Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Nezodpovězené otázky

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zde jsou umístěny návrhy otázek, k nimž by bylo dobré nalézt právní rozbor.

  • Odmítneme-li princip fair use, lze v české Wikipedii publikovat zobrazení měn českého a jiných států? Pod jakými licencemi?
Nejsem si jist, ale pokusím se o problematice zjistit více, jsem ale přesvědčen, že jsme odkázáni na commons. Připadá mi schůdná ještě jedna cesta, ale nejsem si jist, zda je právně v pořádku. Zatím bych i v případě mazání fair use, tato díla podmínečně ponechal. Hippopotamus 08:23, 6. 10. 2006 (UTC)

Podle mého názoru, skutečně nelze uveřejnit fotografie peněz jinak než v souladu s principem fair use, nebo se souhlasem držitele těchto práv. Vzhledem k tomu, že takový souhlas by jistě nebyl v souladu s navrhovaným doporučením (bod 2 poslední návrh dle Wikipedista:Che, ze dne 28. 9. 2006), obdobná situace platí i pro známky, neboť na peníze ani na známky nelze pohlížet ve smyslu § 3 (a) AutZ.

V souvislosti s otázkou zobrazení měn České republiky upozorňuji na nově vydanou vyhlášku 553/2006 Sb., která má účinnost od 1. 1. 2007. --Zirland 07:34, 25. 12. 2006 (UTC) - - - viz i zde, -jkb- ✉ 11:52, 25. 12. 2006 (UTC)

Fotky autorských děl jen tak mimochodem[editovat | editovat zdroj]

Jak je to s věcmi, osobami, které se na fotografii hlavní, ale navíc? --Hippopotamus 15:00, 16. 12. 2006 (UTC)

Aha, otázku děl vyfocených mimochodem řeší §38c. Takže jsem zmaten už jen v té první věci. --che 12:24, 21. 11. 2006 (UTC)

Veřejný projev[editovat | editovat zdroj]

Základní otázka: Jaký status mají veřejné projevy? Současný stav je, že po vyškrtnutí odst. c) z § 3 AZ (ve znění 216/2006) chráněné jsou, zatímco dřív nebyly. To implikuje komplikovaný katalog nevyřešených otázek:

  • co je veřejný projev, resp. co je veřejný projev zaručeně a co zaručeně není (viz zde např. tento projev na cs.source, který již dlouho přetvává i zde na en.source); nebo jinak, jak a kdy vzniká onen "verejny zajem na vylouceni z ochrany"
  • patří sem pouze verbálně pronesené řeči nebo i prohlášení písemné?
  • staré veřejné projevy: od kdy jsou volné? 70 let po projevu, 70 let po úmrtí toho, kdo to řekl, 70 let od úmrtí ghostwritera?
  • očividně se zdá, jak mi poznamenal Beren, že současné znění AZ chrání projevy i zpětně; tedy, projev z doby před dubnem 2006, který bych chtěl zveřejnit dnes, je chráněn, pokud jsem ho ovšem užil před 2006, tak to je v pořádku – prosím o potvrzení / vyvrácení (zde by tedy prohlášení s:2000 slov, postované v květnu 2006, bylo již za hranou, pokud se mi přeci jen nepodaří získat vyžádané povolení od autora atp. nebo pokud se nenajde něco jiného)
řešení

Otázkou též je, zda text šablony pd-manifesto na cs.source (to jsem myslím převzal z cs.wiki) je postačující či zda by neměl být doplněn nějakou formulací jako se nalézá v licenci pd-self, tedy není-li to možné takto, tak tedy použijte dle zákona...
Tak děkuji za vhodné nápady, -jkb- (cs.source) 11:59, 1. 8. 2007 (UTC)


Chápu-li to správně, bavíme se o §3 zrušený bod c. Domnívám se, že zákonodárce chtěl bodem c, který je poměrně atypický, zajistit novinářskou licenci, poté co zákonodárce pochopil, že jeho záměr nebyl dostatečně jasný a že byl (z hlediska toho jak se práva v Evropě pojímají) pojat široce, se zákonodárce rozhodl pro změnu. Toto nazírání lze opřít o důvodovou zprávu, kde stojí: Stejně tak se vylučují z autorskoprávní ochrany politické projevy a řeči pronesené při soudním jednání v zájmu aktuálního informování veřejnosti. Souborné vydání takových projevů nebo jejich zařazení do sborníků je však možné jen se souhlasem autorů, kteří je proslovili, neboť v opačném případě by mohlo dojít i k zásahu do jejich osobnostních práv. Toto opíral o čl. 2 Bernské úmluvy (133/1980), který říká: 1) Zákonodárstvím států Unie se vyhrazuje možnost vyloučit zčásti nebo zcela z ochrany podle předchozího článku politické projevy a řeči pronesené při soudních jednáních.. Tolik malinko suché teorie, která se nám bude hodit pro lepší chápání situace. Zde bych kladl velký důraz na slova může a zčásti.

Veřejný zájem je netriviální pojem, jak ho správně uchopit z filosoficko-právního hlediska je na dlouhou debatu. Nejčastěji je veřejný zájem chápán jako vyjádření veřejné moci, tj. existuje zde něco jako státní garance. Čili společenský a tedy i veřejný zájem určují úřady k tomu státem pověřené (Abych zase nebyl Mormegilem obviněn z toho, že něčemu straním: hovořím o praxi nikoli o tom co si myslím, že by veřejný zájem měl být). Pokud si tedy položíme otázku je v zájmu státu (či nějaké jeho instituce), aby to bylo vyjmuto? Pokud nalezneme uspokojivou kladnou odpověď máme veřejný zájem.

  1. Veřejný projev bych chápal jako projev učiněný pro širokou veřejnost a to osobou, která ji oslovuje z pozice veřejného zájmu.
  2. Nevím, domnívám se, že i písemné, pokusím se k věci dohledat teoretickou debatu.
  3. 70 let od smrti autora.
  4. Wikipedista:Beren má pravdu ovšem nikoli duben, ale 21. 5. 2006. Zveřejnění 21. 5. 2006 ve 23:59:59 je v pohodě. 22. 5. v 0:00:01 nikoli.
  • PD-manifesto - přečtu a kouknu do literatury.

Stranické texty[editovat | editovat zdroj]

Zde se mi jedná zejména o možnost užití různých textů, dokumentů, prohlášení atp. KSČ před listopadem 1989 tedy z doby jejich režimu. Přidruženou otázkou by pak bylo přebírání takových textů z tehdejšího Rudého práva.
Diskutoval jsem o tom na de.source, ovšem tato subdoména je v tomto směru velmi rigorózní, výsledek byl, že nikdy neslyšeli, že dokumenty takových stran by někdy prošly jako státní a že více méně vše je chráněno (dejme tomu i anonymní texty RAF – Rote Armee raktion atp.). K tomu pár otázek na vyjasnění:

  • lze použít argumentu, že takové strany za podmínek diktatury vykonávaly vlastně funkci státu a že by bylo možno použít licencí jako PD-xyGov? (jsem trochu skeptický, přiznám...)
  • lze to zveřejnit prostě i tak s rizikem, že nikdo raději protestovat či žalovat nebude a kde není žalobce není ani žalovaného?
  • lze zde – alespoň v nekterých případech – uplatnit převahu veřejného zájmu a argumentovat tedy směrem k pd-manifesto?
  • nebo lze použít řešení na pl.wiki, kteří tam vlepují licenci PD-PRL? Zde jsem se zprvu domníval, že se jedná o licenci jako PD-CzechGov, ovšem text licence je trochu iritující – v Luďkově překladu to je "Text nebo polský překlad byl publikován před 23. květnem 1994 bez vyhrazení autorských práv, podle zákona z 10. července 1952 o autorských právech - je třeba se domnívat, že není předmětem autorských práv a náleží do public domain.", kde mi není např. jasné, jakou roli tam hrají ty datumy ap.

Takže též děkuji za nápady. -jkb- (cs.source) 11:59, 1. 8. 2007 (UTC)

  1. Některá prohlášení KSČ by, podle mého názoru, měla mít statut PD-Gov, ovšem vyžadovalo by to zpracování si mantinelů, jejich zdůvodnění a jejich důsledného dodržování. Říci si ano, toto je mez a za ní mažeme. Vždy. Česká Wikipedie (při vší úctě) tohoto v současném stadiu není schopna. Pak se pouštíme na velmi tenký led a v některých případech již kráčíme po vodě. Přesto se domnívám, že využití některých prohlášení KSČ je obhajitelné ve smyslu PD-gov.
  2. Pokud existují mantinely a koncepce ohrazení se, tak si jsem jist, že ano. Je však třeba mít někde sepsáno na základě čeho se domnívám, že to lze a mít pravidla co lze a podle těch jednat. Ukazuje se tím snaha o transparentnost v nejasné otázce.
  3. Nedomnívám se, že by to šlo, je to na to to trochu prožvýkat a promyslet, ale první odpověď ne, anebo zcela výjimečně.
  4. Neznám polský autorský zákon, v ČSSR však platil 35/1965, který dílo stanovil §2. Tento zákon byl pro takovéto čachry nevhodný. Z čeho vychází Polsko se pokusím podívat. ČSSR měla poměrně slušnou tradici autorských práv a proto nenastala situace jako v SSSR, PLR mohla mít obdobné potíže. S tou 35/1965 bych to nedoporučoval. Zajímavý by z tohoto hlediska mohl být zákon 115/1953 Sb. (o díle §2-3), ovšem nemám to promyšlené. Datumy budou platnost nějakého polského AutZ, který tuto problematiku pravděpodobně řešil nějak podivně. Hippopotamus 00:09, 10. 11. 2007 (UTC)


Dokumenty opozice[editovat | editovat zdroj]

Obdobně se mi jedná o různé texty, dokumenty, písemnosti ap. opozice z doby komunistického režimu, tedy zejména Charta 77, VONS, různé letáčky ap. Mnoho takových písemností nějakého autora prostě nemá, faktem zas je, že např. u letáků VONSu je známo, že to většinou redigovala A. Šabatová, i když zas to nepsala ona, ale vyšlo to jménem Výboru atp.
Jak možno argumentoval (a najít licenci) zde? Veřejný zájem, anonymní písemnosti, něco historického?
Upozorňuji na řešení (opět) pl.source, kde dávají licenci pd-ineligible (pd protože všeobecně známo + veřejný zájem + bez jasného autorství), která sem tam v různých projektech živoří. Přirozeně, že i zde by v úvahách mohla hrát roli argumentace kde není žalobce... Do třetice všeho dobrého: děkuji za nápady. -jkb- (cs.source) 11:59, 1. 8. 2007 (UTC)

VONS a spol. jde dle mého názoru uveřejnit. Promyslím si jak bych to řešil, mám ideu, ale musím si to rozmyslet, nebudu ji psát takto z patra. Argumentaci vidím jinde. Hippopotamus 00:09, 10. 11. 2007 (UTC)

Rozhodnutí NSS[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší správní soud na svém webu deklaruje "Uveřejněná rozhodnutí a stanoviska lze volně užívat k nekomerčním účelům. K jakémukoliv komerčnímu užití uveřejněných rozhodnutí a stanovisek je třeba svolení Nejvyššího správního soudu.", přitom zákon o právu autorském jasně tvrdí: Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na úřední dílo, jímž je právní předpis, ROZHODNUTÍ, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany. Osobně na to mám jasný názor, ale přesto bych byl rád, kdy se k tomu zaujalo jasné stanovisko. Pokud již někde je, prosím o odkaz na něj. --Dezidor 17. 4. 2009, 17:44 (UTC)

Požadavek soudu je neoprávněný. --Beren 17. 4. 2009, 18:06 (UTC)

Obrazy v galeriích[editovat | editovat zdroj]

Milí wikipedisté, delší dobu pátrám a nejsem schopen najít jednozačnou odpověď, proto prosím o radu. Týká se to fotografování obrazů v galeriích a umisťování těchto fotografií na Wikipedii. Pokud jde o mne, jedná se o obrazy středověkých, tedy bezpečně mrtvých autorů, výrazně přesahujících zákonem požadovaných 70 let po smrti. Má někdo právo bránit ve volném využití takového díla, když bylo jednoznačně již dávno zveřejněno? Jde konkrétně o tyto případy:

  • Národní galerie umožňuje fotografování děl pro vlastní potřebu. Je možné taková díla publikovat na nevýdělečné Wikipedii?
  • Alšova jihočeská galerie neumožňuje pořizovat fotografie pro vlastní potřebu, na podobný případ jsem narazil v Litoměřicích. Mají tyto galerie právo bránit mi v pořízení záběru minimálně pro mou osobní potřebu?

Děkuji za vyjasnění této pro mne zapeklité situace.--Martin Vavřík 31. 5. 2009, 22:36 (UTC)

Milý kolego, v první řadě omluva, že Vám nikdo dosud neodpověděl, inu asi už tuto zatoulanou stránku mnoho lidí nesleduje - já to našel náhodou. Narážíte na zde rozpor mezi autorským právem a vlastnickým právem. Galerie nemá žádný nárok vyplývající z autorství. Nicméně zůstává vlastníkem matérie těch obrazů, a tak může regulovat to, co se s nimi děje. Má to určité sporné body. V první řadě je obecná snaha wikipedistů v celé Evropě, aby veřejné instituce (mezi které myslím všechny Vámi jmenované galerie patří) neomezovaly zbytečně přístup k autorsky volným dílům - jejich sbírky mají všemožně sloužit veřejnosti, nikoli vlastnímu prospěchu těchto institucí. Je to ale dlouhá cesta, než se to u podobných organizací obecně prosadí - a třeba v Česku by to chtělo nějaký vzor, který to první umožní ve velkém. A teď konkrétně: Pokud organizace zakazuje fotografování úplně, jste asi bez šancí. Pokud umožňuje fotografování pro vlastní potřebu, pak asi jednotlivý únik na Wikipedii (která umožňuje šíření nejen pro vlastní potřebu) nezpůsobí žádné podstatné problémy. Pokud byste ale umístil na Wikipedii nebo na Commons desítky, stovky nebo dokonce tisíce takto vyfotografovaných děl, můžete se dostat do určitých problémů, a to nikoli z hlediska autorského práva, ale práva vlastnického. Jak vážné by ty problémy byly, asi nikdo není schopný aktuálně určit - a já osobně bych to třeba na sobě nerad zkoušel. Pokud byste tedy chtěl prolomit tuto bariéru, asi by bylo nejlepší obrátit se přímo na vedení příslušné instituce a vše předem řádně dohodnout. V případě zájmu by Vám v takové situaci mohlo pomoci záštitou např. sdružení Wikimedia Česká republika, které případně poskytuje i právní pomoc. Okino 20. 11. 2009, 23:55 (UTC)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:WikiProjekt_Autorské_právo/Nezodpovězené_otázky&oldid=11433713“