67, čís. 3, s. 8. Dostupné online [PNG]. 
  37. ↑ a b Poláci se zachránili. Československý sport. 1987-1-5, roč. XXXV, čís. 3, s. 8. 
  38. ↑ a b CBC Digital Archives – 'Punch-up in Piestany' [online]. Canadian Broadcasting Centre, 1987-1-4 [cit. 2009-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Joyce, s. 126
  40. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené rfr1 není určen žádný text


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Bazi/Utkání/doc&oldid=16012201“