Vědecký konsenzus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vědecký konsenzus je rozsáhlá shoda mezi odborníky o tom, co je ve vědě nejmodernější: promyšlená odpověď na otázku, která je diskutována na pevném základě vysoce kvalitních důkazů, přijatá platnost hypotézy nebo teorie.[1] Konsenzus nelze zaměňovat s dogmatem, protože konsenzus se může změnit nebo může být zrušen, pokud se objeví nové, důležité poznatky. Skutečnost, že existuje vědecká shoda, však není zárukou pravdivosti současného stavu vědy.[2] Konsenzus často nastává neformálně a obvykle se nejprve nezaznamenává, i když se později objeví v učebnicích. [8] Existují však také případy doloženého konsenzu. To je například důležité pro politická nebo právní rozhodnutí i pro veřejnost[3] a pro odborníky, kteří uvádí výsledky vědy do praxe nebo je musí aplikovat, například v medicíně.[4]

Aby bylo možné hovořit o vědeckém konsensu, není zpravidla nutné, aby všichni vědci v oboru souhlasili nebo alespoň neprotiřečili. V závislosti na oblasti a účelu, pro který je shoda stanovena, může stačit většinový názor;[1] shoda také může být téměř jednomyslná. Často se to označuje jako míra shody.[4] Konsenzus by neměl být zaměňován s jednomyslností, protože prakticky vždy existují jedinci s nesouhlasným názorem, kteří nechtějí nebo se nemohou odchýlit od svého názoru.[4]

Konsensus se dosahuje prostřednictvím komunikace na konferencích, procesem publikací a tzv. peer review procesem (replikace ,reprodukovatelnost výsledků jinými, a vzájemného hodnocení), ve kterém se vědecké publikace posuzují a potvrzují více rovnocennými vědeckými stranami, čímž jsou autoři nuceni dodržovat vědecké standardy. Na publikace a ocenění, které neprošly tímto procesem, se ve vědeckých a univerzitních kruzích dívá s nedůvěrou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stand der Wissenschaft na německé Wikipedii.

  1. a b SCHATKE, Herbert. Recht und Technik im Spannungsfeld der Kernenergiekontroverse. Příprava vydání Alexander Roßnagel. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften Dostupné online. ISBN 978-3-531-11694-5, ISBN 978-3-322-83941-1. DOI 10.1007/978-3-322-83941-1. (německy) DOI: 10.1007/978-3-322-83941-1. 
  2. MULKAY, Michael. Consensus in science. Social Science Information. 1978-02, roč. 17, čís. 1, s. 107–122. Dostupné online [cit. 2021-06-11]. ISSN 0539-0184. DOI 10.1177/053901847801700106. (anglicky) 
  3. LEWANDOWSKY, Stephan; GIGNAC, Gilles E.; VAUGHAN, Samuel. The pivotal role of perceived scientific consensus in acceptance of science. Nature Climate Change. 2013-04, roč. 3, čís. 4, s. 399–404. Dostupné online [cit. 2021-06-11]. ISSN 1758-678X. DOI 10.1038/nclimate1720. (anglicky) 
  4. a b c KOSOLOSKY, Laszlo; VAN BOUWEL, Jeroen. Explicating Ways of Consensus-Making in Science and Society: Distinguishing the Academic, the Interface and the Meta-Consensus. Příprava vydání Carlo Martini, Marcel Boumans. Svazek 50. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-319-08550-0, ISBN 978-3-319-08551-7. DOI 10.1007/978-3-319-08551-7_4. S. 71–92. DOI: 10.1007/978-3-319-08551-7_4.