Přeskočit na obsah

Třída S 113

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída S 113
SMS S 113
SMS S 113
Obecné informace
UživateléVlajka Kaiserliche Marine Kaiserliche Marine
Francouzské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě1 dokončen
2 nedokončeny
Zahájení stavby1916–1917
Spuštění na vodu1918
Uvedení do služby1919
Osudvyřazen
Předchůdcetřída V 105
Nástupcetřída V 116
Technické údaje
Výtlak2060 t (standardní)
2415 t (plný)
Délka105,4 m (na vodorysce)
106 m (celková)
Šířka10,2 m
Ponor4,82 m
Pohon4 kotle, 2 parní turbíny
45 000 hp
Rychlost34,5 uzlu
Dosah2500 nám. mil při 20 uzlech
Posádka176–188
Výzbroj4× 150mm kanón (4×1)
4× 600mm torpédomet (2×2, 8 torpéd)
40 min

Třída S 113 byla třída torpédoborců německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem byly rozestavěny tři tyto velké a silně vyzbrojené torpédoborce. Do konce války nebyl dokončen ani jeden. Prototypový S 113 na konci války procházel zkouškami. Roku 1920 jej získalo francouzské námořnictvo a provozovalo jej do roku 1936. Nedokončená sesterská plavidla byla sešrotována.[1]

Na třídu S 113 koncepčně navazovaly ještě torpédoborce tříd V 116 a B 122. Celá skupina čítala dvanáct plavidel

Celkem byly objednány tři jednotky této třídy. Představovaly nový typ velkých torpédoborců se silnou výzbrojí. Stavby se ujala loděnice Schichau-WerkeElbingu.[2]

Jednotky třídy S 113:[2]

Jméno Zahájení stavby Spuštění na vodu Zařazena do služby Status
S 113 1916 31. ledna 1918 srpen 1919 V květnu 1920 v rámci reparací předán francouzskému námořnictvu a zařazen jako Amiral Sénès. Vyřazen 1936.[3] Později potopen jako cvičný cíl.
S 114 1917 11. dubna 1918 Dokončen z 75 %. Sešrotován 1919.
S 115 1917 20. července 1918 Dokončen z 60 %. Sešrotován 1919.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Amiral Sénès (ex S 113)

Hlavní výzbroj představovaly čtyři 150mm/42 kanóny TK L/45 C/16 a dva dvojité 600mm torpédomety se zásobou osmi torpéd. Dále bylo neseno až čtyřicet námořních min. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Marine a dvě parní turbíny Schichau o výkonu 45 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 34,5 uzlu. Dosah byl 2500 námořních mil při rychlosti dvacet uzlů.[2]

  1. GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 170. (anglicky) 
  2. a b c S113 destroyers (1919) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. AMIRAL SÉNÈS destroyer (1919 / 1920) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]