Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/brožura/léto 2008/příprava

Z obecného hlediska by tento materiál měl být pod licencí CC nikoliv GFDL. Jde totiž o to, že při tisku a šíření dokumentů pod licencí GFDL by jsme museli tisknou i 5 A4 stránek té licence - v rámci kvality a pohodlí je to tedy značně nepříjemné. Proto navrhuji aby se na stránku, kde se bude tato brožůrka připravovat, vlepil box s informací, že "tento dokument je pod licení CC". Případně nábízím též svojí wiki. I když teď mě dochází, že pokud pokud převezmem do brožurky něco z Wikipedie, tak se obstrukcím s GFDL stejně nevyhnem - číli navrhuju nedělat si s tim hlavu.

Návrh č. 1

Řešil bych to ve formátu A5 následovně:

• 1. stránka: nazval bych to jako WikiProjekt Kvalita a pod to hodil takový to sandíkovo kvéčko a ještě pod to rok
• 2. stránka: na půlku stránky info a o české wikipedii a na druhou půlku info o WPK, tedy jeho historii, čím se zabývá a co jsou jeho cíle
• další stránky: obecná charakteristika článků, jejich rozdělení od subpahýlu až po Nejlepší články, včetně popisu o co se jedná, informace o tom jak wikipedii citovat a jak ji přebýrat. info o způsoby recenzování a provádění zpětné vazby, něco o udržování nejlepších článků, něco o průzkumech kvality a jeho důsledcich, o udržování nnc, o motivaci wikipedistů, provádění zpětné vazby a sebepropagaci. Definice jednotlivých hesel a různé testy jsem se pokoušel popsat již tady: [1]

Návrh - 1. a poslední str. barevně, jinak černobíle

WikiProjekt Kvalita

Informační brožura

léto 2008

---

Abstract

The information booklet si being procesed by WikiProject Quality of the Czech Wikipedia quarterly. This volume of the summer 2008 is the first one of its type. It brings to readers a general overview of tha quality measures on the Czech Wikipedia...

---

O Wikipedii

Wikipedie (v angličtině a v mnoha dalších jazycích Wikipedie; složenina slov wiki a encyklopedie) je mnohojazyčná internetová encyklopedie se svobodným (otevřeným) obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Jejím cílem je tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací. Wikipedie existuje ve více než 250 jazykových verzích různého rozsahu, z nichž zhruba třetina je svým obsahem spíše symbolická.

Wikipedie funguje na principu tzv. wiki, což znamená, že nový článek může vložit a takřka libovolný článek může změnit (ať už pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, článek výrazně rozšířit nebo zcela přepsat) kdokoli s přístupem na internet. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.[1]
Česká Wikipedie vznikla v květnu 2002 (Wikipedie jako projekt v lednu 2001). Prvním českým wikipedistou (editorem) a správcem se stal Miloslav Malovec, esperantista, který přeložil úvodní stránky z esperanta do češtiny. V počátečních fázích se Wikipedie vyvíjí jen velmi pomalu. To je dáno hlavně nedostatkem editorů. K výraznému zlomu dochází v létě 2005, kdy do projektu přišlo spoustu nových wikipedistů, čímž započal prudký nárůst článků v projektu. V současnosti má česká Wikipedie přes 100 000 článků. Wikipedie se také postupně dostává do povědomí veřejnosti. Nejprve je hlavním cílem kvantita tedy nárůst množství článků, postupem času a s příchodem nových editorů se stále více posazuje také snaha o zvýšení kvality obsahu.

Poznámky: [1] – Převzato z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie.

O WikiProjektu Kvalita

WikiProjekt Kvalita je jedním z projektů české Wikipedie zaměřený hlavně na zlepšování obsahu, tedy kvalitu hesel. Byl založen 1. června 2007 po krátké diskusi nad stavem Dobrých článků. Prvotní myšlenkou bylo starat se o Dobré články, tzn. vyhledávat a udělovat status Dobrý článek, či zkvalitňovat a posouvat Dobré články do Nejlepších. V celkem krátké době se k projektu přidala řada wikipedistů, což je na české prostředí nezvyklé (výjimku tvoří WikiProjekt Fotografování, jehož hlavním cílem je tvorba fotografií pro projekt).

S nárůstem počtu přidružených wikipedistů se hned druhý den vytyčily oblasti kterým se komunita mohla věnovat, působnost projektu tak byla záhy rozšířena na obecnou starost o vylepšování článků. Hlavní prioritou se stala nejen péče o Dobré články, ale i o korekturu stávajících Nejlepších článků; zařazena byla i sekce článků k recenzi a korektuře (neboli zpětná vazba jiným editorům). Byl kladen též požadavek na pravidelné provádění a hodnocení tzv. Cinikova testu kvality, který hodnotil kvalitu náhodně vybraných hesel. Ještě 2. června vzniká také tabulka „Recenzenti podle oborů“, která má v budoucnosti za následek vytvoření dvou skupin v projektu. Také je přidána sekce Důležité články nízké kvality. Začíná se postupně pracovat. Dne 6. června, je vytvořen zkratkový redirekt WP:WPK (a později i WP:Q), jež v běžné komunikaci mezi wikipedisty prakticky nahrazuje plný název projektu. Následujícího dne se objevuje první článek v sekci Jiné články k recenzi a korektuře (žadosti wikipedistů o zpětnou vazbu). Komunita pracuje na Dobrých a Nejlepších článcích, provádí recenzi a korekturu na žádost, opakuje se Cinikův test kvality. Postupně se zavádí tradice starat se i o stránku Nominace nejlepších článků a nechávat potvrzovat tzn. znovu nominovat nejhorší hesla z kategorie Nejlepší články.

Koncem června je pak vypracován audiotest kvality, který se později ukazuje jako nevyužitelný. Na počátku září 2007 se začínají formovat kritéria WPK pro Dobré a Nejlepší články a následně počátkem listopadu 2007 začínají též práce na myšlence vytvoření Spolupráce měsíce tak, aby mohla být od prosince téhož roku spuštěna. Hlavním cílem této myšlenky je zapojit do procesu zkvalitňování hesel i ostatní editory, kteří přímo nepůsobí ve WPK. Začátkem prosince je projekt bilancován a vzniká oficiálně přijaté logo a nálepka pro účastníky projektu. Postupně během zimy 2007/2008 se komunita vzhledem k nízkému počtu 3-6 členů a starostem nad jinými věcmi omezuje pouze na recenze a udržování systému nominace Nejlepších článků. Někteří účastníci využívají toto relativně klidné období k tvorbě nových článků, z nichž mnohé následně aspirují na status Nejlepších. Je též zveřejněn Ioannesův test kvality hodnotící kvalitu Nejlepších a Dobrých článků, včetně těch které se objevily na Hlavní straně Wikipedie. Výsledky jsou tabulkově zpracovány a na jejich základě se dále pracuje. Postupně se také během zimy rýsují dvě skupiny: skupina oborových recenzentů, kteří článek zrecenzují po stránce faktické, pokud jsou o to požádáni na své diskusní stránce a skupina obecných recenzentů a korektorů, kteří recenzují články na žádost jiných wikipedistů. Stává se zvykem, že většina článků, které projdou úspěšně touto recenzí obdrží příznak Dobrého článku a následně jsou nominovány na NČ. V polovině února je též vytvořena sekce Dlouhodobější problémy, kam se řadí články, které mají dlouhodobější problémy s neutralitou nebo ověřitelností. V průběhu prvního roku existence též skupina spolupracuje na doporučení Vzhled a styl. Na jaře pak vzniká nový grafický design stránky projektu a stránek Nejlepších a Dobrých článků.

Vyjma úspěchů je též nutné zmínit překážky se kterými se účastníci v prvním roce existence projektu setkali. Jedná se hlavně o nedostatek lidí schopných provádět všeobecnou recenzi a korekturu. Počet stálých recenzentů se zdvihá jen pozvolna. V průběhu roku 2007 se též recenzenti pokouší prosadit nový stůl Pod lípou, zjednodušit Nominaci článkům, které úspěšně prošli recenzí – vše neúspěšně. Objevují se také problémy s nepochopením principu všeobecné recenze – ta se dokonce stává terčem kritiky a účastníci musí k této kritice zaujmout své postavení. Na druhou stranu se z projektu šíří dobrá nálada. Uživatel Ioannes Pragensis podporuje nadšení psát kvalitní články udílením řádů a šíří kolem sebe dobrou náladu, uživatel Juan de Vojníkov se naopak soustředí na výchovu a pomoc nováčkům. Postupně vznikají myšlenky k potřebě větší propagace projektu.

---

Několik slov k úrovni hesel z hlediska kvality
Na wikipedii se hesla nazývají články. Hesla jsou někdy mnohem delší než u normálních encyklopedií, proto se vžil název „článek“. Kvalita článků je na Wikipedii rozdělena do pěti kategorií. Tyto kategorie určují základní vlastnosti článku. Jednotlivé články jsou pak označeny různými přídavnými jmény a řazeny do příslušných kategorií kde se sdružují. Jedná se o[2]subpahýly, pahýly, články, Dobré články a Nejlepší články.
Subpahýly jsou to krátké útržky informací, které by v tomto stavu neměly zůstávat po delší dobu, protože jejich relevance k danému tématu je velmi malá či žádná. Status subpahýl většinou přiděluje patrola, tedy editoři kontrolující poslední změny. Supahýly se po nějaké době mažou nebo jsou přesouvány na jiný wiki projekt (často Wikislovník) pokud nejsou rozšířeny.
Pahýl (doslovný překlad anglického stub; pokusy o jiné označení se neujaly) je takový článek, který vyžaduje ještě další pozornost editorů, protože neobsahuje dostatek informací. K tomu aby se tento základ stal plnohodnotným článkem, je potřeba doplnit další údaje. Status pahýl přiděluje buď sám autor nebo patrola. Někdy se do pahýlu uvádí, jaká informace chybí – ta sa však zobrazuje pouze v kódu. Pahýly řadí články do tématických pahýlových kategorií (viz Kategorie:Kategorie pahýlů). Pahýl též může vznikat rozšířením subpahýlu.
Článek ve Wikipedii je definován jako stránka, která obsahuje encyklopedickou nebo almanachovitou informaci (almanachovitou znamená seznamy, časové osy, tabulky atp.). Článek vzniká buď z pahýlu, nebo je vytvořen napoprvé jako článek. Každý člověk pak má právo udělat z článků pahýl, pokud má pocit, že heslo neobsahuje nějakou důležitou encyklopedickou informaci. Též má právo ho dále upravovat a přidělit mu status Dobrý článek, nebo usilovat o jeho zařazení mezi Nejlepší články.
Dobrý článek je subjektivně přidávaný status některým článkům. Každý wikipedista pokud usoudí, že je článek dobrý může mu tento status přidat. Vychází buď z definice Dokonalého článku, nebo se řídí kritérii WikiProjektu Kvalita pro Dobré články (viz Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria). Zároveň je také možno heslu status odebrat, nebo usilovat o jeho zařazení mezi Nejlepší články.
Nejlepší článek je ten, který úspěšně projde Nominací nejlepších článků. Nominace je třístupňová: „primární diskuse“, „finální diskuse“, „hlasování“. Wikipedisté, ale i kritika se mohou řídit Požadavky na nejlepší článek nebo kritérii wikiprojektu Kvalita na Nejlepší článek (viz Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria). Pokud se někdo domnívá, že je Nejlepší článek již zastaralý a neodpovídá aktuálním požadavkům může ho nechat potvrdit, tak, že článek projde opětovnou nominací. Pokud poté propadne při hlasování. Je mu odebrán status Nejlepšího článku.[3]

Poznámky: [2] – Převzato z: http://cs.wikiversity.org/wiki/Hodnocen%C3%AD_kvality_%28top_100%29.; [3] - Převzato z: http://cs.wikiversity.org/wiki/Hodnocen%C3%AD_kvality_%28top_100%29/Parametry.

---

Recenze a korektura WPK, aneb jak se stává článek nejlepším
Již od samého počátku, bylo jedním z cílů WikiProjektu Kvalita (WPK) recenzovat články a nabízet tak wikipedistům zpětnou vazbu. Právě proto vznikl na stránce WPK oddíl původně umístěný až zcela na konci nazvaný „Jiné články k recenzi a korektuře (žádosti wikipedistů o zpětnou vazbu)“ – dnes v oddílu „Recenze“ vlevo dole. První kdo tuto sekci využil byl wikipedista Reo On, který dal ke korektuře článek Buněčné organely a struktury. Jeho komentář k žádosti zněl: „prosil bych o komentáře. (To neznamená, že bych také neviděl slabší stránky – jako např nezdrojování). Co jsou podle vás priority, co je třeba dodělat, jak moc tomu schází? Reo ⁺ | ^✉ 01:38, 7. 6. 2007 (UTC)“[4] Následovali komentáře vložené jednak na diskusní stránku článku, jednak pod samotnou žádost. Následovali další žádosti a postupně se tak vyvinul způsob vedení recenzí.
V současnosti to vypadá tak, že wikipedisté mohou žádat o zpětnou vazbu WPK vložením odkazu na konkrétní článek, shrnutím o co žádají a podpisem. Členové WPK se pak článku ujmou provedou korekturu a do diskusní stránky vloží nejčastěji do sekce == Připomínky WPK == své recenzní připomínky buďto v bodech, nebo rozepsané textem. Vhledem k nedostatku recenzistů se považuje za dostatečné, když jeden článek opraví a zrecenzují dva členové. Poté je samotnými recenzisty žádost z hlavní strany odstraněna a pokračuje se jen již v rámci samotného článku. Jeden recenzista na článek se považuje za nedostatek, dva a více pohledů je již lepších, protože se mohou konfrontovat různé názory. Žadatel o recenzi následně vidí co je na článku špatně a co může být vylepšeno, pokud nerozumí bodům recenze může se dotazát. Zároveň se také učí věcem, které do té doby neuměl. Často se také stává, že jsou do recenze vkládány lepší články. V tom případě již v průběhu řešení recenzních připomínek je článkům přidělen status článku Dobrého a pokud je snaha o další zlepšovaní je článek žadatelem a nebo recenzentem nominován na Nejlepší. Působení recenzentů WPK se tak příznivě odrazilo na nárůstu počtu Nejlepších článků. Za dobu působení WPK vzrostl přírůstek Nejlepších článků o polovinu.[5]

Poznámky: [4] – Převzato z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:WikiProjekt_Kvalita&diff=1569797&oldid=1568428.; [5] – Viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky#Podle_.C4.8Dasu_za.C5.99azen.C3.AD.

---

Co to znamená, úspěšně projít recenzí WPK
Někdy se stává, že žadatelé o recenzi nevědí zcela přesně k čemu recenze slouží, co je jejím cílem a jak se s recenzními připomínkami vypořádat. Recenzce v první řadě slouží k tomu, aby pomohla žadateli provést zpětnou vazbu. Pokud je žadatel schopen splnit recenzní požadavky, je pravidlem, že se článek postupně mění na Dobrý a Nejlepší. Úspěšné projití recenze pak znamená, že jsou splněny všechny recenzní body nebo žadatel argumentuje proti připomínkám a tuto argumentaci vyhraje. Článek, který projde úspěžně recenzí pak již nemá problémy v průběhu nominace na Nejlepší článek české Wikipedii. Jediným limitujícím faktorem je zde už jen čas, který musí článek strávit v jednotlivých úrovních nominace. V průběhu nominace se objevují již jen dobré připomínky, protože úspěšné vyřešení recenze většinou rovnou posouvá článek k postu nejvyššímu.

---

Celoplošné testy kvality prováděné v rámci Wikipedie
Cinikův test kvality

Cinikův test kvality byl několikrát odskoušen na 100 náhodně vygenerovaných článcích (poprvé na 102). První test byl proveden v dubnu 2006 Cinikem (při vyhodnocení pomáhal i Danny B.). Následně byl test po vylepšení opakován a na finské wikipedii odzkoušen Miracetim. U druhého opakování bylo provedeno i statistické vyhodnocení. V červnu 2007 pak test opakoval Aktron. V Cinikově testu jsou články hodnoceny víceměné subjektivně zařazením do 4 (Cinik) resp. 5 (Aktron) kategorií. Následný výsledek je statisticky zpracován. V případě 4 kategorií jsou to: I – dobré články, II – přijatelné, III – k rozsáhlé úpravě a IV – prázdné a nevyhovující. Bližší a přesná specifikace neexistuje. U Aktronových kategorií jsou to: I – nejlepší a dobrý článek, či jiný článek hodně dobře napsaný, II – pěkný článek, III – průměrný článek, IV – pahýl nebo delší článek nekonsolidovaný, V – krátký, copyvio, upravit, rozházený apod. Opět kategorie nejsou nijak konkrétně popsány. V Cinikově testu je pak vyhodnocováno procentuálně, včetně procentuálního vyhodnocení zastoupení jednotlivých kvalitativních kategorií v tématických kategoriích. Není počítána chyba měření. Aktron pak pouze nabízí početní vyhodnocení v tabulce a grafu. Chyba opět nění řešena. Shrnout můžeme test takto:

• Materiál: 100 článků náhodně vygenerovaných
• Metodika: rozřazování do kategorií podle subjektivního posouzení
• Výsledky: prezentovány seznamem
• Zpracování výsledků: procentuálně
• Chyba: ne
• Závěr: zřejmě nebylo nijak dále řešeno?
• Recenze: ?[6]

Poznámky: [6] – Převzato z: http://cs.wikiversity.org/wiki/Hodnocen%C3%AD_kvality_%28top_100%29.

---

Ioannův test kvality
Co se týče analýzy kvalitních článků, tak ta byla vypracována v prosinci 2007 uživatelem Ioannes Pragensis. Hodnoceny byly články Nejlepší, Dobré, z Hlavní strany nebo na Hlavní stranu navrhované. Články byly hodnoceny podle jednotlivých hledisek. Pro každé hledisko pak byla vyjádřena míra problémů následovně: nic – článek bez problémů, x – menší problémy, xx – zásadní problémy. Jednotlivými hledisky pak byly: NPOV, Literatura, Reference, Úplnost, Struktura výkladu, Jazyk, Formát, Červené odkazy, Úvod, Obrázky, Jiné – opět bez bližšího popisu, což znamená, že test je těžko zopakovatelný při použití stejné metodiky. Ve výsledku též Ioannes prováděl celkové zhodnocení pro každý článek následovně: 1 – splňuje kritéria Featured Article na anglické wikipedii, 2 – na české poměry by mohl být Nejlepší článek, 3 – Dobrý článek bez větších výhrad, 4 – Nesplňuje kritéria Dobrých a 5 – Zásadní nedostatky. Navíc k jednotlivým číslům přidává i +/-. Výsledky jsou prezentovány tabulkou, kdy je možno řadit, podle jednotlivých kritérií. Hodnocení není dále interpretováno ani statisticky hodnoceno. Chyba není počítána. Na základě hodnocení Ioannes oznamuje, vyřazení některých článků z kategorie Dobrých, přezkoumání některých Nejlepších článků a na druhou stranu posun jiných směrem výše. Shrnout můžem test takto:

• Materiál: Dobré, Nejlepší články, z Hlavní strana a na Hlavní stranu navrhované
• Metodika: u každého článku hodnocení jednotlivých kritérií podle stupnice naplnění
• Výsledky: prezentace tabulkou
• Zpracování výsledků: ne
• Chyba: ne
• Závěr: odebrání statutu Dobrý článek, znovupotvrzení statutu Nejlepší článek v NNČ/povýšení článků na úroveň Dobrý (a pravděpodobně i možná nominace na Nejlepší)
• Recenze: ano[7]

Poznámky: [7] – Převzato z: http://cs.wikiversity.org/wiki/Hodnocen%C3%AD_kvality_%28top_100%29.

Plošné zvyšování kvality

Ač to nemusí být patrné, jedním z cílů WPK je i plošné zvyšování kvality. Důkazem jsou zde prováděné testy kvality a na ně realizovaná odezva. Do budoucna ovšem bude i cílem WPK daleko šířeji prosazovat kvalitu u daleko většího spektra než je tomu doposud. Hodnocení kvality v plošném měřítku je totiž naprosto jiné, než hodnocení kvality v rámci Dobrých a Nejlepších článků. Svou úlohu tady hraje patrola, tedy wikipedisté kontrolující poslední změny a způsob jejich činnosti. Dalším významným faktorem je boj proti obrázkům a textům porušujícím autorská práva. Vyhledávání copyvií a jejich likvidace je velmi záslužná, avšak vysoce náročná práce. Co dělá wikipedii svobodnou? No přece svobodná licence. Nesmíme ovšem zapomínat ani na odmítavý postoj komunity české Wikipedie vůči robotickému přidávaní článků.

Strana 8

Jak vytvořit nejlepší článek?

Strana 9

Jak se stát členem WPK?
Jak se stát členem WPK? Je to jednoduché. Každý wikipedista rozumí nějakému oboru. Pokud si myslíte, že nějaký obor ovládáte stačí stačí přejít na hlavní stránku WikiProjektu Kvalita, kliknout na „Recenzenti podle oborů“ a zapsat se do tabulky. Pokud tam ještě danný obor není, nebojte se ho přidat. V případě, že pak bude někdo potřebovat odbornou recenzi osloví Vás přes diskusní stránku. Nedivte se pokud Vás po dlouhou dobu nikdo nebude oslovovat, je to normální – zájem o odborné recenze je zatím malý.
Další variantou jak se aktivně WPK účastnit je být všeobecným recenzentem. Zde nemusíte znát žádný obor a nikam se zapisovat. Stačí Vám pouze dobrá znalost gramatiky, typografie a encyklopedického stylu a jste vhodným kandidátem/kou. Jakmile zahlédnete v oddíle „Recenze“ žádost. Hned se jí ujměte. Můžete se též podívat na diskusní stránku, některých recenzovaných článků, aby jste viděli jak se taková recenze provádí a jak se v ní aktéři chovají (např. Diskuse:Buddhové z Bamjánu, Diskuse:Osmero či Diskuse:Škrkavka psí)
Zcela nejjednoduším způsobem je však ujmout se jednoho z odkazovaných článků a podle kategorie řešit jeho problém.

Strana 10

Vzdělávací složka WPK

Strana 11

Projekty WPK v jiných jazykových mutacích a základní informace o nich.

Strana 11

Významový rejstřík: wikipedista, článek, patrola,

Strana X - příloha

Současnými kritérii WPK pro Dobrý článek jsou tabulka

Kritéria WPK pro Nejlepší článek - tabulka

Strana poslední

WikiProjekt Kvalita

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:WPK

Diskuse k návrhu č. 1

S první stránkou bych souhlasil, jen je tam potřeba svg soubor, to png má příliš nízké rozlišení, zkusil jsem něco spíchnout - tady. Dál už je to takový dost obecný (i když na první návrh to odpovídá), navečer bych zkusil dát dohromady schématicky obsah trochu podrobněji, jako návrh č. 2. --Reaperman 12:53, 8. 3. 2008 (UTC)

Né že bych ti to chtěl brát, ale víš jaký je problém u svg? Že když to budeš chtít tisknout přes jakejkoliv editor a ne přímo z wiki tak to nevytiskneš protože třeba Word s tímhle formátem nekamarádí.--Juan de Vojníkov 12:59, 8. 3. 2008 (UTC)

Aha, to mě nenapadlo, že jsou textový editory tak zaostalý. Na druhou stranu, z svg png uděláš snadno, teoreticky v jakémkoli rozměru, obráceně ty výsledky nejsou nic moc. --Reaperman 13:05, 8. 3. 2008 (UTC)

Tak doufám, že jsem kolegu Reapermana neodradili, když jsem začal tvořit ten obsah.--Juan de Vojníkov 21:49, 8. 3. 2008 (UTC)

No, první verze se objevila zrovna když jsem si říkal, že se do toho dám. Ale když už jedeš takhle, tak nemá smysl tvořit proti sobě dva konkurenční návrhy. Takže spíš po tobě udělám korekturu a trochu formální úpravu, a když budu mít nějaký nápad... --Reaperman 22:01, 8. 3. 2008 (UTC)

A propos, co znamená .d.fs? A navrhuji doplnit taky něco o budoucích plánech, já bych třeba viděl možnost bližšího provázání s oborovými projekty a možná i mezinárodní spolupráci s projekty podobnými WPK. Taky by to možná chtělo trochu sebechvály, jako například, kolik článků jsme recenzovali, kolika to pomohlo do dobrých a kolika dokonce do nejlepších, že se za dobu fungování WPK prakticky zdvojnásobil počet Nejlepších článků, přičemž jejich kvalita nad úrovní těch starších a podobně. --Reaperman 22:11, 8. 3. 2008 (UTC)

Tam kde jsou tři tččky a .d.fs je to třeba doplnit někym kdo o tom něco ví. Já o tom nic nevím. A jak by sis představoval tu mezinárodní spolupráci? Co jsou to oborové projekty? Jó statistiku tam hoď - sebechvála je dobrá! Možná by bylo dobrý říct, že kvalita NČ je na cs leckdy vyšší než na en díky nám a dát příklad. Jiank o cílích do budoucna nic nevím.--Juan de Vojníkov 22:21, 8. 3. 2008 (UTC)

Ale no tak, seš jedna z hlavních postav projektu (hned po Ioanesovi), tak neříkej, že nemáš nějakej nápad, kam se ještě může WPK posunout. Oborový projekty jsou například WP Hebraistika, WP Křesťanství, WP Biologie, ... Tu mezinárodní spolupráci bych si představoval především jako výměnu informací. Ale jdu udělat korekturu prvního odstavce. Myslíš, že je dobrý dávat tam ten přítomnej čas?

Čas, nevím. Nápady by byly, ale je to spíš pro hlubokou budoucnost. Já myslím, že se musíme chovat racionálně. Teď by podle mělo být prioritní zanalizovat sekce WPK jiné než recenze a vyvodit z toho nějaké závěry a to jestli se napravovat bude nebo nebude. Jinak nevím, jak si představuješ spolupráci s jinými WP? Dyť si to viděl, chemici přisli s vlasním hodnocením na základě en, ať jim k tomu něco řeknem. Poté co jsme jim to zkritizovali, tak z nechuceně odešli a budou si to nejspíš stejně dělat po svém, protože jim se ty barevné šablonky a to třídění co všechno pod ně spadá prostě líbí. Je fakt, ale že jsou dobrý a špatný projekty. Od dobrejch projektů (WikiProjekt Klasifikace biologie) se můžem něco naučit, špatnejm projektum můžem pomoct - pokud budou chtít. No a pak jsou projekty, který myslim stojej zcela mimo tuto linii a s nima by se třeba dalo kamarádit.

Jinak mezinárodní spolupráci výměny informací proč ne. Prvním úkolem tedy bude tyto projekty vyhledat/lokalizovat.--Juan de Vojníkov 14:05, 9. 3. 2008 (UTC)

No jde o to, dát najevo, že členové projektu mají zájem se posouvat stále dál, a nejde o to, jestli to bude zítra, nebo za rok. Co se týče projektů, tak to skutečně musí být dobrovolná záležitost, je třeba si uvědomit, že v současné době projekty fungují poněkud uzavřeně bez bližší spolupráce s ostatními, tady by mohl WPK působit jako takový koordinátor, zprostředkovatel komunikace a vývoje v projektech. Zároveň projekty mají malou členskou základnu, a tak s provázáním s ostatními projekty mohou leccos získat, dalo by se to přirovnat k EU, vy něco nabídnete a za oplátku vám třeba pomůžeme s něčím jiným atp. Samozřejmě v takovém případě musí projekt projevit zájem o ústupky na suverenitě svého počínání, pokud by mohlo vytvářet rozporuplné názory. WPK by mohl vytvořit principy, na kterých by taková spolupráce fungovala a následně je nabídnout ostatním fungujícím projektům, a bylo by jen na nich, zda by jim něco takového vyhovovalo. (ale to už je diskuse jinam) --Reaperman 14:22, 9. 3. 2008 (UTC)

Já bych to do toho ty nápady naházel, pak to upravil, opravil proškrtal a až se bude dělat druhej díl, tak si dám nohy na stůl a počkám až ty navrhneš ňákou strukturu a pak se připojím:-)--Juan de Vojníkov 22:05, 8. 3. 2008 (UTC)

Ehm, cože? Poněkud mi teď unikla idea týhle sarkastický poznámky. --Reaperman 22:11, 8. 3. 2008 (UTC)

Svoji sarkastickou poznámku beru zpět a odebírám se na Wikislovník, abych zjistil význam slova sarkastický - asi to nebude nic příjemnýho.--Juan de Vojníkov 22:21, 8. 3. 2008 (UTC)

Tak daleko ještě Wikislovník není, bohužel, ještě míň zájemců než o WPK. :(

Asi to bude nakonec potřeba přečíslovat, už teď je sekce historie WPK na jednu A4 písmem o velikosti 11. --Reaperman 23:28, 8. 3. 2008 (UTC)