Přeskočit na obsah

Třída Pisa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Pisa
Pisa
Pisa
Obecné informace
Uživatelévlajka Regia Marina
vlajka Řecké námořnictvo
Typpancéřový křižník
Lodě3
Osud1 potopen
2 vyřazeny
Předchůdcetřída Giuseppe Garibaldi
Nástupcetřída San Giorgio
Technické údaje Pisa[1]
Výtlak9832 t (standardní)
10 600 t (plný)
Délka130 m (na vodorysce)
140,5 m (max.)
Šířka21 m
Ponor7,1 m
Pohon2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
22 kotlů
20 000 hp
Rychlost23 uzlů
Dosah2500 nám. mil při 12 uzlech
Posádka687
Výzbroj4× 254mm kanón (2×2)
8× 190mm kanón (4×2)
16× 76mm kanón (16×1)
8× 47mm kanón (8×1)
4× 6,5mm kulomet (4×1)
3× 450mm torpédomet (3×1)
Pancíř80–200mm boky
160mm hlavní věže
130mm sekundární věže
50–130mm paluba
180mm velitelská věž

Třída Pisa byla třída italských pancéřových křižníků. Skládala se ze tří jednotek. Zatímco PisaAmalfi byly postaveny pro italské královské námořnictvo, třetí Georgios Averof byl prodán Řecku.

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Křižníky Pisa a Georgios Averof postavila loděnice Cantiere navale fratelli Orlando v Livornu.[1][2] Zbývající Amalfi postavila loděnice Cantieri navali Odero v Janově.[1] Řecký křižník Georgios Averof byl pojmenován na památku podnikatele Jorgose Averoffa (1815–1899), jehož potomci uhradili plnou čtvrtinu nákladů na jeho pořízení.[2]

Jednotky třídy Pisa:[1]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Osud
Pisa 1905 15. září 1907 1. září 1909 Od roku 1921 loď pobřežní obrany, vyřazen 1937.
Amalfi 1905 5. května 1908 1. září 1909 Dne 7. července 1915 byl v Jaderském moři potopen německou ponorkou UB-14.
Georgios Averof 1907 12. března 1910 16. května 1911 Vyřazen 1952, cvičný hulk, od roku 1986 muzejní loď.[2]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Základní uspořádání

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 254mm kanóny ve dvouhlavňových věžích (Georgios Averof nesl ráži 234 mm), které doplňovalo dalších osm těžkých děl ráže 190 mm v dvoudělových věžích na bocích trupu. Lodě dále nesly šestnáct 76mm kanónů, dva 47mm kanóny a tři 450mm torpédomety.[3] Pohon obstarávaly dva parní stroje s trojnásobnou expanzí, kterým páru dodávalo 22 kotlů typu Belleville. Komíny byly tři. Lodě dosahovaly rychlosti až 23,5 uzlů. Dosah byl 2500 námořních mil při 12 uzlech.[1]

Georgios Averof

Oba italské křižníky byly roku 1911 nasazeny v Italsko-turecké válce.

V roce 1912 vypukla první balkánská válka, ve které se Řecko střetlo s Osmanskou říši. Pod vedením kontradmirála Kountouriotise, jehož vlajkovou lodí byl Georgios Averof, Řekové zvítězili v bitvách u Elii a u Lemnosu.

Všechny tři jednotky byly na počátku první světové války v aktivní službě. Itálie do války vstoupila v roce 1915 a Řecko ještě později. Zatímco Pisa a Georgios Averof válku přečkaly, Amalfi byl potopen 7. července 1915 poblíž Benátek německou ponorkou UB-14.

Georgios Averof byl dále nasazen v řecko-turecké válce v letech (1919–1922). Nasazen byl také ve druhé světové válce. Po německé invazi do Řecka se lodi podařilo uniknout do Alexandrie. V dalších válečných letech sloužila zejména při doprovodu konvojů. V roce 1952 byl křižník vyřazen, byl využíván k výcviku a jako plovoucí kasárna. Od roku 1986 je přístupný jako plovoucí muzeum. Zůstal jediným dochovaným pancéřovým křižníkem.[4]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d e PISA armoured cruisers (1909) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c AVEROF armoured cruiser (1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 44–45. 
  4. B/S GEORGIOS AVEROF [online]. Historical Naval Ships Association [cit. 2009-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-24. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]