Třída U 13
Třída U 13 | |
---|---|
SM U 14 | |
Obecné informace | |
Uživatel | Kaiserliche Marine |
Typ | ponorka |
Lodě | 3 |
Osud | potopeny |
Předchůdce | třída U 9 |
Nástupce | SM U 16 |
Technické údaje | |
Výtlak | 516 t (na hladině) 644 t (pod hladinou)[1] |
Délka | 57,9 m |
Šířka | 6 m |
Ponor | 3,4 m |
Pohon | 4 motory, 2 elektromotory 2 lodní šrouby 1200 sbhp + 1200 shp |
Palivo | petrolej |
Rychlost | 14,8 uzlu (na hladině) 10,7 uzlu (pod hladinou) |
Dosah | 2000 nám. mil při 14 uzlech (na hladině) 90 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou) |
Posádka | 29 |
Výzbroj | 4× 450mm torpédomet 6 torpéd |
Ostatní | hloubka ponoru 50 metrů |
Třída U 13 byla třída ponorek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1912–1915. Všechny byly ve službě potopeny.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Německá loděnice Kaiserliche Werft Danzig v Danzigu postavila celkem tři ponorky tohoto typu.[2]
Jednotky třídy U 13:[2]
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštění na vodu | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|
U 13 | KW, Danzig | 1909 | 16. prosince 1910 | 1912 | V srpnu 1914 zmizela v Severním moři.[3] |
U 14 | KW, Danzig | 1909 | 11. července 1911 | 1912 | Dne 5. června 1915 byla v Severním moři potopena (taranována a doražena kanóny) britskými trawlery Hawk a Oceanic II. |
U 15 | KW, Danzig | 1909 | 18. září 1911 | 1912 | Dne 9. srpna 1914 byla v Severním moři taranována a potopena britským křižníkem HMS Birmingham. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Ponorky měly dvojtrupou koncepci.[2] Výzbroj tvořily čtyři 450mm torpédomety (dva příďové a dva záďové) se zásobou šesti torpéd. Pohonný systém tvořily čtyři motory Körting na petrolej o výkonu 1200 bhp a dva elektromotory Siemens-Schuckert Werke o výkonu 1200 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,8 uzlu na hladině a 10,7 uzlu pod hladinou. Dosah byl 2000 námořních mil při rychlosti 14 uzlů na hladině a 90 námořních mil při rychlosti 5 uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 50 metrů.[2]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]Roku 1915 byla U 14 vyzbrojena jedním 50mm kanónem (50/37 SK L/40 C/92).[2]
Služba
[editovat | editovat zdroj]Ponorky byly bojově nasazeny za první světové války, přičemž všechny tři byly ve službě potopeny. Jako první byla potopena U 15. Během své první patroly zůstala stát na hladině s porouchanými stroji, kde ji 9. srpna 1914 ve 3:40 ráno zaskočil britský lehký křižník Birmingham. Křižník na ponorku nejdříve střílel z děl a když se posádka chtěla ponořit, tak ji taranem rozpůlil. U 15 se potopila s celou posádkou jako historicky první německá ponorka ztracená po akci nepřítele. Nedosáhla žádného úspěchu.[4][5] Ponorka U 13 se v srpnu 1914 potopila na své první patrole, aniž dosáhla úspěchu.[3] Ponorka U 14 byla na první patrole v červnu 1915 potopena britskými trawlery Oceanic II a Hawk. Předtím potopila dvě plavidla.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 175. (anglicky)
- ↑ a b c d e f U13 submarines (1912) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b WWI U-boats: U 13 [online]. Uboat.net [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WWI U-boats: U 15 [online]. Uboat.net [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 87.
- ↑ WWI U-boats: U 14 [online]. Uboat.net [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. 439 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída U 13 na Wikimedia Commons
- Type U 13 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky)