Unifikace práva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Unifikace práva je záměrná, společně realizovaná činnost unifikujících subjektů směřující k vytvoření jednotného textu právních norem, který bude zaveden jako platné právo do právních řádů unifikujících subjektů.[1] Unifikovat je možné nejen hmotné právo, když jsou vytvářeny tzv. přímé normy, ale i normy kolizní, čímž se sjednocuje nakládání s právem a přístup k právu. Unifikaci (i harmonizaci) se ve své činnosti věnuje také Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL.[2]

Unifikace je možná mezi dvěma a více státy (mezinárodní unifikace) nebo v rámci soustátí, v němž se současně vyskytuje několik právních řádů v důsledku jejich spojení či odlišného historické vývoje (vnitrostátní unifikace).[3] Vnitrostátní unifikace probíhala po roce 1918 i v Československu, kde byl po jeho vzniku právní trialismus – rakouské právo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, uherské právo na Slovensku a Podkarpatské Rusi a německé právo na Hlučínsku. Československá vnitrostátní unifikace nebyla do zániku federace završena a navzdory snahám zde působil právní systém český, slovenský a československý.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUČERA, Zdeněk. Mezinárodní právo soukromé. Brno: Doplněk, 1999. ISBN 80-7239-037-6. S. 57. 
  2. Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [cit. 2010-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-16. 
  3. ŠTEFANOVIČ, Milan. Svetové právne systémy. Bratislava: Bratislavská vysoká škola práva, 2007. ISBN 978-80-88931-72-0. S. 34 a 36. (slovensky) [dále jen Štefanovič (2007)]. 
  4. Štefanovič (2007), s. 38.

Související články[editovat | editovat zdroj]