Virová kaménkovitost hrušek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Virová kaménkovitost hrušek (též „lithiasis“) je virová choroba rostlin způsobená virem rodu Foveavirus, pojmenovanýcm nyní Apple stem pitting virus z čeledě Betaflexiviridae.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

ASPV00[1]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Seznam podle EPPO patogena Apple stem pitting virus.[2] [1]

  • Apple spy 227 epinasty & decline virus
  • Apple stem pitting foveavirus
  • ASPV
  • Hawthorn ring pattern mosaic virus
  • Pear stony pit virus
  • Pear vein yellows virus
  • lithiasis

České názvy[editovat | editovat zdroj]

  • Kaménkovitost hrušek
  • Kaménkovitost hrušky

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

  • hruška - jsou rozdíly v náchylnosti odrůd, citlivé jsou ’Boskova lahvice’, ’Dielova máslovka’,’Angoulenská’,[3] silné příznaky mívá Hardyho máslovka, Konference, Barletova a Neliska zimní. [4]
  • jabloň
  • kdoule
  • ×Pyronia veitchii

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Intenzita symptomů může kolísat v jednotlivých letech, ale i u různých plodů na témže stromě. Některé mají po jednom dolíku a další mohou být zdravé. U některých hrušní se symptomy na plodech objeví jen na jedné větvi nebo jenom na jedné straně stromu. Je-li strom napaden málo virulentním kmenem viru nebo odrůda hrušně je k viru tolerantní mohou některé stromy plodit střídavě jeden rok plody slině poškozené a další rok zdravé.[4]

Plod[editovat | editovat zdroj]

První příznaky onemocnění na hrušni se objevují asi za 20 dnů po opadnutí korunních plátků v podobě tmavě zelených, mírně propadlých skvrn pod epidermis (na plodech). Růst buněk je místech omezený a pokračujícím růstem se deformace plodu ve formě jamkovitosti a hrudkovitosti zvýrazňují. Při zrání plodů sklerenchymatické buňky hnědnou, povrch plodů hrušně je boulovitý nebo hrbolatý. Plody se stávají nepoživatelnými, často předčasně opadávají. V pletivu pod slupkou se tvoří skupiny sklerenchymatických buněk (sklereidy) které se spojují do tvrdého, kaménkovitého útvaru. Útvary jsou zpočátku žluté, později hnědnou. Plody postižené na počátku vývoje bývají v době sklizně úplně znetvořené, neprodejné a nevhodné ke konzumaci. [L 1] Jakmile je hrušeň postižena virovou kaménkovitostí plodů, v dalších letech jeho pěstování již kaménkovitost neztrácí.


Výhony[editovat | editovat zdroj]

Výhonky, větve a kmen se vyznačují častými prasklinami korového pletiva, kůra odchlipuje a pod ní pletivo často nekrotizuje. Na starších stromech kůra stromu plošně odumírá. Napadené stromy jsou náchylné k nízkým teplotám, a často vznikají i mrazové trhliny kůry.

List[editovat | editovat zdroj]

Na listech jsou příznaky silně variabilní, již na jaře se na prvních listech objevují bledě chlorotické skvrny.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Podobné symptomy může způsobit i fyziologická kaménkovitost hrušek vyvolaná suchem nebo nedostatkem bóru. Tato se odlišuje pravidelným rozložením kaménkovitých útvarů především v okolí jádřince a podél cévních svazků. Chlorotické skvrny mohou být příznakem mnoha různých poškození. Příznaky lze také zaměnit se symptomy strupovitosti hrušně vyvolané houbou Venturia pirina. Odumírání borky mohou způsobovat jak živočišní škůdci tak i jiné choroby.[3] Podobné symptomy jako virová kaménkovitost hrušek způsobuje i sání hmyzu anebo mechanickém poškození.

Význam[editovat | editovat zdroj]

U hrušní jsou plody nepoživatelné a neprodejné.

Šíření[editovat | editovat zdroj]

Choroba je přenosná s monožitelským materiálem při očkování a roubování. Jde tedy o chorobu, kterou způsobuje převážně nedostatečná prevence v ovocných školkách. Napadení se projevuje často až po roce.

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Prodej zdravých sazenic. Stromy na nichž se rodí napadené plody je třeba odstranit, nedají se nijak vyléčit.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.]: Biocont Laboratory, 1997. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b EPPO, ASPV00
  2. biolib.cz
  3. a b CHOD, J. Příčiny kaménkovitosti hrušní, její výskyt, příčiny a možnosti současné ochrany [online]. Profi Press s.r.o. [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. a b NEČAS, T. Interaktivní databáze chorob a škůdců ovocných plodin [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]