Votčina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Listina Petra Velikého potvrzující kancléři Golovkinovi právo na votčinu

Votčina (rusky вотчина) je ruský výraz pro alod, to znamená svobodný dědičný pozemkový majetek, který ve středověku a raném novověku vlastnila knížata nebo bojaři a církevní instituce. Votčina zahrnovala nejen soubor sestávající ze zemědělského majetku (pozemky, budov a inventáře), ale také právo na poddané. Od konce 15. století se votčina stává protikladem poměstí, které představuje podmíněnou držbu půdy. V 18. století rozdíly mezi oběma držbami půdy mizí.

Související články[editovat | editovat zdroj]