Třída Jangjang
Třída Jangjang | |
---|---|
Minolovka Ongdžin (MSH-572) V pozadí menší plavidlo předcházející třídy Kanggjeong Korjeong (MHC-563). | |
Obecné informace | |
Uživatel | Námořnictvo Korejské republiky |
Typ | minolovka |
Lodě | 6 |
Osud | aktivní (2020) |
Předchůdce | třída Kanggjeong |
Technické údaje | |
Výtlak | 730 t (standardní) 880 t (plný)[1] |
Délka | 59,4 m |
Šířka | 10,5 m |
Ponor | 3 m |
Pohon | 2 diesely |
Rychlost | 15 uzlů |
Dosah | 3000 nám. mil při 12 uzlech |
Posádka | 61 |
Výzbroj | 1× 20mm kanón Sea Vulcan 2× 7,62mm kulomet (2×1) |
Radar | Raytheon |
Sonar | Thomson Marconi 2093 TSM 2061 Mk.3 |
Ostatní | 2× Pluto Gigas |
Třída Jangjang je třída minolovek námořnictva Korejské republiky. Celkem bylo objednáno šest jednotek této třídy. Stavěny jsou ve dvou sériích. Třída je námořnictvem provozována od roku 1999.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Plavidla představují zvětšenou verzi předcházející třídy Kanggjeong.[2] Původně byla plánována stavba až osmi jednotek.[3] V roce 2006 ale došlo ke škrtům, neboť byla dána přednost minolovným vrtulníkům.[2] Jihokorejská loděnice Kangnam Corporation. tak v letech 1999–2004 dodala tři minolovky této třídy.[1] V listopadu 2020 loděnice získala kontrakt na stavbu druhé tříkusové série třídy Jangjang.[4]
Jednotky třídy Jangjang:[1]
Jméno | Verze | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|---|
Jangjang (MSH-571) | Batch I | 25. února 1999 | 31. prosince 1999 | aktivní | |
Ongdžin (MSH-572) | Batch I | 28. prosince 2002 | 28. října 2003 | aktivní | |
Hänam (MSH-573) | Batch I | 18. února 2004 | 12. listopadu 2004 | aktivní | |
Namhä (MSH-575) | Batch II | květen 2011 | 7. dubna 2020[5] | 23. listopadu 2021 | aktivní |
Hongsong (MSH-576) | Batch II | říjen 2013 | 11. září 2020 | 20. října 2022 | aktivní |
Kosong (MSH-577) | Batch II | 4. března 2021 | ve stavbě |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Plavidla mají trup ze sklolaminátu (GRP). Jsou vybavena integrovaným navigačním systémem Kongsberg Simrad[3], navigačním radarem Raytheon, bojovým řídícím systémem Thomson Marconi TSM 2061 Mk.3 a sonarem s měnitelnou hloubkou ponoru Thomson Marconi 2093. K vyhledávání a likvidaci min slouží dva dálkově ovládané podmořské prostředky Idrobotica Pluto Gigas, popř. minolovné traly.[2] Jsou vyzbrojena jedním 20mm kanónem Sea Vulcan ve věžičce na přídi a dvěma 7,62mm kulomety. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU o výkonu 4000 hp a dva cykloidní pohony Voith-Schneider. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů. Dosah je 3000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d YANGYANG minehunters (1999-2005) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c MSH-571 Yang Yang [online]. Globalsecurity.org, 2011-07-09 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Navy of South Korea has launched 4th Yangyang-class minesweeper ship Namhae MSH-575 [online]. Navyrecognition.com, 2020-04-15 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Company Milestone [online]. Kangnam Corporation [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Navy of South Korea has launched 4th Yangyang-class minesweeper ship Namhae MSH-575 [online]. Navyrecognition.com, 2020-04-15 [cit. 2020-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Jangjang na Wikimedia Commons