Vysokofrekvenční transformátor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vysokofrekvenční transformátor je transformátor s vysokým pracovním kmitočtem - vysoká frekvence, od několika kHz až do desítek MHz. Jádro pro VF transformátory je nejčastěji z feritu, ale může být i vzduchové. Jedním z příkladů je Teslův transformátor, který využívá vzduchové jádro.

Princip a konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Princip[editovat | editovat zdroj]

Je shodný s ostatními transformátory. Primární cívka vytváří elektromagnetické pole, které se v čase mění. Indukuje se tak elektrický proud v sekundární cívce.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Je podobná ostatním transformátorům. Hlavní rozdíl je v magnetickém obvod. Používají se feritová jádra v magnetickém obvodu pro snížení ztrát vířivými proudy a ztráty hysterézní.

Výhoda vysoké frekvence[editovat | editovat zdroj]

Transformátor dosahuje vysoké účinnosti, transformátor lze vyrobit menší - potřeba méně materiálu, nižší výrobní náklady, rozměrově je aplikovatelný do miniaturních prostor. Vysokofrekvenční transformátor je vhodný pro měniče a spínané zdroje.