Wikipedista:Adary.158/Pískoviště

Teorie zániku vesmíru

Ačkoli je v principu možné, že vesmír bude existovat věčně, dnešní struktury, jako hvězdy, planety a galaxie, zcela jistě ne. Možné a nejpravděpodobnější varianty zániku vesmíru se označují jako "velký křach", "velké ochlazení" a "velké rozervání". Která z těchto možností nastane, závisí do značné míry na podstatě temné energie, síly působící proti gravitaci, která podstatným způsobem určuje chování vesmíru.

Velký křach

Při této variantě zániku vesmíru by se v budoucnu vesmír, díky výrazně zeslabenému vlivu temné energie, přestal rozpínat a smrštil by se do nekonečné horké a nekonečně husté singularity a vznikla by všezničující imploze vesmíru. dá se tedy považovat za opak "velkého třesku".

Velké ochlazení

Podle vědců je tato teorie nejpravděpodobnějším koncem vesmíru. Podle této teorie se bude vesmír do nekonečna rozpínat a i když by se rychlost expanze snižovala, nikdy by se nezastavila. V takovémto případě by ale "umírání" vesmíru trvalo nepředstavitelně dlouho. Za přibližně 10²⁵ let budou většinu hmoty vesmíru tvořit černé díry, vyhaslí bílí trpaslíci a neutronové hvězdy padající do černých děr v centrech galaxií. Za 10³² let se začnou protony rozpadat na fotony, elektrony, pozitrony a neutrina. Veškerá hmota mimo černé díry se rozpadne. Za dalších 10⁶⁷ let se začnou vypařovat i černé díry, začnou z nich unikat částice záření, a v čase 10¹⁰⁰ let se vypaří i superhmotné černé díry. Ve vesmíru by zůstali jen fotony a elementární částice.

Velké rozervání

Tato až katastrofická teorie hovoří o tom, že pokud by se v budoucnu hustota temné energie zvyšovala, tak by její vliv byl větší než vliv základních sil. Nejprve by byli roztrhány galaxie, poté planetární soustavy, dále samotné hvězdy a planety a nakonec i samotné atomy.

Literatura

• Antonín Kočí. Vesmír obrazová encyklopedie, Euromedia group k.s.,2006. ISBN 80-242-1668-X