Wikipedista:Andreavega27/Pískoviště

Cizinec je člověk příslušející k jinému státu či zemi či národu. Jde tedy o pojem relativní, který má smysl pouze ve vztahu k nějakému určitému státu nebo zemi nebo národu, zaměříme-li se však na politiku zaměstnanosti, pojem cizinec má zde vlastní status, vážící se především na evropskou zaměstnanost. Cizince pro evropské společenství je občan jiné země než Evropské unie. Podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů se uvádí následující: "Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky".

Historický vývoj výrazu cizinec

Na úvod je potřeba se zmínit o historickém pojetí významu slova cizinec. N Novém zákoně se objevují různá pojmenování a označení křesťanů jako cizinců. Jedná se o soupis výrazů, souvisejících s pojmem cizinec. V řeckém jazyce existuje spousta vyjádření s označením cizinec. Například paraikos znamená patřící jinám, patřící jinému, cizího původu. Stejně tak slova jako parepidemos, paroika, diaspora a Babylon.

Barbaros označují všechny, kteří neznali řecký jazyk a kulturu, prostě co přináší něco cizího a neobvyklého. Jednalo se o asociace, které sebou postavení cizince přinášelo. Přinášelo to strach, zvědavost, ale i zájem. Cizinci byli lidmi druhé kategorie. Pravidlo bylo: neplést se do věcí veřejných. Obraz cizince tudíž ukazoval na " jeho života a soustavný útěk. Podle řeckého slova Paraoikos, jako přídavné jméno znamená sousední "přifařený", cizí člověk žijící vedle.

Řecký výraz slova paroika i paroikos mají jazykově společný základ, označuje skupinu osob - cizinců, používá se pro označení určitého období v dějinách Izraele a má současně sociální konotaci - určuje určitou společenskou vrstvu. Může být i spojováno, jak již bylo řečeno s úděsem: "Křesťané, vyhnanci na zemi", tzv. zakoušení postavení cizince ve společnosti. Podle řeckých výrazů "cizinci" musejí počítat i s určitou dávkou diskriminace a utrpení. Jejich vztah ke společnosti nemá však být černobílý, nemohou se však začlenit jako občané a stát se tak plně konformními, ale na druhou stranu, nemohou být zcela lhostejní a cizí. Od světa se liší, ale respektují ho, i když trpí pocitem odcizení.

Výraz pojmu cizinec podle Starého zákona či První list Petrům z Nového zákona má jasnou vazbu na židovské a řecké prostředí.

Pohled na život cizinců v ČR

Od 1.1.2014 podle nově vydaného zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky se uskutečnilo několik změn. Jednou z hlavních změn došlo k umožnění získání dvojího státního občanství. Další změnou bylo i získání státního občanství v ČR pro cizince druhé generace žijící zde, a to formou prohlášení , kdy po splnění zákonných podmínek má cizinec na nabytí občanství ČR zcela právní nárok.

Během roku 2019 byl ukončen legislativní proces s návrhem zákona, kde dochází kde změnám zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Hlavním cílem bylo tzv. promítnutí věcného obsahu směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2016/801/EU ze dne 16.5.2016 o podmínkách a vstupu i pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže či dobrovolnické služby i vzdělávacích projektů. Zákon nabyl účinnosti ke dni 31.7.2019. Novela rovněž odpovídá na poptávku pracovního trhu, vytváří atraktivní systém ve formě kvót o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dní za účelem žádosti k dlouhodobému pobytu spojeném s podnikáním a zaměstnáním. To samé se týká i absolventů vysokých škol, kteří mají tak možnost po ukončení vysokoškolského studia jako cizinci získat pobytové oprávnění.

Úprava zákonů o pobytu cizinců v ČR

Cizincem se rozumí v nově upraveném zákonu, že cizincem zůstává stále definice, fyzická osoba, která není státním občanem ČR, včetně občana Evropské unie. Ustanovení se vztahuje na občana EU a použije se i na občana státu , který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií. Druhá dohoda ve spojitosti s Velkou Británií "Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska". Status občana EU se použije i na občana Spojeného království, který na území oprávněně pobýval k 31.12.2020. Takovému občanu vzniká právo na volný pohyb ekvivalentní takovému právu příslušníků Evropské unie, nebo občana státu, který je vázán Dohodou o hospodářském prostoru.

Ovšem cizinec, který má na území Česka trvalý pobyt, má i z pohledu zaměstnávání a sociálního zabezpečení má tak rovná práva a povinnosti jako občan ČR či EU/EHP, v souvislosti s hledáním zaměstnání a žádat o pracovní povolení k zaměstnání. Existuje ovšem výjimka, v některých oblastech povolání, kde se podle daného zákona vyžaduje pouze státní občanství ČR a podle vnitřních předpisů musí být osoba české národnosti., vycházející ze zákona o zaměstnanosti.[11]

Hlediska pobytů cizinců na území ČR

Pobyt cizinců v ČR se řídí zejména zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů pro specifické skupiny cizinců, jsou definováni zákonem č. 325/1999Sb. o azylu , kapitola Mezinárodní ochrana a azylová zařízení, zákonem č. 221/2003 o dočasné ochraně cizinců.

Hlediska zaměstnávání cizinců

se řídí zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zaměstnance ze zahraničí rozdělujeme z pohledu vstupu na český trh práce do 3 kategorií:

1. občané EU, EHP (Islandu, Lichtenštejnska a Norska) a Švýcarska mající volný vstup na trh práce v ČR
2. cizinci mající volný vstup na trh práce ČR, osoby bez nutnosti mít pracovní povolení, jedná se o cizince s trvalým pobytem, rodinný příslušníci občanů EU, soustavně se připravující na území ČR na budoucí povolání
3. ostatní cizinci z tzv. třetích zemí, musí však mít pracovní povolení, zaměstnaneckou kartu či modrou kartu, vydává Ministerstvo vnitra ČR

Cizinec je z pohledu zákona o zaměstnanosti v ČR považován za uchazeče o zaměstnání, má sice jiné občanství státního příslušníka zemí EU/EHP či jeho rodinným příslušníkem. Z pohledu zaměstnání je zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, má rovná práva a povinnosti dané zákonem o zaměstnanosti na území ČR jako český občan.[22]

Cizinec, který je nejméně 1 rok ve statusu rodinného příslušníka občana ČR a je oficiálně přihlášen na našem území k trvalému pobytu, nebo je rodinným příslušníkem občana jiného státu EU/EHP a kde mu bylo vydáno povolení k trvalému pobytu, získá až po 2 letech nepřetržitého pobytu i trvalý pobyt v Čr, přičemž může použít všechna práva ve státě, kde mu již trvalý pobyt byl vydán a u nás se bude posuzovat jako rodinný příslušník občana EU. Občanům EU je od roku 2017 vydávám "Průkaz o povolení k trvalému pobytu v EU", s platností na 10 let s možností prodloužení. Nařízení vlády č. 215/2017 popisuje několik vyjímek při překračování vnějších hranic. Je určen seznam třetích zemí, jehož státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni.

Zákon o azylu Zákon č. 325/1999 Sb. o azylu upravuje postavení žadatelů o azyl / mezinárodní ochranu osob, kterým byl azyl nebo doplňková ochrana udělena. Azyl v souvislosti s uprchlíky je udělován převážně z politických či rasových důvodů. Platí zde, že přijímající stát vydává ochranu utečenci, která ho chrání před jeho ohrožením ze státu, ze kterého utíká. Doba vydání statusu ochrany je stanovena přijímajícím státem a může se na základě situace uprchlíka i prodloužit.[23]

Výdělečná činnost Výdělečná cizinců je upravena zákonem o zaměstnanosti (povolení k zaměstnání, sankce za nelegální činnost). Cizinec je podle českého zákona o zaměstnanosti 435/2004 Sb. definován jako občan, který není státním příslušníkem EU, EHS nebo ESVO. Pro cizince platí přísnější podmínky pro získání zaměstnání v ČR, musí žádat úřady práce o vydání pracovního povolení.[24] Dále výdělečnou činnost cizinců ovlivňuje živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., který upravuje specifika živnostenského oprávnění pro cizince. Dále řada zákonu omezuje přístup cizinců k určitým povoláním, nebo funkcím, spojeným s výkonem veřejné moci (například zákon o soudech a soudcích, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních souborů). Dále pro výkon určitého povolání či činnosti jsou pro cizince stanoveny zvláštní podmínky.[17]

Povinnosti cizinců na území ČR

Cizinci jsou si rovni v občanském právu, ve veřejném právu se používá jako hlavní kritérium trvalý pobyt, případně jiný druh pobytu. Držitelé povolení k trvalému pobytu a občané EU a jejich rodinní příslušníci mají ve většině právních předpisů rovné postavení jako občané ČR. S cestovním dokladem a s platným průkazem o trvalém pobytu mohou cestovat v Schengenském prostoru. Všichni cizinci mají speciální ohlašovací povinnosti. Pobytové doklady vyřizují na ministerstvu vnitra, ne u běžných obecných úřadů.[17]

Osoba, která je v rozhodné době státním občanem České republiky a zároveň občanem jiného státu, rozhoduje státní příslušnost nabytá naposledy, pokud výrazně převažuje její poměr k cizímu státu vzhledem k životním poměrům osoby, tehdy rozhoduje státní příslušnost tohoto státu. Na cizince, který není občanem žádného státu, se hledí jako na občana toho státu, kde má v rozhodné době obvyklý pobyt či se zdržuje, pokud toto nelze zjistit, je postupováno, jako by šlo o státního občana ČR.[27]

Postavení cizince v EU

Základní myšlenkou Evropské unie je rovnoprávnost všech členských států a její aplikace na občany žijící uvnitř Unie. Jedná se o dodržování lidských práv a právního státu, důstojnost vycházející z Lisabonské smlouvy, kde její neoddělitelnou část tvoří právě již zmíněná Listina základních práv Evropské unie, kde jsou všechna tato práva uvedena. [28]

Cizinec se odlišuje značně od monokulturní komunikace, tj. probíhající uvnitř mezi příslušníky té samé kultury. Osoby mezikulturní komunikace vstupují do komunikačního procesu s ryze odlišnými způsoby jednání, vnímání a hodnocení dané skutečnosti. Cizinec musí tedy za určitých předpokladů zvládnout jiný jazyk, přesto se vystavuje riziku, že neporozumí kultuře národa či daného etnika. Je tedy zřejmé, že cizinec se vyznačuje kulturní odlišností, vyplývající z podmínek domácího prostředí ze kterého vychází, označuje se tzv. sociokulturní bariérou, komunikační bariérou a kulturním šokem.[29]

Listina základních práv a svobod Listinu základních práv a svobod obsahují mezinárodní úmluvy o lidských právech a svobodách. Tyto úmluvy byly ratifikovány a vyhlášeny a Česká republika je jimi vázána. Listina základních práv a svobod je označena pod č.2/1993 Sb. a spadá pod zdroje ústavního práva. Vyplývá z ní zásada rovnosti a nediskriminace, cizinci mají stejná práva jako občané ČR, pokud zákon výslovně nestanoví jinak. Garantuje podle č. 2/1993 sb., že ústavní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné a to pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, barvy pleti, víry a náboženství , politického smýšlení, sociálního původu, příslušnosti k národnostní či etnické menšině".[25]

[cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
Ministerstvo práce a sociálních věcí: 2020-12-31 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
[cit. 2022-09-03]. Dostupné online.
[cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
Evropská komise, 2004-04-29 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
Employment, Social conclusion [online]. Evropská komise [cit. 2022-09-19]. Dostupné online.
Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
HAD, Miloslav; STACH, Stanislav. Česká republika v Evropské unii, členství, přínosy, výzvy. 671 publikace. vyd. Praha 1: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2006. ISBN 80-7201-611-3. S. 199–200.
BAUEROVÁ, Helena; HLAVÁČKOVÁ, Vošta. Vnitřní a vnější dimenze bezpečnosti Evropské Unie. 1. vyd. Praha 2: Libri, 2018. ISBN 978-80-7277-576-7. S. 107–109.
[cit. 2022-09-10]. Dostupné online.
Koordinace dávek v nezaměstnanosti v zemích EU a Obecné principy koordinace [online]. [cit. 2022-08-05]. [www.uradprace.cz Dostupné online].
Služba cizinecké policie ČR [online]. [cit. 2022-08-03]. Dostupné online.
FIALA, Petr; PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. ISBN 80-7325-015-2. S. 470–475.
BAUEROVÁ, Helena; HLAVÁČKOVÁ, Hana. Vnitřní a vnější dimenze bezpečnosti Evropské Unie. 1. vyd. Praha 2: nakladatelství Libri, 2018. ISBN 978-80-7277-576-7. S. 107–108.
[cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
[cit. 2022-09-04]. Dostupné online.
ČIŽINSKÝ, Pavel; A KOL. Cizinecké právo. [s.l.]: LINDE, 2012. 376 s. ISBN 9788072018871.
Archivovaná kopie. www.poradna-prava.cz [online]. [cit. 2015-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-01.
Cizinci v České republice [online]. Dostupné online.
§1 Zákon č. 326/1999 Sb.,o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
§2 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Bezplatná právní poradna [online]. [cit. 2022-08-03]. [www.bezplatnapravniporadna.cz Dostupné online].
Odbor migrační a azylové politiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra, 2015 [cit. 2022-08-05]. [www.mvcr.cz Dostupné online].
www.vupsv.cz [online]. [cit. 28-09-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2007.
HORÁKOVÁ, Jana. Základy práva pro neprávníky. 2. vyd. Praha 11: Informatorium, spol. s r.o., 2015. ISBN 978-80-7333-119-1.
§26 zákon č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém
§28 zákon č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém
HORÁKOVÁ, Jana. Základy práv pro neprávníky. 2. vyd. Praha 11: Informatorium, spol. s r.o., 2015. ISBN 978-80-7333-119-1.
Centrum na podporu integrace cizinců [online]. [cit. 2022-08-03]. [www.mvcr.cz Dostupné online].
Evropská úmluva o ochraně lidských práv, http://www.echr.coe.int/Documents/Convention_CES.pdf
Listina základních lidských práv a svobod [online]. Dostupné online.
HORÁKOVÁ, Jana. Základy práva pro neprávníky. 2. vyd. Praha 11: Informatorium, spol. s.r.o., 2015. ISBN 978-80-7333-119-1.
[cit. 2022-09-03]. Dostupné online.

Související články Obyvatelstvo Česka Externí odkazy

Encyklopedické heslo Cizinci v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo cizinec ve Wikislovníku
Téma Cizinec ve Wikicitátech

Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

https://www.zakonyprolidi.czhttps://www.mvcr.cz

"Pojem cizinec" je široký pojem. Jeho specifikace se řídí zákonem o pobytu cizinců na území České republiky č. 326/1999Sb. Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana zemí EU. Za cizince můžeme považovat i občana, který má občanství pouze jednoho z členských států, nebo občanství občana třetích zemích, což jsou státy mimo EU/EHP. Lze posuzovat i osobu, kdo občanství ztratil, nebo nemá občanství žádného státu. V tomto případě se jedná o bezdomovce. Cizinec může nabýt statusu azylanta, pokud žádá jinou zemi o udělení azylu, definované zákonem č. 325/1999Sb. o pobytu cizinců na území ČR. Vstup cizince na území ČR spadá do kompetence ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních věcí. Pojem cizinec se objevuje i v trestním právu, jde o zákon č. 325/1999Sb. případ trestního vyhoštění a trestního činu maření výkonu úředního rozhodnutí, podle trestního řádu č. 141/1961Sb. - výkon trestného vyhoštění. Zákon č. 326/1999Sb.para 1, tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie, podmínky vstupu cizince na území. Cizinec je i žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, je strpěn na území z důvodů politické ochrany, azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany, nestanoví-li zákon, či zvláštní právní předpis. Definice cizince se vztahuje i na rodinného příslušníka občana Evropské unie, tudíž můžeme použít i na rodinného příslušníka občana České republiky. Cizinec figuruje i v zákoně o zaměstnanosti, zák. č. 435/2004Sb para 92 a 98, kde zastupitelský orgán, v tomto případě krajská pobočka UPČR vydává rozhodnutí o pracovním povolení či modré nebo zaměstnanecké kartě, kterou schvaluje kompetentní orgán ministerstva vnitra ČR. Cizincem je rovněž osoba, která vykonává odbornou činnost a získává status cizince s modrou kartou dočasně působícího na území. Definicí pojmu cizinec a jeho kompetencí vymezuje působnost Policie ČR (dále jen policie), Ministerstva vnitra (dále jen Ministerstvo) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy. V souhrnu definice významu cizince je označena ta osoba, která pobývá na území hostující země přechodně, krátkodobě, dlouhodobě na základě víza, ale může jít i o osoby bez víza na základě tzv. výjezdního příkazu. " Cizincem je rovněž osoba, která má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání a tato podmínka vyplývá z charakteru zaměstnání nebo ji stanoví mezinárodní úmluva, která se řídí zákonem č. 262/2006Sb. para 98. Cizincem se považuje i taková osoba, které byl povolen nebo udělen azyl pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny. Zákon č. 326/1999Sb. se vztahuje na "cizince", který žádá o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území. Všechny tyto statuty se řídí" https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262--Andreavega27 (diskuse) 4. 10. 2019, 14:33 (CEST) https://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informace-pro-cizince-informace-pro-cizince.aspx

náhled, tento odkaz na zákon upravuje v návaznosti použitelný předpis Evropské unie, kde jsou sjednocené podmínky vstupu "cizinec" na území České republiky a vycestování "cizince" z území, stanovuje podmínky pobytu cizince na území a vymezuje její působnost --Andreavega27 (diskuse) 12. 12. 2018, 16:15 (CET)Policie České republiky (dále jen policie), Ministerstvo vnitra (dále jen ministerstvo) a Ministerstvo zahraničních věcí v této oblasti státní správy Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem ČR, včetně občana EU. Cizincem je rovněž osoba, která ztratila občanství a je ve statusu "bezdomovce". Tento zákon se nevztahuje na "cizince", ale upravuje jej Zákon o azylu č. 325/1999Sb. pod který spadá mezinárodní ochrana, který upravuje podmínky vstupu a pobytu na území hostující země: a)který žádá o udělení mezinárodní ochrany b)cizinec, který je strpen na území hostující země c)cizinec, který je ve statusu azylanta nebo osobou požívající doplňkové ochrany d) cizinec, který pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravující přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území Cizincem je rovněž označena osoba, která může pobývat na území hostující země přechodně na základě krátkodobého nebo dlouhodobého víza, na základě povolení k dlouhodobému či přechodnému pobytu, nebo bez vízové povinnosti na základě výjezdního příkazu. Cizincem je rovněž osoba, které byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl. Cizinec je osoba, která má odbornou způsobilost pro výuku požadovaného zaměstnání a tato podmínka vyplývá z charakteru zaměstnání nebo ji stanovuje mezinárodní smlouva řídící se Zákon č.262/2006Sb. zákona o zaměstnanosti a příslušným §98