Vitalij Kuzněcov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vitalij Kuzněcov
Osobní informace
Rodné jméno Виталий Яковлевич Кузнецов
Datum narození 16. února 1941
Místo narození Novoje Mazino, Tatarstán Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Datum úmrtí 12. října 2011 (ve věku 70 let)
Místo úmrtí Moskva, RuskoRusko Rusko
Stát Sovětský svaz
Výška 180 cm
Váha cca 110 kg
Přezdívka T-34
Sportovní informace
Klub / Dojo CSKA Moskva (vrch.)
Trenéři Alexandr Mazur (zač.)
Georgij Zvjagincev (CSKA)
Boris Miščenko (CSKA, repr.)
Kategorie těžká váha
Účast na LOH 1972, 1980
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2018
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
bronz LOH 1972 bez rozdílu vah
Mistrovství Evropy v judu
stříbro ME 1979 těžká váha
bronz ME 1969 těžká váha
bronz ME 1972 těžká váha
MS v judu - bez rozdílu vah
stříbro MSbrv 1971 bez rozdílu vah
stříbro MSbrv 1979 bez rozdílu vah
ME v judu - bez rozdílu vah
zlato MEbrv 1971 bez rozdílu vah
Přehled medailí
Mistrovství světa v zápasu sambo
zlato MS 1975 +100 kg
zlato MS 1982 +100 kg
Mistrovství Evropy v zápasu sambo
zlato ME 1972 +100 kg

Vitalij Jakovlevič Kuzněcov (16. února 1941, Novoje Mazino12. října 2011, Moskva) byl sovětský zápasníkjudista ruské národnosti.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pochází z malé tatarstánské obce Novoje Mazino. Začínal s místní variantou středoasijského zápasu kuraš. Během základní vojenské služby na přelomu padesátých a šedesátých let se seznámil se sambem a v zápasu sambo se stal několikanásobným mistrem Sovětského svazu a dvojnásobným mistrem světa. Koncem šedesátých let se začal prosazovat v příbuzném novém olympijském sportu judo. V sovětské judistické reprezentaci se pohyboval od konce šedesátých let.

V roce 1972 vybojoval nominaci na olympijské hry v Mnichově v tehdy ještě olympijské kategorii bez rozdílu vah. Ve čtvrtfinále porazil na praporky (hantei) olympijského vítěz z těžké váhy Wima Rusku z Nizozemska a nakonec postoupil do finálového kola. V prvním zápase finálového kola porazil na ippon Angela Parisiho ze Spojeného království a ve finále olympijského turnaje narazil opět na Wima Ruska, který se do finále probojoval přes opravy.[1] Finálový zápas měl podobný průběh jako čtvrtfinále. Favorita dobře bránil tím, že ho nepouštěl do úchopu. V polovině zápasu však chyboval, neustál Ruskův pravý výpad o-osoto-gari bez úchopu a nechal se chytit do osae-komi (držení). Získal stříbrnou olympijskou medaili.

Po olympijských hrách v Mnichově se přestal v reprezentačním výběru prosazovat. Vrátil se v roce 1978 s novým reprezentačním trenérem sovětské sborné Borisem Miščenkem. V roce 1980 startoval v 39 letech na domácích olympijských hrách v Moskvě, kde vypadl v úvodním kole s Jugoslávcem Radomirem Kovačevićem. Sportovní kariéru ukončil v roce 1982 po zisku druhého titulu mistra světa v zápasu sambo. Po skončení sportovní kariéry pracoval krátce jako trenér. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 v Moskvě taxikařil. Zemřel v roce 2011.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Váhové kategorie[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980
28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39
těžká váha
Olympijské hry úč.
Mistrovství světa
Mistrovství Evropy 3. ? 3. ? 2.

Bez rozdílu vah[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980
28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39
Olympijské hry 3.
Mistrovství světa 2. úč. 2.
Mistrovství Evropy ? 1. ?

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V roce 1972 byl odlišný systém turnaje. Do finálového kola postoupili dva vítězové skupin a dva šťastní poražení. Poražený v prvním kole finálového kola získal bronzovou medaili, vítěz postoupil do finále.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]