Wikipedista:Anna Marie 1951/Pískoviště
Kamenný mezník (hraničník) je objekt označující hranice určitého území, například pozemku, panství nebo státu. Mezníkem bývá nejčastěji jednotlivý opracovaný kámen s vyrytým znakem zasazený do země.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V nejstarších českých dochovaných listinách jsou popisy hranic (mezí) pozemků spjaty s výrazem újezd. Ten se používal pro označení určitého území, jehož hranice byly stanoveny a vytyčeny obcházením, nebo objížděním na koni. Obcházení, nebo objíždění na koni bylo nutné i v případě prodeje a darování určitého území. Tento obyčej byl součástí zemského práva již ve 12. století a uskutečňoval se za účasti nižších i vyšších (královských) úředníků a několika svědků - sousedů. Nově vymezené hranice byly trvale označeny.
Hranice pozemků byly vytyčovány liniemi a jednotlivými body a to buď 1) hranice tvořené přírodními útvary (kopce, hory, vodní toky, studánky, stromy, jeskyně), nebo 2) hranice vyznačené objekty , které byly vytvořeny lidskou činností: a) objekty původně vytvořené pro jiný účel (cesta, most, studna), b) objekty vytvořené výlučně k označení hranice (uměle umístěný kámen, kopec kamení, kopec hlíny ohrazený trámy). Pod ně se vkládala skrytá znamení (kus cihly, uhlí, střepy, nebo oblázky), aby bylo jasné, že nejde o náhodný kámen, či shluk kamení.[1]
Většinou se zachovaly historické hraniční objekty (vymezující hranice panství nebo státu) kamenné, které mají výšku nad zemí do 110 cm. Kamenné mezníky vyčnívající 10 až 20 cm nad zem o rozměrech horní plochy maximálně 20x20 cm s vytesaným křížkem vymezují hranice majetkových držeb (čili hranice parcel) drobných pozemkových vlastníků. Mnoho z nich bylo osazeno při zaměřování katastrů na konci 18. století.[2] Později se začaly používat mezníky železobetonové a plastové.[zdroj?]
V Čechách existoval mezní soud pro hraniční spory, na Moravě tyto spory rozhodoval přímo zemský soud. Hraniční kameny byly vždy a jsou stále chráněny zákony, kde jsou také stanoveny tresty za posunutí, či zničení hraničních objektů.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JANIŠ, Dalibor; ŠENKÝŘOVÁ, Jana. Hranice statků a pozemků - jejich zachycení v písemných (právních) pramenech. digilib.phil.muni.cz. 2004, roč. 29, čís. [1], s. 193–202. Dostupné online [cit. 2021-11-09]. ISSN 0231-5823.
- ↑ KOLÁČEK, Jan. Hranice feudálních panství - označování v terénu a jeho stopy v současné krajině [online]. Olomouc: Univerzita Palackého [cit. 2008-07-30]. [geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2008/2008_Kolacek. Dostupné online].
Literatura
- Sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů, rok 2009, 2010, 2014, 2015, 2018, Muzeum Aš