Vladimír Wallenfels

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír Wallenfels
Narození17. srpna 1895
Svaté Pole
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. července 1962 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Wallenfels, křtěný Vladimír Václav (17. srpna 1895, Svaté Pole[1] – 29. června 1962, Praha) byl český architekt a urbanista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Svatém Poli (Příbram). Po ukončení studia na gymnasiu v Praze v roce 1914 zahájil studium na Českém vysokém učení technickém v Praze, které přerušila 1. světová válka. Ve studiu pokračoval v letech 1917–1921. Na Akademii výtvarných umění v Praze studoval v letech 1921 – 1923 u Jana Kotěry a 1923–1924 u Josefa Gočára. Byl architekt Zemského úřadu a v letech 1948–1958 pracoval na Ministerstvu zdravotnictví. Byl předčasně penzionován. Jeho tvorba byla zaměřena především na sakrální stavby, projekty nemocnic, škol a obytných domů, především v Praze[2]. Jeho tvorba byla v duchu purismu a funkcionalismu.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Železný Brod - českobratrská kaple (Komenského 603)
Zásmuky, Husův sbor.

S architektem Františkem Fialou (1895 –1957) se v roce 1923 zúčastnili soutěže na ostravský pavilon (později Dům umění), v níž zvítězili. Přepracovaný projekt byl realizován – ostravský Dům umění, otevřený 1926, je důležitý příklad puristické architektury s ohlasem tvorby Jana Kotěry a holandské architektury té doby. Obojí patrné v uplatnění režného zdiva a v oproštěných formách s decentním uplatněním dekoru.[4]

  • 1920–1934 Zemský úřad pro choromyslné, Havlíčkův Brod[5]
  • 1924–1925 modlitebna Jednoty bratrské, Železný Brod[5], kulturní památka ČR[6] od roku 1986[7]
  • 1925 – 26 nájemní domy čp. 679 a 680 v dnešní Kafkově ulici[3]
  • 1926–28 Ústav sociální péče, Železný Brod[5]
  • 1931–32 Kostel Církve československé husitské (Husův sbor) Zásmuky, otevřen 6. července 1935, funkcionalistická stavba, výstavbu vedl architekt Josef Tesař[8]
  • 1932 postaven Sbor církve československé v Kolíně[3], stavitel Josef Záruba. Funkcionalistický kostel s obdélná hladká stavba. V západním průčelí je vysoká, štíhlá věž.
  • 1933 Zemská průmyslová škola ve Volyni (spolu s Františkem Fialou), Resslova 440, Volyně[5], rekonstrukce oceněná cenou Fasáda roku 2009[9]
  • 1930 – 1933 Klárův ústav slepců v Praze-Krči[3]
  • 1934 puristický obytný dům čp.1553 v ulici Na Dionýsce v Dejvicích[3]
  • 1934 projekt Pírkova sanatoria v Mladé Boleslavi[3]
  • 1936 – 37 provozní doplňovací budova Národního divadla (spolu s J. Hüttel), Divadelní ul. čp. 1435/II., Praha – Nové Město (zbořeno)  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Svaté Pole
  2. ↑ Wallenfels Vladimír [online]. Archiv výtvarného umění, o.s. [cit. 2004-12-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f KOLEKTIV. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 706, 707. 
  4. ↑ STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2008. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 100, 406. 
  5. ↑ a b c d LÍBAL, Patrik. WALLENFELS Vladimír [online]. arch pavouk [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ kaple českobratrská [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ kaple českobratrská [online]. Národní památkový ústav, 2015 [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ sbor církve československé husitské [online]. Hrady.cz [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ Funkcionalismus podle předpisu - rekonstrukce oceněná v soutěži Fasáda roku 2009 Rekonstrukce rozsáhlého funkcionalistického komplexu střední školy stavební ve Volyni [online]. Architektura staveb, 2010-05-29 [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_Wallenfels&oldid=23131402“