Přeskočit na obsah

Učení letničních církví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Letniční hnutí vzniklo na začátku 20. století jako reakce na hnutí modernismu a náboženského liberalismu[1]. Ve svém doktrinálním zakotvení si ponechalo základní kostru evangelikální ortodoxie. Je nutné od sebe odlišovat Letniční hnutí a Charismatické hnutí, které z něj vychází.

Historický vývoj

[editovat | editovat zdroj]

I když se některé předletniční zkušenosti objevovaly už před rokem 1900[2], nejznámější a nejdůležitější byla zkušenost na Azusa street č. p. 312. Poté se letniční hnutí rozšířilo do dále světa. První generální shromáždění, které mělo za cíl mimo jiné stanovit jednotící prvky v učení jednotlivých sborů bylo svoláno ve dnech 2.-12. dubna 1914[2]. Tak vznikla denominace Assemblies of God (Boží sbory), které jsou až do dneška nejvlivnější a největší letniční církví.

V roce 1916, pak bylo schválené "Prohlášení základních pravd", které mělo zakotvené v preambuli, že se nechce stát vyznáním víry církve.

Tento dokument byl revidován v roce 1961. [3] Dále se o duchovní jednotu starala Komise pro doktrinální čistotu, jejíž stanoviska až do roku 1989 byla souhrnně vydána pod názvem Where we stand (Na čem stojíme).

Hermeneutika

[editovat | editovat zdroj]

Doslovná inspirace

[editovat | editovat zdroj]

V oddíle hermeneutiky se podíváme na učení o inspiraci. Dokumenty letniční ortodoxie stanoví bezvýhradnou důvěru v autoritu Božího slova. Tato idea je založena na myšlence sebeodhalujícího Boha. Poté se pak i hovoří o dvojím zjevení Božím - tzv. obecném zjevení (Prostřednictvím svého stvoření) a speciálním zjevení (v Ježíši Kristu a Božím slově). Myšlenka inspirace je založena na 2. Timoteovy 3,16, kde najdeme slovo theopneustos, což doslova znamená "vdechnout Bohem".[4] Letniční teologie se obecně vymezuje vůči dynamické interpretaci nebo funkcionální interpretaci, známé z liberální teologie. Často je zdůrazňována pasáž z 2. Petrovy epištoly. "Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.", kde je doloženo to, že pisatelé Nového i Starého zákona byli vedeni Duchem svatým.

Neomylnost Písma

[editovat | editovat zdroj]

Letniční křesťané většinou věří v Neomylnost Písma.

Letniční také věří v kánon tak, jak je zachovaný ve standardní protestantské Bibli, tedy bez deuterokanonických knih a jakýchkoli pseudoepigrafů.

Vlastní teologie

[editovat | editovat zdroj]

Víra v Boží Trojici (Otec , Syn a Duch svatý) je základním vyznáním letničních církví, i když se v historii vyskytovali letniční tzv. hnutí "Oneness", kteří Trojici popírali.[5] Letniční věří, že Bible předpokládá Boží existenci, ale nijak ji nedokazuje. Proto se kloní k obecně známým argumentům o Boží existenci (Ontologický, Kosmologický, Teleologický a Morální s Estetickým). O Pánu Bohu věří, že je vševědoucí a všemohoucí a všudypřítomný.[6]

Christologie

[editovat | editovat zdroj]

Kristova osoba

[editovat | editovat zdroj]

O Kristu letniční věří, že je věčný Boží Syn, zplozený Otcem přede všemi věky. Vidí ho také, jako autora všeho stvoření, skrze nějž bylo všechno stvořeno i pro něj. Věří také, že Ježíš není pouze Bohem, ale také plně člověkem. Je zároveň nositelem božských i lidských vlastností. V Kristu tedy přebývá plné božství i plné lidství.

Úřady Ježíše Krista

[editovat | editovat zdroj]

Letniční věří, že Kristovy úřady jsou prorok, kněz a král.

Dílo Ježíše Krista

[editovat | editovat zdroj]

Ježíš Kristus svým příchodem vyprázdnil sám sebe (kenósis)[7] Kristova smrt nebyla jen obyčejnou smrtí. "Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem." Bible je plná odkazů na Kristův kříž a to nejen v evangeliích. Je centrem všech Pavlových listů. Na Kříži bylo dílo vykoupení završeno.

Kristovo vzkříšení

[editovat | editovat zdroj]

Letniční se obrací vůči každému, kdo by tvrdil, že Ježíš jen omdlel, nebo že měli učedníci hromadnou halucinaci. Věří v opravdové vzkříšení Ježíšova těla.

O Pádu člověka

[editovat | editovat zdroj]

O stvoření

[editovat | editovat zdroj]

Člověk byl stvořen k obrazu Božímu. Věřící letničního typu většinou zastávají kreacionistický pohled na stvoření, i když jsou schopni ocenit upřímnost teistických evolucionistů. Klasickou evoluční teorii však odsuzují a staví se proti ní.

O původu zla

[editovat | editovat zdroj]

Letniční věří, že Bůh zlo nestvořil nicméně se tu ukázalo zneužitím svobody člověka. Následkem hříchu byl porušen základní vztah mezi Bohem a člověkem. Člověk musí nést následky svého hříchu. Také se dále věří, že hříchem byla poskvrněna také příroda.

Soteriologie

[editovat | editovat zdroj]

Kristova smírčí oběť na Golgotě

[editovat | editovat zdroj]

Už ve Starém Zákoně byl stěžejní princip oběti. Obětovala se všelijaká zvířata i potraviny na znamení usmíření Božího hněvu. Kristova oběť je pak takovou dokonalou obětí. Když jsme byli prokletí a vzdálení od Boha, Kristus zemřel za všechny podle Písem. Kristova krev smývá naše hříchy a činí nás opět blízkými Bohu.

Obrácení

[editovat | editovat zdroj]

Letniční církve kladou důraz na osobní prožitek obrácení se k Bohu skrze pokání.

Nauka o svátostech

[editovat | editovat zdroj]

Společně s ostatními protestanty se uznávají dvě svátosti, a to Křest ponořením na vyznání víry a Večeře Páně.

Křest Duchem svatým

[editovat | editovat zdroj]

Křesťanské církve letničního typu kladou veliký důraz na křest Duchem svatým. Nevidí ho ale jen jako nástroj posvěcení nebo snad jen jakýsi pomocný aspekt naší cesty k dokonalému křesťanství. Vidí ho jako nástroj k službě, zmocnění a vystrojení.

Obecné učení o křtu Duchem

[editovat | editovat zdroj]

Zaslíbení Ducha svatého

[editovat | editovat zdroj]

"Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“ L 24,49 je jedním z citovaných zaslíbení Pána Boha o přijetí Ducha svatého a zvláštního pomazání. Skutky 1:4-5 čtou: "Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli. Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým, až uplyne těchto několik dní." Skutky 1:8 pak: "...dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země." Letniční tvrdí, že tato zaslíbení byla dána učedníkům, kteří již poznali Pána jako Spasitele a jejich jména byla už zapsána v nebesích[8]

Přijetí křtu Duchem

[editovat | editovat zdroj]

Křest Duchem se přijímá pouhou vírou v Kristovo zaslíbení.

Znamení provázející křest Duchem

[editovat | editovat zdroj]

Znamením provázejícím přijetí Ducha svatého a Jeho pomazání je tzv. mluvení v jazycích (ř.glossolalia). Apoštolská a jiné církve se pak odvolávají především na knihu Skutků apoštolských, kde se jev objevuje.

Posvěcení

[editovat | editovat zdroj]

V církvích tohoto ražení se učí, že posvěcení je zároveň okamžitý akt v momentě obrácení, (děje se tak skrze moc Kristovy krve), ale také celoživotní pouť a úsilí o život bližší a bližší Kristovu evangeliu. Není to však jen nějaká odevzdanost bez vlastní námahy. "Naším úkolem je aktivně ve víře umrtvovat své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost (Ko 3:5)".[9] Letniční zdůrazňují, že součástí křesťanova života je také vítězství nad hříchem, nicméně není možné dosáhnout naprosté dokonalosti v tomto životě´.

Eklesiologie

[editovat | editovat zdroj]

V letniční eklesiologii hraje největší roli důraz na službu. Nevnímají církev jako instituci pro sacramentalismus či ritualismus, ale jako společenství Kristova těla, kde Kristus je nejvyšší hlava církve a jednotliví křesťané jsou údy jeho těla a proto mají také specifická obdarování. Právě ohledně darů se Assemblies a ostatní soustřeďují nejvíce. Křesťané letničního vyznání věří ve všeobecné kněžství věřících, ze kterých si pak Pán Bůh speciálně povolává ty, které vyvolil ke službě Božím slovem.

Uzdravení nemocí

[editovat | editovat zdroj]

Letniční věří, že nemoci přišly do světa spolu s Velkým Pádem v zahradě Eden a proto jsou součástí vykoupení, které nám přinesl Kristus. Nadpřirozené uzdravení je tedy součástí Evangelia. Při uzdravení hraje klíčovou roli víry nemocného (toto je dokazováno z uzdravování v Písmu, kde ti, kdo jsou uzdravování se například chytí Ježíšova pláště a pod. ).

Eschatologie

[editovat | editovat zdroj]

Věřící věří ve všeobecné vzkříšení, které bude doprovodným znakem Ježíšova viditelného druhého příchodu. Většina jich věří ve vytržení a fyzickou vládu Krista v tisíciletém království a Kristův boj s Antikristem. Konec časů pak signalizuje Boží soud.

  1. MENZIES, HORTON. Biblické doktríny z letniční perspektivy, str. 13
  2. a b MENZIES, HORTON. Biblické doktríny z letniční perspektivy, str. 14
  3. MENZIES, HORTON. Biblické doktríny z letniční perspektivy, str. 15
  4. MENZIES, HORTON. Biblické doktríny z letniční perspektivy, str. 23
  5. MENZIES, HORTON. Biblické doktríny z letniční perspektivy, str. 45
  6. MENZIES, HORTON. Biblické doktríny z letniční perspektivy, str. 53
  7. Fp 2,7
  8. L 10,20
  9. MENZIES, Wiliam W a Stanley M HORTON, Biblické doktríny z letniční perspektivy, Albrechtice: Křesťanský život, c2012. str.144

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MENZIES, William W a Stanley M HORTON. Biblické doktríny z letniční perspektivy. 1. české vyd. Albrechtice: Křesťanský život, c2012. ISBN 978-80-7112-164-0.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]