Wikipedie:Uč (s) Wiki/workshop Seč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Cv. 1: Ne/výhody Wikipedie oproti papírové encyklopedii či učebnici[editovat | editovat zdroj]

Výhody:

  • velikost, obsáhlost, všeobecnost
  • mnohojazyčnost
  • dostupnost všude online, rychle, zdarma a bez reklam
  • dostupnost pod svobodnou licencí
  • aktuálnost
  • snadná opravitelnost
  • fulltext, hypertext, kategorie, strojové čtení (wikidata)
  • obrázky (propojeno s databází 34 milionů obrázků)
  • historie editačních verzí, diskusní stránky
  • (píší laici > srozumitelnost)
  • ...

Nevýhody:

  • chyby (ty jsou ale i v klasických encyklopediích)
  • vandalismy, mystifikace (ty už ne)
  • bílá místa
  • nesystematičnost, nejednotný styl
  • nutnost elektřiny a internetu
  • zkreslení, skrytá reklama
  • (nepíší odborníci > nesrozumitelnost)
  • nejednotné autorství
  • ...

Možné formy cvičení a další tipy:

  • rozdělit žáky do několika skupinek, každá pak odprezentuje výsledky
  • žáci pracují samostatně, s využitím internetu
  • rozdělit žáky na dvě skupiny, jedna skupina bude Wikipedii hájit, druhá kritizovat; každá skupina se nejprve samostatně připraví, v druhé fázi dojde ke společné diskusi (cvičení argumentace, hraní rolí)
  • během cvičení můžete dát kolovat žákům několik klasických velkýkch papírových encyklopedií, aby si lépe uvědomili rozdíly
  • před či po cvičení můžete pustit následující video (v angličtině, na českých titulcích se pracuje): https://www.youtube.com/watch?v=X7aJ3xaDMuM
  • ne/výhody ilustrovat na příkladech, např. tato mystifikace na anglické Wikipedii: nebo na české: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kabinet_kuriozit/Společnost#Druhy_animismu; ilustrace aktuálnosti: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza_Hitler_je_gentleman

Cíle cvičení:

  • poznat limity Wikipedie, na co si dát pozor, na co je vhodná a na co ne
  • poznat specifika Wikipedie oproti „klasickým“ zdrojům

Cv. 2: Jak poznat ne/kvalitu[editovat | editovat zdroj]

Kvalita Wikipedie je kolísavá, proto je při čtení nutné vždy danou informaci kriticky posuzovat (což by měl člověk dělat koneckonců vždy, i mimo Wikipedii). Ve Wikipedii najdeme mimořádně podrobně a kvalitně zpracovaná témata, tzv. „nejlepší“ a „dobré“ články:

Najdeme ale i tisíce tzv. „pahýlů“, tedy příliš stručných článků:

Další problematické články jsou označovány tzv. údržbovými šablonami a řazeny do speciálních kategorií:

Cvičení: Společné čtení Wikipedie

  • Máte s žáky probrat nějakou látku, např. vznik zemětřesení. Hodinu nezačnete svým výkladem, ale tím že „se nejprve podíváme, co se o tom píše ve Wikipedii“. Otevřete příslučný článek, najdete patřičnou pasáž (stačí třeba odstavec či definici nebo nějakou zajímavou, třeba problematickou větu), tu společně přečtete a poté ji rovnou sám/sama okomentujete (je to srozumitelné? co tam chybí? není tam něco špatně?), případně necháte komentáře na žácích. O zjištěných poznatcích diskutujte, snažte se vyvodit nějaké závěry (např. odkazuje se článek na nějaké hodnověrné zdroje?).

Cvičení: Najdi chybu!

  • Zadejte žákům úkol, ať se pokusí najít ve Wikipedii nějakou chybu. Výběr můžete omezit na určité téma článků či na určitý druh chyby (překlep, věcná chyba). Najít chybu může být překvapivě těžké, práci velmi usnadní výše zmíněné články v tzv. údržbových kategorií. Po nalezení chyby můžete s žákem přemýšlet, jak chyba vznikla či kdo ji tam vložil (to lze zjistit v historii editačních verzí daného článku). Pomocí tlačítka „editovat“ se můžete pokusit chybu opravit. Nebo na chybu můžete upozornit v „diskusi“ daného článku.

Cíle cvičení:

  • ukázat a zažít si, jak vypadá kritické čtení
  • naučit se dělat hodnocení informačních zdrojů
  • zorientovat se ve Wikipedii (jak poznám dobrý článek, jak špatný, co dělat, když najdu chybu)

Cv. 3: „Najdi deset rozdílů“[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie je na jednu stranu klasické médium v tom smyslu, že jejím cílem je prostě informovat, na druhou stranu má ale celou řadu specifik:

  • kolektivnost – na textech se podílí celá veřejnost, jeden článek může mít i stovky spolu-autorů; klasická trojce autor>editor>korektor zde neplatí, ve Wikipedii může být autorem, editorem i korektorem kdokoli
  • vývoj – tento autorský, editorský a korektorský proces navíc probíhá neustále; článek nemůže být nikdy hotový uzavřený, ale může (má) být neustále měněn, vylepšován; v extremním případě to může znamenat, že článek, který jste si přečetli včera už dneska může vypadat úplně k nepoznání (viz také: Nápověda:Historie stránky)
  • přístup ke zdrojům – Wikipedie jakožto encyklopedie je tzv. terciální zdroj, najdeme zde jen to, co bylo už publikováno jinde, Wikipedie to pouze třídí a shromažďuje přehledně na jednom místě; vytváří to také určitou závislost na zdrojích: pokud k nějakému tématu neexistují kvalitní zdroje, ani článek ve Wikipedii nebude kvalitní
  • neutrálnost – autoři textů by do nich neměli nechat „prosakovat“ své názory a postoje, články mají být pouze popisné, nehodnotící, v případě konfliktních témat rozdílné názory popsat, ale nesugerovat, co je správné; mnoho článků tomuto ideálu pochopitelně nedosahuje a text může být zaujatý
  • hypertext – odkazy přímo v textu mění způsob psaní i čtení

Cvičení: „Najdi deset rozdílů“

  • viz pracovní list „Článek Marihuana“
  • nechte žáky sledovat změny v určitém článku, odstavci: ať si do papíru označí, jaké změny se vlastně udály; poté nechte žáky uvažovat a diskutovat o těchto změnách: kdo a proč je provedl? jsou to jen názory autora (autorů), nebo je to na základě nějakých zdrojů? co to znamená pro mou práci s Wikipedií?
  • další náměty ke sledování vývoje článku:
    • článek Marihuana, tato a následující změny
    • článek Jaroslav Durych, tato a tato a další změny
    • článek Donald Trump, porovnat stav před dvěma lety a dnes
    • sledovat vývoj aktuálních kauz (např. Kauza Hitler je gentleman)
  • cílem je uvědomit si, že Wikipedie je velmi specifické médium a je potřeba při práci s ní brát v potaz, že je psána kolektivně, podléhá změnám, má vždy vycházet ze zdrojů odkázaných na konci článku a snažit se o neutrální, vyvážený postoj

Související cvičení: Kdo určuje pravdu?

  • nechte žáky uvažovat nad tím, které instituce ve společnosti určují, co je pravdivé a co není
  • porovnejte jejich nápady s tímto hrubým seznamem
    • věda, vědci, dříve třeba církve, kněží
    • média, novináři
    • škola, učitelé, vedoucí
    • rodina, rodiče a přátelé
    • soudy, soudci, rozhodčí
    • elity, intelektuálové
    • veřejné mínění?
    • ...
  • diskutujte společně, co to znamená pro jejich práci nejen s Wikipedií, ale s jakýmikoli zdroji: cílem je uvědomit si, že pravda nepadá z nebes, ale stojí za ní lidé, takže je potřeba uvažovat nad úmysly těchto lidí/institucí