Vétála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vétálové jsou v hinduismu démoni kteří posedávají lidské mrtvoly. Obývají hřbitovy a šmašany - žároviště, živí se lidským masem a krví, jsou odporní na pohled a vydávají strašlivé kvílení. Podobají se jim bhútové – přízraky, pramathové – duchové spříznění se Šivou, démoničtí pišačové a prétové – duše nešťastných zemřelých.[1]

Vétalové se často objevují ve staroindické „horrorové“ literatuře v kterých si jej člověk podrobí. Jedním ze způsobů získání tohoto démona do svých služeb mělo být navštěva hřbitova a půlnoci a vyvolání lidského masa na prodej. Poté co byl vétála takto přilákán měl mu člověk nabídnout maso uřezeváné po kouskách z vlastních těla, načež démon rány zacelil a stal se služebníkem dotyčného, ktrého může například nosit na svých zádech vzduchem. O ovládnutí vétály vypráví i jedna z povídek Sómadévova Oceánu příběhů a v díle o králi Vikramáditjovi Vétálových pětadvacet vyprávění.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FILIPSKÝ, Jan. Encyklopedie indické mytologie. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-348-0. S. 197. 
  2. ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha: Vyšehrad, 1986. S. 239.