Velkorážní puška

Velkorážní puška též velkorážní odstřelovací puška či protimateriálová puška (z anglického označení anti-materiel rifle – AMR) je puška určená především na ničení lehce pancéřovaných i nepancéřovaných cílů (vozidel, polních úkrytů, atd.), ale může být použita též proti lidským cílům.

Vznik a vývoj

Vojenské velkorážní pušky jsou nástupci protitankových pušek, které vznikly na sklonku první světové války jako odpověď na zavedení opancéřovaných tanků. První takovou protipancéřovou puškou byla německá jednoranná Tankgewehr M1918 ráže 13,25 mm. V době druhé světové války se již používaly opakovací a poloautomatické protitankové pušky, například sovětská PTRD a PTRS v ráži 14,5 mm.

Již v průběhu druhé světové války se však pušky ukázaly jako nedostatečné proti stále lepšímu pancéřování vozidel. Současné tanky a většina dalších obrněných vozidel jsou příliš dobře chráněny, než aby je bylo možné zničit nebo vážněji ohrozit puškami velké ráže. Velkorážní pušky mohou být s úspěchem použity proti méně opancéřovaným letounům, zásobovacím vozidlům nebo na zranitelné části pancéřovaných cílů, například na optické, radarové nebo komunikační zařízení.

Konstrukce a užití

Velkorážní odstřelovací pušky mají ráži 12,7 mm a větší (14,5 mm, 20 mm, dokonce i 25 mm). Vzhledově jsou podobné moderním odstřelovacím puškám a mohou sloužit i v této roli, ačkoli obvykle používají munici mnohem účinnější, než je nutné pro zabití člověka. Nejčastěji náboje 12,7 × 99 mm NATO nebo ruské 12,7 × 108 mm či 14,5 × 114 mm, průbojné, explozivní i zápalné, obvykle používané do těžkých a protileteckých kulometů. Používá se však i munice speciální konstrukce. Výhodou je, že tato munice je zpravidla mnohem levnější než většina současných protitankových střel. Další výhodou jsou lepší balistické vlastnosti střely a její kinetická energie a tedy větší přesnost i při střelbě na vzdálenost přesahující 1000 m. Velkorážní puška tedy umožňuje levné a přesné ničení nepřátelského vybavení na dlouhou vzdálenost. Je možné ji použít také k ničení nevybuchlých kusů munice z bezpečné vzdálenosti.

Vzhledem ke své velikosti a hmotnosti jsou velkorážní pušky obsluhovány v týmech o síle dvou až tří mužů. Rovněž kvůli hmotnosti zbraně a zpětnému rázu při výstřelu je nutné střílet z pozice vleže; střelba ve stoje či v kleče je velmi obtížná, velmi nebezpečná a nepřesná. Některé zbraně tohoto typu snižují zpětný ráz pomocí trysek, podobně jako bezzákluzové kanóny, velikost výšlehu ale usnadňuje odhalení střelcovy pozice.

Příklady velkorážních pušek

Název pušky	Země původu	Ráže
CZW-127	Česko	12,7 × 99 mm NATO nebo 12,7 × 108 mm
vz. 99 Falcon	Česko	12,7 × 99 mm NATO nebo 12,7 × 108 mm
AMR-2	Čína	12,7 × 108 mm
RT-20	Chorvatsko	20 × 110 mm Hispano
Mambi AMR	Kuba	14,5x114 mm
PGM Hecate II	Francie	12,7 × 99 mm NATO
Denel NTW-20	JAR	14,5 × 114 mm nebo 20 × 83,5 mm
DSR-50	Německo	12,7 × 99 mm NATO
WKW Wilk (Tor)	Polsko	12,7 × 99 mm NATO
Steyr HS .50	Rakousko	.50 BMG (12,7 × 99 mm NATO)
ASVK	Rusko	12,7 × 108 mm
KSVK	Rusko	12,7 × 108 mm
OSV-96	Rusko	12,7 × 108 mm
M93 Black Arrow	Srbsko	12,7 × 99 mm NATO) nebo 12,7 × 108 mm
AW50	Velká Británie	.50 BMG (12,7 × 99 mm NATO)
AX50	Velká Británie	.50 BMG (12,7 × 99 mm NATO)
AR-50	USA	.50 BMG (12,7 × 99 mm NATO)
Barrett M82	USA	.50 BMG (12,7 × 99 mm NATO)
Barrett XM109	USA	25 × 59 mm

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu antimateriálová puška na Wikimedia Commons
Tyhle odstřelovačky vám utrhnou ruku Archivováno 7. 7. 2015 na Wayback Machine.