Volfgang I. z Fürstenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volfgang I. z Fürstenbergu
Portrét
Souboj mezi hrabětem Wolfem z Fürstenbergu - dle popisku vlevo a králem a pozdějším císařem Maxmiliánem I. vpravo. Miniatura z Freydalské turnajové knihy (asi 1512–1515), v níž je Wolfgang znázorněn na čtyřech obrazech (fol. 017 [zde], 058, 113, 143). [1]
Narození1. dubna 1465
Úmrtí31. prosince 1509 (ve věku 44 let)
Ortenberg Castle
PotomciVilém z Fürstenbergu, Fridrich II. Fürstenberský a Anna Alexandra z Fürstenbergu
OtecKonrád z Fürstenbergu
MatkaKunhuta z Matsche
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wolfgang I. hrabě z Fürstenbergu (německy Wolfgang I., Graf von Fürstenberg, 1. nebo 3. dubna[2] 146531. prosince 1509, hrad Ortenberg) byl německý šlechtic, hrabě z Fürstenbergu, lankrabě z Baaru, a pán z Wolfachu, Haslachu a Hausachu a vojevůdce.

Díky blízkým vztahům s württemberskými panovníky a rodem Habsburků byl jedním z nejvlivnějších mužů své doby v jihozápadním Německu. Za své vlády navíc dokázal výrazně rozšířit a sjednotit původně značně členité území Fürstenberska. Díky tomuto vývoji se země za jeho vlády stala významnou v imperiální politice. [3]

Život a vláda[editovat | editovat zdroj]

Wolfgang z Fürstenbergu se narodil jako syn hraběte Konráda pocházel z hlavní rodové linie Fürstenbergů, který vládl v letech 1441–1484 a jeho manželky hraběnky Kunigundy von Maetsch.

Po smrti svého otce dne 24. dubna 1484 se Wolfgang, společně se svým bratrem Jindřichem VII., ujal vlády a stal se od roku 1484 až do své smrti hrabětem z Fürstenbergu, lankrabětem z Baaru a pánem z Wolfachu, Haslachu a Hausachu.

V roce 1485 byl Wolfgang ve službách kurfiřta Filipa Falckého a následujícího roku ho arcivévoda Maxmilián I. před svou korunovací v Cáchách 5. dubna povýšil do rytířského stavu. Od roku 1489 sloužil Wolfgang württemberským panovníkům, ale zároveň se zapojil do říšské politiky. V roce 1490 se zúčastnil obléhání Vídně, kterou na několik let obsadil uherský král Matyáš Korvín.[4] 30. srpna 1492 (podle jiných pramenů až v roce 1497) se stal radou Maxmiliána za 200 zlatých ročně a dostal se do vysokých funkcí. Kolem roku 1500 jmenoval Maxmilián Wolfganga „královským radou a pokladníkem“.

Vyobrazení bitvy u Schwaderlohu z kroniky Johannese Stumpfa.
Erb rodu Fürstenbergů v 15. století, erb opata svatohavelského kláštera Ulricha Rösche.

Manželství a potomstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1488 se Wolfgang z Fürstenbergu oženil s Alžbětou hraběnkou ze Solms-Braunfels (21. října 1469 – 24. srpna 1540), dcerou Oty II. ze Solms-Braunfelsu (1426–1504) a jeho manželky Anny z Nasavskouu z Wiesbadenu (1442–1480). Manželé měli šest dětí:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wolfgang (Fürstenberg) na německé Wikipedii.

  1. Stefan Krause: Das Turnierbuch Freydal Kaiser Maximilians I. In: Sabine Haag u. a. (Hrsg.): Kaiser Maximilian I. Der letzte Ritter und das höfische Turnier. Ausstellungskatalog Mannheim 2014, Schnell und Steiner, Regensburg 2014, S. 166–180, hier S. 166 und S. 169.
  2. a b c Julius Kindler von Knobloch: Oberbadisches Geschlechterbuch. Winter, Heidelberg 1894, Band 1, S. 404 (online).
  3. Wolfgang zu Fürstenberg im Marburger Repertorium zur Übersetzungsliteratur im deutschen Frühhumanismus
  4. Michel von Ehenheim: Familienchronik und Memoiren, zit. nach: Karl Ferdinand von Jung (Hrsg.): Miscellaneorum tom. III. Ansbach 1740, S. 306–373, hier S. 329 (online)
  5. in Frankreich Bonne genannt; siehe hierzu auch Herren von Neuchâtel-Bourgogne in der französischen wikipedia
  6. a b Edmund von der Becke-Klüchtzner: Stamm-Tafeln des Adels des Großherzogthums Baden: ein neu bearbeitetes Adelsbuch. Von Hagen, Baden-Baden 1886, S. 12 (online).