Vícevrstvá architektura
Vícevrstvá architektura označuje v softwarovém inženýrství aplikace, jejichž funkčnost netvoří jeden celistvý program, ale více vzájemně spolupracujících vrstev, které běží zpravidla na různé výpočetní infrastruktuře. Příkladem může být internetový obchod, jehož klientská část běží v prohlížeči uživatele, aplikační logika na webovém či aplikačním serveru a data (např. popis prodávaných produktů a objednávky) jsou uložena v databázovém serveru.
Sousedící vrstvy spolupracují přes definovaná rozhraní a mohou proto být zaměňovány, aniž by to mělo dopad na funkčnost celé aplikace. Přenos dat mezi vrstvami je součástí architektury. Bývá založen na standardních protokolech a technologiích, jako jsou CORBA, Java RMI, .NET Remoting, sokety, UDP nebo webové služby.
Třívrstvá architektura[editovat | editovat zdroj]
Třívrstvá architektura je nejznámějším případem vícevrstvé architektury. Na jejím principu je provozováno mnoho webových aplikací.
- Prezentační vrstva
- Zobrazuje informace pro uživatele, většinou formou grafického uživatelského rozhraní, může kontrolovat zadávané vstupy, neobsahuje však zpracování dat.
- Aplikační vrstva (též Business Logic)
- Zde leží jádro aplikace, její logika a funkce, výpočty a zpracování dat.
- Datová vrstva (Data Access Layer)
- Tuto vrstvu tvoří nejčastěji databáze, která data uchovává, zpřístupňuje a zaručuje jejich konzistenci. Může zde být ale také (síťový) souborový systém, webová služba nebo jiná aplikace.
Porovnání s architekturou MVC[editovat | editovat zdroj]
Model-view-controller má trojúhelníkovou topologii – pohled je obnovován (aktualizován) přímo modelem, na příkaz řadiče.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Klient–server
- Model-view-controller (MVC)
- Webová aplikace
- Architektura orientovaná na služby (SOA)
- Referenční model ISO/OSI
- TCP/IP – jednodušší vrstevnatý model, než referenční model ISO/OSI
